Před několika lety někteří prorokovali evropským automobilkám velké potíže. Ovšem nikoli potíže, které způsobila následná ekonomická krize. Těžkosti měly působit čínské automobilky, které se tou dobou podle všeho chystaly vzít starý kontinent útokem. Nějakých výpadů se opravdu dočkaly, ale ani po pěti letech od vstupu prvních čínských vozů na místní trhy se nedočkaly alespoň minimálního úspěchu.
Číňané prostě a jednoduše vstup do Evropy podcenili. Místní trhy jsou náročné a zákazníci relativně konzervativní. I když se objevují výjimky, které dovedou chování zákazníků změnit. Patří mezi ně třeba Dacia Logan. Jenže ani jejím kvalitám vlastně doposud většina čínských importů nesahá ani po kotníky. A přitom slibované zázračné ceny se u čínských aut mnohdy změnily v cenovky jen těžko uvěřitelné. Řada výrobců a distributorů se tak z trhu stáhla a rozhodla se přehodnotit strategii. Do ní mimo jiné zapadá i trend nákupu evropských automobilek čínskými výrobci.
Návrat nešťastníka
Asi prvním čínským vozem na evropském trhu byl nechvalně známý off road Landwind. Auto které se nejprve "proslavilo" jako kopie již tehdy notně zastaralého Opelu Frontera si samo zatlouklo hřebíčky do rakve katastrofálními výsledky při crashtestech. Čínská automobilka Jiangling, respektive její holandský distributor, se následně z trhu stáhli. V květnu se ale značka Landwind na evropském trhu objevila znovu. V Holandsku se začal prodávat nový minivan Landwind CV9. V následujících měsících se má tento vůz dostat na trhy v Belgii, Německu, Itálii a několika dalších zemích. Celkově je naplánována expanze až na 27 evropských trhů.
Kompaktní sedmimístné MPV, které má být při délce 4 410 mm konkurentem třeba Opelu Zafira, má tentokrát veškeré evropské požadavky splnit bez problémů. V crashtestech je prý očekáván zisk minimálně tří hvězdiček, čtyřválcové motory o objemu 1,6 a 2,0 litru pomáhala Číňanům vyvíjet německá firma F.E.V. Motortechnik GmbH z Cách. Motory plní emisní normu Euro V a jsou spřaženy s pětistupňovou převodovkou. Motory mají výkon 95 a 137 koní, se vznětovou variantou se nepočítá.
Za zmínku jistě stojí fakt, že vzhled automobilu má na svědomí italské designstudio IDEA. Jenže vůz byl poprvé představen na čínském trhu již v roce 2006 a tak jeho tvary přeci jen trochu zestárly. V Holandsku stojí základní provedení CV9 zhruba 14 500 euro, což je v přepočtu nemalých 375 000 korun. Konkurenční zafira začíná cenou zhruba o 100 000 výš. Vzhledem k nižším daním se prý v Německu očekává cena na hranici 12 000 euro.
Odchod a návrat
Z Evropského trhu se po velkých plánech vytratila i značka Brilliance. Ta se ale nyní opět hodlá se svými sedany vrátit. Značka, která v Číně spolupracuje například s BMW, se za tímto účelem rozhodla založit novou distribuční společnost. Shenhua Europe GmbH byla založena v dubnu a má sídlo v německém Ginsheimu poblíž Frankfurtu. Původní distributor, HSO Motors, zanikl, ale ve vedení nového zastoupení se objevují stejná jména. CEO nového podniku je Eberhard Niering, bývalý viceprezident HSO. Prvotním úkolem nového zastoupení prý bude zajistit servis pro již prodané vozy. S uváděním nových automobilů na trh ale zastoupení spěchat nebude. "Rozhodně se tak nestane letos," okomentoval situaci Niering. Značka prý čeká na ty správné modely.
Dosavadní typy BS4 a BS6 totiž plní pouze emisní normu Euro 4, nové modely by měly splnit přísnější Euro 5. Především by si pak vozy také měly lépe vést v crashtestech. Model BS6 totiž v roce 2007 zaznamenal rovněž nelichotivé skóre a jeho prodeje se propadly takřka na nulu. Oproti plánovaným 30 000 automobilů ročně nakonec za pár let Brilliance v Evropě prodala jen několik stovek vozů. Ty správné modely tak budou opravdu nutností.
Jdou na to od lesa
Zoufalé pokusy o útok na náročné evropské trhy s naprosto nevyhovujícími automobily budou od čínských výrobců stále méně časté. Mnohé firmy si z toho vzaly ponaučení a zkouší to jinak – snaží se koupit některou z evropských automobilek.
Jako první do spárů Číňanů padla automobilka MG Rover. Je to ale trochu zamotaný příběh. V roce 2005 po krachu automobilky jí odkoupila čínská Nanjing Automotive Group, která momentálně chystá příchod nového modelu s označením MG6 a doposud vyrábí letitý roadster MG TF. Nanjing koupila původní automobilku v Longbridge a jméno MG, pozůstatky Roveru ale najdeme i jinde.
Samotné jméno Rover totiž v současnosti vlastní indická automobilka Tata, která je rovněž vlastníkem automobilek Jaguar a Land Rover. Jméno Rover získala Tata právě při odkupu zmíněných firem od Fordu. Ford koupil práva od BMW, původního vlastníka Roveru. Práva na výrobu vozů Rover 25, 75 a motorů řady K zase patří čínské firmě SAIC, která rovněž figurovala na seznamu zájemců o celou automobilku. Jejich následníky vyrábí SAIC pod nově vytvořenou značkou Roewe. Zatímco Nanjing chce s MG v Evropě opět prorazit, SAIC zde zatím nemá s vozy Roewe žádné plány.
Ještě chytřeji než Nanjing nebo SAIC to ale provedla čínská automobilka Geely. Ta jednoduše od Fordu koupila švédské Volvo. Auta se nadále budou vyrábět v Evropě, v Číně ale vznikne továrna, která bude produkovat volva pro tamní trh. Do budoucna by pak mohla továrna mateřské firmě ve Švédsku dodávat některé díly.
Po koupi druhé švédské automobilky, Saabu, zase pokukovala další čínská firma – BAIC. Ta nakonec zakoupila práva k výrobě modelů 9-3 a 9-5, u druhého jmenovaného rovnou i s výrobními linkami, které nechala přestěhovat do Číny. K útoku na evropský trh se BAIC s těmito vozy nechystá, ale kdo ví, jak nakonec celá anabáze Saabu dopadne. Pokud by záchrana ze strany Spykeru nedopadla, možná by BAIC mohlo uvažovat o odkupu.
Znovu a lépe
Nová vlna čínského útoku na evropské trhy tak bude podstatně rozvážnější a pozvolnější než jak byla plánována ta první. Čínské automobilky pochopily, že to na starém kontinentu nebudou mít lehké a že nízké ceny, které ve skutečnosti nejsou vlastně kdovíjak zajímavé, jim úspěch nepřinesou. Nově tak budou Číňané Evropu dobývat pomalu a s rozmyslem.
