Na obzoru nejsou podle expertů žádné známky toho, že by se tento problém podařilo brzy vyřešit.
„Protože poptávka zůstane vysoká a dodávky omezené, očekává se, že nedostatek potrvá celý rok 2022 i v roce 2023,“ uvedl viceprezident pro výzkum poradenské společnosti Forrester Glenn O’Donnell.
Očekává, že poptávka pro osobní počítače, které potřebují často nejvyspělejší čipy, se v příštím roce trochu zmírní, ale ne příliš. Naopak bude vysoký zájem o čipy od výrobců počítačových serverů pro datová centra. Růst poptávky po čipech v nejbližší době podporuje také pokračující zájem o cloudové služby a těžbu kryptoměn.
Technologický ředitel společnosti Plurimi Investment Managers Patrick Armstrong si myslí, že nedostatek čipů potrvá ještě 18 měsíců. „Nejsou to jen auta. Jsou to telefony, je to internet všeho. Je zde nyní tolik zboží, které má mnohem více čipů než v minulosti. Všechno má přístup k internetu,“ dodal.
Automobilový průmysl nyní ovlivňuje nedostatek čipů mnohem více než jiná odvětví. Řada automobilek už kvůli tomu ohlásila omezení výroby. Největší světový výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) tento měsíc uvedl, že by měl být schopen dohnat poptávku z automobilového sektoru do června. Podle Armstronga je ale takový plán příliš ambiciózní.
Problémy s dodávkami čipů také ovlivňují hospodaření automobilek. Japonský Nissan uvedl, že právě kvůli nedostatku čipů a také kvůli koronavirové pandemii vykázal nejvyšší ztrátu za 12 let na 150,7 miliardy jenů (JPY; 29,1 miliardy Kč) ze 40 miliard JPY v předchozím roce.
Nedostatek čipů letos připraví automobilky na tržbách o 110 miliard USD (2,3 bilionu Kč). Potíže zasáhnou výrobu 3,9 milionu aut. Předpovídá to poradenská společnost AlixPartners, která tak zhoršila svůj dosavadní výhled. Dosud předpokládala, že problém způsobí automobilkám výpadek tržeb v objemu kolem 61 miliard dolarů.
Nedostatek čipů donutil automobilky k tomu, aby se začaly více starat o dlouhodobou odolnost dodavatelského řetězce, a vyhnuly se tak jeho narušení v budoucnu, uvedla konzultační společnost ve zprávě.
Dříve už automobilky uzavřely dohody o přímých dodávkách s producenty některých surovin, například palladia a platiny, které se používají v systémech čištění výfukových plynů. Přímé dodávky začaly preferovat právě po narušení dodavatelských řetězců. Nyní se výrobci aut snaží analogicky navázat přímý vztah s výrobci čipů, uvedl spoluzakladatel AlixPartners Mark Wakefield.
Výrobci aut v minulosti nechtěli přijímat dlouhodobé závazky, tedy nakupovat čipy nebo jiné suroviny, a brát tak na sebe finanční břemeno plynoucí z takových závazků, upozornil podle agentury Reuters Wakefield. Nyní ale reálně hrozí, že nedostatek čipů ovlivní výrobu automobilek.
Dlouhodobý problém
Globální nedostatek čipů, který způsobilo narušení výroby a dodavatelských řetězců kvůli pandemii covidu-19, v poslední době komplikuje výrobu spotřební elektroniky i automobilů. Řada předních automobilek kvůli chybějícím čipům přikročila k omezování produkce, například General Motors, Ford či Volkswagen, včetně značky Škoda Auto.
Americká automobilka Ford ve čtvrtek uvedla, že v reakci na celosvětový nedostatek polovodičů upravuje podobu automobilových součástek tak, aby v nich mohla používat přístupnější čipy. Automobilová skupina Stellantis se obdobně rozhodla, že bude do vozů Peugeot 308 místo digitálních tachometrů instalovat tachometry analogové.
Globální automobilový průmysl bojuje s nedostatkem čipů od konce loňského roku. Tuto situaci nedávno zhoršil požár v japonské továrně na čipy a výpadek elektřiny v Texasu, kde se nachází mnoho továren na jejich výrobu. Nissan musel snížit výrobu svého nejprodávanějšího kompaktního modelu Note v Japonsku a učinit krátkodobou úpravu výroby v Severní Americe.
Výzkumná společnost Gartner odhaduje, že čipů bude nedostatek celý letošní rok a upozorňuje, že se to týká všech typů čipů a že jejich ceny se zvyšují. Analytik firmy Alan Priestley odhaduje, že v některých sektorech by se situace mohla zlepšit v příštích šesti měsících, protože výrobci čipů zvyšují kapacity. Dopady tohoto nedostatku však mohou přetrvávat i v příštím roce.
Americký výrobce čipů Intel v březnu oznámil, že plánuje investovat 20 miliard dolarů (421 miliard Kč) do dvou nových továren na výrobu čipů v Arizoně. Uvedl také, že by mohl postavit závod v Evropě, pokud získá vládní pobídky.
Generální ředitel německé společnosti Infineon Technologies Reinhard Ploss CNBC řekl, že je jasné, že ještě nějakou dobu potrvá, než se nabídka a poptávka na trhu s čipy srovnají. „Myslím, že dva roky jsou příliš dlouho, ale určitě se dočkáme, že se to protáhne do roku 2022,“ uvedl. „Myslím, že dodatečná kapacita přijde. Očekávám vyrovnanější situaci v příštím kalendářním roce,“ dodal šéf společnosti Infineon, která je rovněž významným výrobcem čipů.
Kdo bude čipová velmoc?
Jižní Korea nově oznámila, že chce v příštích deseti letech vynaložit zhruba 450 miliard dolarů (9,5 bilionu Kč) na vytvoření největší základny na výrobu čipů na světě. Přidá se tím k Číně a Spojeným státům do závodu o dominantní postavení na trhu s touto důležitou technologií, uvedla agentura Bloomberg.
Podle národního plánu navrženého vládou prezidenta Mun Če-ina povedou investice do výzkumu a výroby polovodičů do roku 2030 společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Samsung slíbil zvýšit výdaje o 30 procent na 151 miliard dolarů, zatímco Hynix investuje 97 miliard dolarů do expanze současných závodů a 106 miliard do čtyř nových závodů. Celkem se má snahy o ochranu nejdůležitějšího průmyslové odvětví v zemi zúčastnit 153 společností.
Investice přichází v době, kdy se Spojené státy, Čína a Evropská unie snaží posílit své kapacity výroby čipů, kterých je v současnosti celosvětově nedostatek. To ohrožuje snahy o oživení ekonomik zasažených pandemií. Ukázalo se také, jak je svět závislý na dodávkách čipů od hrstky asijských výrobců. Čipy jsou přitom důležité pro další pokrok v mnoha oblastech – od umělé inteligence přes autonomní vozy až po propojené domy.
Polovodiče mají v Jižní Koreji největší podíl na vývozu. Export čipů by se měl do roku 2030 zdvojnásobit na 200 miliard dolarů, uvedlo ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky. Ministerstvo připodobnilo polovodiče k rýži, tedy základní potravině v této části světa, a nazvalo je strategickou zbraní v závodě o vyspělou technologii, který sílí nejen mezi firmami, ale také mezi státy.
Vláda se snaží vytvořit „korejské polovodičové pásmo“, které by se rozprostíralo jižně od Soulu v délce desítek kilometrů. Chce dát dohromady designéry, výrobce a dodavatele. Domácí výrobce chce pak vláda podpořit daňovými úlevami, nižšími úrokovými sazbami, uvolněním regulace a posílením infrastruktury. Zajistí také v příštích deseti letech odpovídající zásobování vodou v cílovém regionu a posílí tam dodávky energie, což je důležité pro výrobu vyspělých čipů.
Korea chce také přilákat další zahraniční investice do vyspělých technologií. Nizozemský výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML Holdings naznačil, že má v úmyslu vynaložit 240 miliard wonů (4,5 miliardy Kč) na výstavbu školicího centra, americká společnost Lam Research se pak v zemi chystá zdvojnásobit své výrobní kapacity.
Celkově chce Korea mezi roky 2022 a 2031 pomoci vyškolit 36 tisíc odborníků na čipy. Na výzkum a vývoj přispěje částkou 1,5 bilionu wonů a začne jednat o legislativě, která by pomohla polovodičovému průmyslu.
Samsung a Hynix vyrábějí celosvětově většinu paměťových čipů, tedy základních polovodičů, které mají ve všech zařízeních na starosti úložiště. V jedné oblasti ale Jižní Korea zaostává, a tou je schopnost vyrábět vyspělé logické čipy, které zpracovávají složité úkoly. Tomuto odvětví dominuje společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC), která vyrábí například procesory pro přístroje iPhone od firmy Apple. Samsung má za cíl posílit konkurenci v této oblasti a také Hynix má ambice prosadit se ve výrobě logických čipů.
Plán Jižní Koreje odráží snahu vlád po celém světě. Například americký prezident Joe Biden chce věnovat 50 miliard dolarů na výzkum a výrobu polovodičů v USA v rámci snahy chránit americké dodavatelské řetězce. Čína pak vyčlenila stovky miliard dolarů na rozvoj vlastního polovodičového průmyslu, protože se obává závislosti na dovozu čipů navržených na západě.
