Nedostatek polovodičů už dlouhé měsíce zatěžuje automobilový průmysl a jeho dodavatele – a zpomaluje rychlý nástup elektromobility. Nejprve se velcí výrobci čipů přeorientovali v covidové krizi na polovodiče pro zábavní elektroniku, aby pokryli vzrůstající poptávku. Pak se přidaly výpadky ve výrobě ve fabrikách v Japonsku, americkém Texasu a nejčerstvěji kvůli covidu v Malajsii.
Polovodiče jsou tedy po celém světě nadále vzácností. „Náprava je v krátkém horizontu nemožná, protože výstavba nových kapacit, kterou výrobci podporují miliardovými sumami, ještě potrvá,“ uvádí Automobilwoche.
S důsledky nedostatku polovodičů bojuje téměř každý velký výrobce: seznam příkladů je dlouhý. Každý se s tím pere po svém. Nejzazší – a často používanou – možností je zastavení výroby. Automobilky se snaží upravovat modely tak, aby bylo třeba méně čipů. Popsal to například šéf Škody Thomas Schäfer v rozhovoru pro iDNES.cz. Známé je starší opatření Peugeotu, který do svého modelu 308 vrátil klasické analogové budíky přístrojovky na místo displeje.
S tím, že se situace ještě dlouho nezlepší (už se mluví o roce 2023 – čtěte více zde) počítá i předsedkyně odborové rady a členka dozorčí rady VW Daniela Cavallo. V důsledku nedostatku polovodičů se debatuje nad tím, zda nevybudovat vlastní vývoj čipů. „Firma rozhodně nezahájí masovou produkci běžných polovodičů,“ oznámila jasně. „Ale u speciálních hi-tech konstrukčních dílů, které se v konkurenci diferencují, je silnější angažmá pravděpodobné,“ dodala pro německý automagazín.
Inspiraci může najít u elektroautopionýrů v Silicon Valley. Tesla vyvíjí vlastní čipy pro své autopiloty už od roku 2019. A znovu začínající startupová elektromobilka Fisker chce sice kompletní výrobu automobilů převést na renomovaného vývojáře a výrobce pro autoprůmysl Magnu Steyr, vývoj čipů ovšem považuje za klíčový odbor.
„V budoucnu přijde nedostatek čipů a jiných elektronických konstrukčních dílů automobilovou branži draho,“ varuje Automobilwoche. Poradci AlixPartners odhadují, že v důsledku nedostatku čipů bude v roce 2021 celosvětově vyrobeno o 3,9 milionů vozů méně, což odpovídá hodnotě zhruba 110 miliard dolarů (v přepočtu asi 2,3 bilionu korun).
Dvojnásobný počet čipů v elektromobilech
Především pro elektromobily jsou elektronické konstrukční díly zásadně důležité.
Výrobce čipů Intel předpokládá, že do roku 2030 budou čipy tvořit pětinu nákladů na vůz, což je pětinásobný nárůst oproti čtyřem procentům nákladů v roce 2019 (čtěte zde).
Podle výrobce polovodičů Infineonu je v jednom elektromobilu, respektive plug-in-hybridu průměrně dvojnásobné množství polovodičů než ve voze se spalovacím motorem (834 vs. 434). Přibližně 80 procent poptávky Infeonu navíc připadá na výkonové polovodiče, které jsou jednou ze silných stránek firmy.
V Evropě je kromě Infonu ještě několik dalších výrobců velkých polovodičů, ovšem trhu se špičkovými mikročipy vládnou koncerny původem z USA nebo východní Asie. Jedním z velkých hráčů je tchajwanský TSMC, celosvětově největší nezávislý výrobce polovodičů. Jak velký význam má Tchaj-wan pro Německo, naznačuje dopis spolkového ministra hospodářství Petera Altmaiera (CDU), který se dostal začátkem roku 2021 na veřejnost. V něm ministr prosí svůj protějšek, tedy ministryni Wang Mei-hua v Tchaj-peji, zda by nedokázala zařídit víc polovodičů pro německé automobilky.
Zatímco téměř všichni dodavatelé musí čipy dokupovat. Jednou z výjimek je Bosch, který patří k největším dodavatelům v automobilovém průmyslu. „I jiné firmy sice mohou zpracovávat informace získané prostřednictvím čipů, ovšem Bosch má hluboké znalosti fyzikálních principů a ví, jak mají být data uchovávána a navázána na systémy ve vozidle,“ popisuje Automobilwoche. Šéf Bosche Volkmar Denner každopádně vidí jako velkou výhodu, že se téma softwaru protlačilo až na úroveň čipů.
Urychlená dostavba továrny
Jak moc je téma pro dodavatele důležité, dosvědčuje i fakt, že začátkem června otevřel Bosch v Drážďanech novou továrnu na polovodiče, její dostavbu urychlil a otevřel ji o šest měsíců dříve, než bylo plánováno. Tento podnik přišel na miliardu eur. Jde o největší jednorázovou investici firmy, která už jednu továrnu na polovodiče v Reutlingenu vlastní.
Než se stav zásobování čipy zase normalizuje, hledají autovýrobci vlastní cesty, analyzují informace o výrobních řetězcích a o továrnách na čipy. Tím se má například předejít přeobjednávání. K tomu už v minulosti došlo, neboť si tak některé koncerny chtěly zajistit alespoň základní zásobování polovodiči.
Poradenská firma McKinsey považuje za smysluplnou společnou diskuzi mezi automobilkami, přímými dodavateli a výrobci polovodičů, která by mohla pomoci odsouhlasit cíle všech zúčastněných.
„V dlouhodobějším horizontu by si však měly podniky promyslet kontrakty týkající se zajišťování polovodičů. K tomu patří závaznější smlouvy týkající se dodávaného množství,“ shrnuje Automobilwoche. Měla by se přehodnotit i běžná praxe dodávek just-in-time přímo na výrobní linku bez zastávky v meziskladu.
Než vznikne, trvá to týdnyOd waferu po čip Polovodiče se ve stále větší míře používají například v internetu věcí a pro mobilitu budoucnosti. Základem pro výrobu polovodičů jsou kruhové disky vyrobené z křemíku, takzvané wafery. V továrně na čipy Bosch v Drážďanech mají průměr 300 milimetrů, na jeden se vejde přibližně 31 000 jednotlivých čipů. Neupravené, tzv. surové wafery se zpracovávají ve výrobním procesu trvajícím několik týdnů, aby se z nich vyrobily požadované polovodičové čipy. Například ve vozidlech přebírají roli mozku jako integrované obvody specifické pro aplikaci, zkráceně ASIC. Zpracovávají informace ze senzorů a iniciují další akce. Dají např. příkaz airbagům, aby se ve zlomku sekundy aktivovaly. Složité obvody až s několika miliony jednotlivých elektronických funkcí jsou skryty v křemíkových čipech o velikosti několika čtverečních milimetrů. Zdroj: Bosch |
Nedostatek čipů trápí celý svět
Čipy jsou součástí integrovaných obvodů a patří k základním komponentům pro výrobce automobilů, chytrých telefonů a videoherních konzolí i dalších výrobků spotřební elektroniky, jako jsou pračky, ledničky či budíky. Největším světovým výrobcem čipů je tchajwanská společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC), která je v současnosti nejhodnotnější firmou v Asii podle tržní kapitalizace. Technologické postupy TSMC jsou natolik vyspělé, že firma vyrábí kolem 92 procent všech nejsložitějších čipů na světě.
K současnému nedostatku čipů přispělo několik faktorů. K těm nejzásadnějším patří zvýšená poptávka po spotřební elektronice v důsledku pandemie koronaviru, růst poptávky po čipech ale podporuje rovněž pokračující zájem o cloudové služby a těžbu kryptoměn, nynější krizi prohloubil také požár japonského výrobce čipů Renesas Electronics letos v březnu. Dodávky čipů negativně ovlivnilo i březnové zablokování Suezského průplavu, který je jednou z nejrušnějších tras pro obchodní lodě.
Globální nedostatek čipů zřejmě nejvýrazněji zasáhl automobilový průmysl, kde se tyto polovodičové součástky používají v palubní elektronice, a přiměl výrobce po celém světě omezit výrobu. Světovým automobilkám se nyní nedaří včas dokončovat vozy a dodací lhůty se výrazně prodlužují, čekací doba pro zájemce o nový automobil může dosahovat až jeden rok od zadání vozu do výroby.
Podle červencové studie německého Centra Ferdinanda Dudenhöffera pro výzkum automobilismu se letos ve světě kvůli nedostatku čipů vyrobí proti původním plánům asi o pět milionů aut méně. Do konce roku by jich mělo být zhruba 75 milionů, o 9,3 procenta více než loni, kdy se na na začátku pandemie výroba na některých místech zastavila a výrazně omezovala. Poradenská společnost AlixPartners letos v květnu předpověděla, že nedostatek polovodičů výrobce aut připraví letos na tržbách až o 110 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).
Nedostatek mikročipů v automobilovém průmyslu podle odborníků možná přetrvá do příštího roku, výstavba nových továren na výrobu čipů totiž trvá řadu let. Poradenská společnost Roland Berger navíc upozornila, že v důsledku elektrifikace vozidel a automatizace řízení se do roku 2025 poptávka po čipech ze strany automobilového průmyslu ještě výrazně zvýší.
Nedostatek součástek a automobilových čipů vedl ke snížení celoročního výhledu výroby největší automobilky světa, japonské Toyoty, o 300 000 vozů, tedy o tři procenta. Německý koncern Volkswagen zavedl kvůli nedostatku čipů odstávky v továrnách po celém světě, opakovaně přerušil výrobu například na Slovensku, stejně jako automobilová skupina Stellantis. Největší americká automobilka General Motors (GM) snížila produkci ve většině svých závodů v Severní Americe a podle finančního ředitele podniku Paula Jacobsona by odbyt automobilky GM v letošním třetím čtvrtletí mohl klesnout o 200 000 vozů.
V Česku v červenci a srpnu výroba osobních aut kvůli nedostatku čipů meziročně klesla o 39 procent na 112 481 vozů. Problémy kvůli nedostatku těchto dílů má přitom nejen Škoda Auto. Ta už v létě musela o týden prodloužit celozávodní dovolenou a dnes oznámila, že od 27. září zcela zastaví na celý týden výrobu ve všech třech svých závodech v České republice. Potíže se podle odborů dají očekávat celý podzim a podle šéfa podniku Thomase Schäfera automobilka kvůli nedostatku čipů nedokáže vyrobit 100 000 vozů.
Kolínská automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic zastavila kvůli nedostatku polovodičových součástek výrobu na 14 dní již na přelomu března a dubna, ze stejného důvodu byla potom výroba zcela odstavena na tři týdny po skončení celozávodní dovolené 15. srpna. V kolínské automobilce se zatím nepodařilo spustit ani plánovanou výrobu modelu Yaris. Zahájena má být v letošním roce, kvůli nedostatku čipů se ale začátek výroby posouvá. Nošovická automobilka Hyundai kvůli nedostatku součástek zastavovat výrobu zatím nemusela.
Dlouhodobější nedostatek čipů představuje jedno z největších rizik, které může zpomalit oživení ekonomiky Evropské unie (EU) z následků pandemie koronaviru. Evropští výrobci jsou z velké části závislí na čipech vyráběných v Asii a USA. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové má EK v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů, aby zajistila konkurenceschopnost a soběstačnost sedmadvacetičlenného bloku. EK proto představí nový evropský výnos o čipech, jehož cílem je vytvořit nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby čipů. Tento systém by měl zajistit bezpečnost dodávek a vytvořit nový trh pro průlomové evropské technologie.