Automobily značky Citroën byly vždy spojovány s originálním designem a komfortem, který má na svědomí vyhlášené hydropneumatické pérování. Tomu ale už odzvonilo, protože výrobce se jej do budoucna rozhodl nenabízet.
V autobazarech se ale tyto vozy budou objevovat ještě několik let, včetně posledního modelu, jenž je tímto systémem odpružení vybaven. Řeč je o druhé generaci Citroënu C5. Ta se vyráběla dlouhých devět let, její čas se naplnil před několika týdny (requiem za velkou automobilovou osobnost čtěte zde).
To však neplatí pro trh ojetin, kde tento vůz představuje cenově zajímavou nabídku, zejména vezmeme-li v úvahu atraktivní kabát. K dispozici je jak elegantní sedan, tak praktický kombík pod názvem Tourer (u předchozí generace nesl přídomek Break).
Citroën C5 podle odborníka z autobazaruJindřich Topol, manažer AAA AUTO Druhá generace Citroënu C5 nabízí proti předchůdci výrazně bohatší a přirozeně také modernější výbavu. Ta snese srovnání i s lídry třídy, když zahrnuje například takové vymoženosti, jako je například asistent jízdy v pruzích, kontrola tlaku vzduchu v pneumatikách, samonatáčecí bi-xenonové světlomety nebo elektricky otevíratelné víko zavazadlového prostoru. Samozřejmě vždy záleží na výbavě konkrétního vozu. V každém případě ale „cé-pětka“ na trhu ojetin zaujme cenou, za níž lze získat mnohdy skutečně výborně vybavený automobil. Největší zájem je o naftové motorizace. Zde je třeba dát pozor na stav filtru pevných částic FAP a zda je vůbec ve výfukovém systému přítomen. Někteří motoristé totiž jeho nefunkčnost řeší odstraněním, tím se ale vozidlo stává nezpůsobilým k provozu a nejpozději při pravidelné technické prohlídce bude chybějící filtr zásadním problémem. Zaměřte se také na pravidelnost běhu motoru. Zlobit mohou vstřikovače common-railu. Zejména u naftové šestnáctistovky buďte ostražití. Zde se někdy objevují i potíže s EGR ventilem, turbem nebo úniky motorového oleje. Benzinové šestnáctistovky zase mohou potrápit problematické rozvody. Varovným signálem je nepravidelný běh motoru, špatný zátah nebo zvýšená kouřivost. Může se stát, že si postaví hlavu teplotní čidlo, které dokáže hodně zkomplikovat či zcela znemožnit nastartování vozidla při nižších teplotách. Špatné starty u motorizací 1.6 VTi a 1.6 THP ale mohou mít na svědomí také zapalovací svíčky, s nimiž se u těchto pohonných jednotek občas problémy objevují. Důkladnou prověrku si zaslouží celá elektrická výbava vozu, včetně klimatizace. Určitě se vyplatí vybírat jen mezi automobily s jasnou minulostí, a ideálně vůz nechat před pořízením připojit na diagnostiku. Lze tak zjistit případné závady, které by jinak mohly zůstat skryty. |
Ve srovnání s předchozí generací se však u druhé řady vytratila excelentní prostornost. Místa na rozdávání není do výšky, ani do šířky, kde jej citelně ubírají mimořádně masivní dveře.
Neohromí ani nabídka místa pro zavazadla. Nákladový prostor kombi totiž disponuje jen objemem 505 litrů. To je sice pro většinu motoristů dostačující hodnota, v porovnání s konkurencí ale neobstojí. Ještě hůř je na tom sedan, jehož kufr nabízí objem 436 litrů. Zkrátka nic pro typické „české chataře“. Pokud ale nejste zatíženi na obří zavazadlové prostory a najdete si pohodlí za volantem, můžete se těšit na opravdu pohlednou moderní palubní desku z velice kvalitně působícího plastu.
Sedadla s výrazným bočním vedením těla vždy nenadchnou statnější cestující, někteří totiž lamentují, že je výrazné boky sedáku tlačí do stehen. Každého také nepotěší volant s pevným středem (otáčí se pouze věnec s rameny) a elektronická parkovací brzda. Zejména vezmeme-li v úvahu fakt, že může být zdrojem potíží – pracuje automaticky a pokud zůstane zatažená, nezbude nic jiného, než zavolat odtah.
Ten ale můžete potřebovat i z jiného důvodu: vyhlášeným průšvihářem pod kapotou „cé-pětky“ je turbodiesel 1.6 HDi a právě tenhle nevelký motor dokáže být zdrojem velkých, pro jízdu i zcela zásadních problémů. Cizí mu nejsou úniky oleje, ani závady vstřikovačů. Skutečný průšvih pak dokáže obstarat vadné turbo: zpravidla kvůli ucpanému sítku přívodu oleje nedochází k jeho mazání – kromě výměny či repase turba je nutné vyřešit i samotnou příčinu, jinak turbo opět odejde.
Výjimku nepředstavují potíže s podtlakovým okruhem, který ovládá práci EGR ventilu, škrticí klapky a turbodmychadla. Proto jsou vozidla poháněná turbodieselem 1.6 HDi zpravidla nejlevnější motorizací, velmi problematická pověst tohoto motoru je už dobře známá.
Turbodiesely: vlevo 1,6 HDI, vpravo 2,0 HDI
Berte dvoulitrový turbodiesel
Daleko lepší volbou je dvoulitrový turbodiesel, který pracuje výrazně spolehlivěji, i když ani jemu se potíže se vstřikovači vždy nevyhnou. To ostatně platí i pro 2.2 HDi, 2.7 HDi a 3.0 HDi. Tyto motorizace ale nejsou na trhu ojetin tak časté. Nafťáky obecně mohou potkat potíže s filtrem pevných částic, který má omezenou životnost, ale i s čidlem výfukových plynů. Výměna filtru pevných částic naštěstí už není finančně tak náročná jako tomu bylo dříve.
Při výběru vozidla si dejte pozor také na funkčnost veškeré elektrické výbavy. Vůle na podvozku vznikají především v táhlech předního stabilizátoru. Jinak s podvozkem (mimochodem, C5 se jako jedno z posledních aut své kategorie mohl chlubit lichoběžníkovou přední nápravou) nebývají potíže.
Obloukem obejděte benzinové motory THP o objemu 1,6 litru, které se nechvalně proslavily tvorbou karbonu, jím zanesený motor se umí doslova „zasebevraždit“.
Z benzinových pohonných jednotek jsou lepší volbou atmosférické agregáty, zejména pak osmnáctistovka s dostačujícím výkonem 92 kW, u ní pozor na spotřebu oleje. Nechybí ani dvoulitr nebo šestiválcový třílitr.
Slavné zelené koule
Současné hydropneumatické pérování Hydractive III+ je poslední evolucí komfortního odpružení, které řadu let dělalo vozy značky Citroën tím, čím jsou.
Vše přitom začalo už v polovině padesátých let minulého století a postupem času se díky této technologii stal Citroën synonymem pro komfort. Asi nejvíce slávy si hydropneumatické odpružení získalo díky modelu DS, který se proslavil ve francouzském seriálu Fantomas. Kromě toho našel místo v garážích vrcholných politiků i vlivných finančníků a podnikatelů.
Nyní automobilka říká, že jde již o starou techniku, jíž je potřeba nahradit. Důvodem pro ukončení výroby vozidel s hydropneumatickým odpružením jsou jeho výrobní náklady. Automobilka Citroën slibuje nový systém nabízející vysoký cestovní komfort, který by se měl objevit už ve třetí generaci modelu C5. Bližší informace ale zatím neuvolnila.
Pro hydropneumatické odpružení jsou typické zelené koule. Systém využívá principu stlačitelnosti plynu a nestlačitelnosti kapaliny. Množstvím oleje přiváděného se mění světlá výška podvozku. Zdvih a tuhost ovlivňuje tlak a objem plynu v pružících jednotkách. Aby systém fungoval, jsou tedy potřeba ještě zásobníky navíc, kterými se provádí regulace podvozku. Dodneška prošel sytém v podání Citroënu sedmi generacemi. Citroënáři se dušují, že systém je v posledních generacích bezproblémový. Výměna koulí a servis hydraulického čerpadla bývá navíc lacinější než výměna tlumičů na konvenčním voze. A u C5 je celý systém podle majitelů opravdu absolutně bezchybný.
Ale pozor, Citroën nabízel druhou generaci C5 také bez tohoto systému na klasickém podvozku s pružinami a tlumiči. Zážitek z jízdy s C5 bez hydropneumatiky je ovšem poloviční, právě nezaměnitelné charismatické jízdní vlastnosti jsou u tohoto velkého citroënu hlavním důvodem, proč o něm uvažovat.
