Zařízení tvoří hydraulický agregát vybavený desítkami senzorů, které analyzují pohyb automobilu a především kinetickou energii na něj působící. ESP v kritických momentech pomocí hydrauliky mění tlak v brzdné soustavě a to zvlášť pro jednotlivá kola. V případě, že by se mohl vůz dostat do smyku, elektronický stabilizační systém bez vlivu řidiče uvolní tlak v brzdovém kotouči kola, které buď ztrácí přilnavost, nebo vozidlo "nepotřebně" brzdí a vychyluje jeho směr.
Systém ale funguje i opačně. Tedy tak, že se tlak v jednotlivých částech brzdné soustavy bez vlivu řidiče zvýší - kolo více brzdí. Plně automatická je i regulace točivého momentu motoru. Pokud řidič nevyšlápl spojku a z agregátu se na kola přenáší nežádoucí síly, ESP motor utlumí a i tak se podaří jízdu v extrémní situaci stabilizovat. Samozřejmostí ESP je kooperace s ABS.
Kdy se ESP zapíná? Především v těch situacích, kdy řidič přecení rychlost vozu a zbrklým manévrem se pak snaží odvrátit smyk či dokonce nehodu. Automobil při rychlé reakci volantu ztrácí stabilitu, stává se přetáčivým či naopak nedotáčivým. V horším případě dokonce dochází k celkovému přetočení auta, které se dostává "do hodin".
A méně zkušený řidič jen sedí a čeká co se s vozem stane, nejčastěji se sešlápnutým brzdovým pedálem. Právě to je čas pro ESP, které má dle německých výzkumů průměrně 40 metrů na korekci vozu. To je totiž vzdálenost, po kterou řidič při plné ztrátě kontroly "vynechá" a počká až do zastavení vozu. Jde o následný pohyb z relativně nízké rychlosti (okolo 70 km/h), protože při přímém brždění by vůz zastavil na podstatně kratší vzdálenosti.
Ptáte se, jestli má zařízení opodstatnění? Jednoznačně ano. Již před dvěma lety totiž německá sekce institutu GDV sledující bezpečnost dopravních prostředků zjistila, že 30-ti až 40-ti procentům smrtelných nehod předchází smyk. Studium následků 15 000 nehod mimo jiné odhalilo, že 60 procent smrtelných kolizí bylo způsobeno bočním nárazem vozu.
Řidič se sportovním duchem by ale mohl namítat: "je to jen pro bázlivé motoristy, mě naopak ESP omezuje v požitku z jízdy." Odpovědí může být to, že automobilky většinou umožňují i vypnutí stabilizačního systému. To lze ale doporučit jen na uzavřených plochách a letištích, protože v běžném provozu je elektronika jistě bezpečnější, než spoléhání na své řidičské umění.
Výroba samotného ESP je však také dobrým byznysem. Vždyť například loni vyprodukoval největší dodavatel stabilizačních zařízení, firma Bosch, tři milióny exemplářů ESP, zatímco o rok dříve to byla jen polovina. Rychlý nárůst je tedy evidentní a v budoucnu má ještě akcelerovat. Dle smělých odhadů bude již za několik málo let vybaveno "Éespéčkem" každé osobní auto, podobně jako dnes airbagem. Vše záleží na tom, jak rychle se výrobcům podaří ztlačit cenu. Nyní se systém montuje zhruba do 50-ti modelů šesnácti značek.
