Daewoo Tico

Daewoo Tico | foto: AAA Auto Praha

Daewoo Tico: minináklady i minibezpečnost

29. 11. 2000 - Na jedné straně lze jezdcům v maličkém Daewoo Tico závidět: na stovku kilometrů poklidné jízdy jim stačí do pěti litrů benzinu, platí laciné povinné pojištění a v hustém městském provozu se protáhnou či zaparkují i tam, kde drtivá většina ostatních nemůže.
Titíž motoristé ale na druhé straně zaslouží soucit: jejich cestovní úspory jsou vykoupeny nejen prachmizerným pohodlím, ale hlavně mimořádným rizikem v případě vážnější havárie. Vždyť jestli je tico něčím opravdu typické, tak do šířky stísněným vnitřním prostorem, nekomfortním podvozkem a hlavně malou dávkou pasivní bezpečnosti.

Může se hodit

Nové i ojeté automobily Daewo můžete koupit na www.automodul.cz

Při tom všem korejský vůz, který vyšel z japonského Suzuki Alto z roku 1988, má na zdejším trhu ojetin dost vyznavačů. Ti za první z dovezených aut ročníku 1994 v dobrém stavu obvykle platí 70 tisíc a za exempláře z roku 1997, kdy model kvůli chybějícímu řízenému katalyzátoru dostal stop v importu do Česka, se dává kolem 100 tisíc korun. Cenové výjimky směrem nahoru i dolů existují. "Zrovna jsme vykoupili za dvacet tisíc korun Daewoo Tico, který za tři roky najel čtvrt milionu kilometrů. Je to extrém - jak cenový, tak výkonový. Tento automobil má podle mých zkušeností průměrnou životnost kolem 150 tisíc kilometrů," konstatuje Tomáš Pánek z bazaru AAA Auto Praha. Nástupcem modelu Tico se v roce 1998 stal kvalitnější a také o poznání bezpečnější Daewoo Matiz, který je v tuzemsku rovněž velice oblíben a v nejstarších dovezených exemplářích se prodává za 160 tisíc korun. U Daewoo Tico neexistuje možnost volby motoru - k dispozici je jen jedna verze 0.8 litru o výkonu 30 kilowattů (41 koní), která sice o sobě dává svým zvukem do kabiny nepřeslechnutelně vědět, ale s autem žádné divy nedělá. Vůz má oficiálně stanovenou rychlost 143 kilometrů v hodině, ale doma je zejména v hustém městském provozu, naprosto ne na dálkových silnicích. Za nejzásadnější bolest lze označit už zmíněnou malou dávku pasivní bezpečnosti - absenci airbagů, malou deformační zónu, špatnou tuhost karoserie... Ta je vůbec vyrobena velmi úsporně, což platí také o jejím vybavení a kvalitě zpracování. Z dalších potíží jetých vozů lze připomenout odcházející poloosy, velké vůle přední nápravy a řízení, stejně jako předčasně korodující výfuky. Komfortu jízdy nepřidávají malá a skromně odpružená kola. Zadní sedačky jsou spíš nouzové. Daewoo Tico, který ve své době patřil k vůbec nejlevnějším novým automobilům na tuzemském trhu, se však nekupuje kvůli komfortu. Je - jak už bylo uvedeno výš - obecně laciný v provozu. Ocenění hodná je pětidveřová karoserie, jejíž svislá záď, velká okna a nepříliš mohutné sloupky umožňují snadné a bezpečné parkování. Náhradní díly a mnohdy také opravářské práce patří k nejlevnějším. Výhodou ojetin bývá i fakt, že obvykle jsou zachovalé a nejčastěji absolvovaly od pěti tisíc do deseti tisíc kilometrů ročně. A ještě jedna nezanedbatelná přednost: tico prakticky nezajímá zloděje.

NEJVĚTŠÍ KONKURENTI

Daewoo Tico v pěkném stavu a ročníku výroby 1997 stojí zhruba 100 tisíc korun a nejobvyklejší konkurenci mu tvoří stejně starý Fiat Cinquecento za 105 tisíc, Daihatsu Cuore za 105 tisíc a Seat Marbella za 80 tisíc korun. Z okruhu nelze vyjmout ani sice o dost větší, ale přece jen velmi rozšířenou a v úvahách mnoha potenciálních kupců ojetin zmíněného ražení rovněž figurující Škodu Felicia, která bude za cenu kolem 100 tisíc z roku 1994 a v ročníku 1997 stojí asi 145 tisíc korun. "Byť je felicia z jiné kategorie a také spotřebu má zhruba o dva litry větší než zmíněné miniautomobily, přece jen bych se pro ni z praktických důvodů rozhodl. Má širší využití, je pohodlnější i bezpečnější," říká Tomáš Pánek, šéf nákupu největšího tuzemského bazaru AAA Auto Praha. "Kdybych ale chtěl volit opravdu jen z miniautomobilů, tak bych vsadil na Fiata Cinquecento - je evropský a kvalitnější než tico i cuore. Daewoo Tico si umím představit jako vůz dejme tomu pro nepříliš zámožnou matku, která cestuje prakticky jen po městě s dvěma, třemi dětmi."

PLUSY
- pětidveřová karoserie
- úsporný provoz
- levné náhradní díly a servis
- levné povinné pojištění
- nízká cena na trhu ojetin
- minimální zájem zlodějů
- nabízené ojetiny mají většinou prodejní původ v tuzemsku
- bez obtíží lze sehnat zachovalá a málo jetá auta

MINUSY
- malá bezpečnost
- vhodné snad jen k cestám po městě či na velmi krátké vzdálenosti
- slabý a hlučný motor, vrzající karoserie
- omezený vnitřní prostor
- není možnost volby různých motorů a karosářských variant
- horší kvalita výrobního zpracování
- předčasně korodující výfuky
- málo trvanlivá přední náprava
- závadové osvětlení