Dakarský speciál Liaz, kterému Macík se svým týmem dali přezdívku Franta, s námi vystřelí jako raketa a už se neslyšíme. Hluk motoru občas přehluší jen řev slečny sedící vedle mě. Já neřvu jen proto, abych si zachoval tvář. Stroj má neuvěřitelné zrychlení a Martin Macík si s tímhle kolosem pohrává jako s motokárou.
Snažím se udělat pár fotek z kabiny, ale troufám si jen na rovinách, v terénu svírám svůj fotoaparát v náruči. Brzy chápu, že helma na mé hlavě není jen ozdoba a schytávám několik ran, nejčastěji o dveře nebo o rám. Podvozek funguje skvěle v zatáčkách i v terénu. Na některých skocích jdeme do vzduchu všemi čtyřmi, ale podvozek pobírá návrat na zem výborně, i když v kabině lítáme jako hadroví panáci. V duchu jsem rád, že jsem si stáhnul pásy opravdu pevně. Na výbornou fungují I brzdy, které zastaví osm a půl tuny celkem přesvědčivě. Jízda v dakarském speciálu je opravdovým zážitkem, který stojí za to.
Ani tato sympatická slečna nedokázala třináctilitrový šestiválec překřičet.
Srdcem sedm metrů dlouhého a osm a půl tuny vážícího dakarského speciálu Liaz týmu BigShock racing, kterému tým říká Franta, je řadový šestiválec o objemu 12 700 ccm disponující výkonem 970 koní. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 140 km/h. Zajímavostí je 16 stupňová převodovka ZF. Objem nádrže je 900 litrů nafty a spotřeba tohoto stroje se podle podmínek a způsoby jízdy pohybuje mezi 30 až 150 litry na 100 km.
Setkání dakarských dobrodruhů
Ten adrinalinový zážitek byl vrcholem setkání týmů specializujících se na dálkové offroadové rallye - Dakar a Africa ECO Race - autodromu v Sosnové. Dorazila v podstatě celá naše špička, takže nemohli chybět Buggyra Racing, Big Shock Racing, Bonver Dakar Project, Barth Racing, Ultimate Dakar Racing, Adria Karavany Sedlčany, Moto Rracing Group a motocyklisté Ondřej Klymčiw a Lukáš Kvapil
Počasí přálo, takže na třetí ročník tohoto setkání dorazilo osm tisíc fanoušků, kteří si mohli prohlédnout vozy jak v akci na trati, tak v depu, kde si mohli popovídat nejen se závodníky, ale i se členy týmů. Návštěvníci tuto možnost hojně využívali a depo bylo neustále v bležení. Zájem nebyl jen o závodní techniku, ale i zázemí a doprovodná vozidla. Na trati se střídaly v jednotlivých blocích právě doprovodné vozy, historické závodní stroje Liaz a Tatra a samozřejmě i současná vozidla.
Součástí programu bylo i představení nového vozu týmu South racing. Tento tým sice sídlí v Jižní Africe, ale prezentuje se jako globální tým a má v úmyslu zvýraznit své aktivity i v České republice. To, že to myslí vážně, doložil i představením dvou čekých posádek pro nový vůz. South racing spolupracuje s automobilkou Ford, pro kterou připravuje dakarské speciály a právě nový speciál Ford Ranger odhalil na setkání v Sosnové. Jedná se o monstrum, které má se sériovou verzí jen málo společného. Hlavní hvězdou představení vozu byl Xavier Pons, který v minulosti působil jako týmový kolega Sebastiana Loeba v Citroenu a v posledním ročníku Dakaru na sebe výrazně upozornil, když se propracoval na fantastické druhé místo, z kterého bohužel po nehodě závod opustil.
Milan Engel z týmu MRG za řidítky KTM
Zdeněk Tůma řádí se svou čtyřkolkou na trati v Sosnové.
Nám se nechtělo na celou akci jen dívat a proto jsme využili možnosti absovovat trať s týmem Moto Racing Group v jejich doprovodných vozidlech. I doprovodný tým, jede na Dakaru tak trochu svůj vlastní závod, protože přesouvat se stovky kilometrů mezi jednotlivými místy závodu je opravdu náročné.
Mezi jednotlivými etapami nejsou vyjímkou ani přesuny okolo sedmi set kilometrů. Pokud není tým na přesunech a pokud nejsou na cestách, pracují na závodních motocyklech. Na spánek a odpočinek zbývá minimum času, jak nám sami členové týmu potvrdili. Lidem s kterými jsme se setkali rozhodně nasazení nechybí a nadšení z nich čiší. Po pár hodinách v jejich společnosti pochopíte, že tohle není povolání, ale spíš diagnóza. Ervín Krajčovič (šéf týmu MRG) potvrdil, že prioritou pro nadcházející sezónu je samozřejmě Dakar, ale tým by rád absolvoval i další přípravné závody v Maroku a v Řecku.
Diváci si mimo zajímavé exhibice užili i opravdové závody, protože pauzy mezi jednotlivými exhibicemi vyplňovaly závody MOGUL Driving cupu. Děti, ale i tatínci se pro změnu bavili u trati pro rádiem řízené modely trucků. Obrovský zájem byl i o autogramiádu jezdců.
