Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stopařův přízrak a zatopené mosty: 22 tajemství prokleté D1

aktualizováno 
První česká dálnice slaví výročí: na podzim 1967 po téměř třicetileté pauze znovu začala výstavba. Ačkoli byla D1 otevřena v roce 1980, řidiči ji znají spíš jako věčné staveniště. Magazín Víkend DNES vybral 22 zajímavostí.

Dnes už měří celá D1 z Prahy až na polské hranice za Ostravou 376 kilometrů, většina řidičů ji však využívá jako dvousetkilometrovou spojnici Prahy a Brna. Nejpoužívanější (a zhusta nejproklínanější) úsek jsme projeli, abychom zmapovali místa dávných příběhů, technické památky, pomníčky tragédií, bizarnosti i úsměvné banality.

1.Tajemný panelák (-2,6. km)

Skoro tři kilometry před začátkem D1 stojí na pražském Kačerově těsně u dálnice osamělý vysoký panelák (adresa Pod Dálnicí 1). Po hospodách se vypráví, že to není náhoda ani nehoda.

Jde prý o to, že kdyby se na Prahu řítily kolony nepřátelských tanků, stačí jen odpálit nálože ve sklepení. Panelák se elegantně překlopí na dálnici, čímž ji zablokuje. Nesmysl je to už proto, že předlistopadoví stavitelé dálnice by Prahu asi těžko chránili před tanky z Východu...

Přesto jsme učinili dotaz na odpovědných místech, a to s tímto výsledkem: „Ministerstvo obrany nemá informace o tom, zda vámi uvedená budova byla postavena k popisovanému účelu. Ministerstvo obrany také nepočítá s tím, že by budovu takto použilo,“ uvedl Jiří Caletka z tiskového oddělení resortu.

2.Pomník obětem (-300. m)

Na odpočívadle u čerpací stanice MOL se můžete tiše zamyslet nad pomíjivostí věcí lidských. Památník obětem havárií zde byl odhalen v listopadu 2006 Českým sdružením obětí dopravních nehod. V době naší návštěvy se nad žulou tyčil billboard s jakousi reklamou na módní oblečení a s anglickým nápisem: „Život. Prožij ho hezky.“

3.Zlatý hřebík (0. km)

Oficiálním začátkem D1 je mimoúrovňová křižovatka ulic Pod Chodovem a 5. května, která se odtud dál jmenuje Brněnská. Magický nultý kilometr má GPS souřadnice 50.0344161 N, 14.4920136 E. Podle legendy je tu kdesi ukryt zlatý hřebík.

4.Konec ticha (6. km)

U Průhonic se povrch D1 poprvé mění. Končí tu tzv. „tichý“ asfalt s přídavkem pryže, který má tlumit zvuk aut v Praze a příměstských obydlených zónách. Až do Mirošovic pojedete po klasickém asfaltu.

Z čeho se skládá povrch dálnice

5.Nejnebezpečnější úsek (10. km)

U sjezdu na Jesenici začíná úsek, kde podle policejních statistik dochází k nejvyššímu počtu nehod na celé D1. Maximální pozor byste si měli dávat následujících 10 kilometrů. Dálnice je sice přehledná, ale provoz tu výrazně houstne a často se tvoří kolony. Auta tu zpomaluje napojení na Pražský okruh, ze kterého se na D1 valí doprava od Plzně či od letiště v Ruzyni, k tomu přibývají zákazníci nákupních zón a obyvatelé příměstských satelitních čtvrtí. Banální příčiny, děsivý výsledek.

6.Konec tříproudovky (21. km)

Do července 1971 končil u Mirošovic první dostavěný úsek D1. Dnes zde odbočuje silnice E55 do jižních Čech a taky tu končí tři pruhy, na které byla D1 od Prahy rozšířena v roce 1999 (celá dvouproudová D1 by mohla být rozšířena nejdřív okolo roku 2050). U Mirošovic se povrch D1 podruhé mění. Klasický asfalt tu končí a dál už pojedete po tzv. cementobetonu. „Asfaltový povrch je tišší, ale vydrží jen asi patnáct let,“ vysvětluje Ivan Čásenský z Ředitelství silnic a dálnic. „Cementobetonový povrch je dvakrát trvanlivější.“

7.Memento megalomanů (29. km)

Před Hvězdonicemi D1 klesá na svůj nejdelší most, který měří 462 metrů. „V roce 1977 vznikl gigantický, až 38 metrů hluboký a 500 metrů dlouhý zářez, který se stal největším dálničním zářezem v Česku,“ dočtete se na webu wwww.dalnice.com. „V době výstavby se v socialistické republice dálniční tunely takřka nestavěly, což krajinu krutě poznamenalo. Obrovský zářez doslova rozpůlil kopec Dubsko.“

8.Upgrade dálnice (41. km)

V tuto chvíli je to jedno z míst, kde probíhá modernizace D1 (úsek se táhne několik kilometrů dál směrem na Brno). Až tu u Šternova sjedete do přechodně zúženého pruhu, dívejte se vpravo.

Fotogalerie

Těžké stavební stroje podobné prehistorickým zvířatům odstraňují dosloužilý betonový povrch dálnice, který se drtí a používá jako recyklovaná střední vrstva (viz infografika kousek výš).

V rámci modernizace bude celá D1 vedle výměny povrchu na každé straně rozšířena o 75 centimetrů, což bude znamenat i zbourání všech mostů a postavení nových.

9.Motorest U rybiček (42,5. km)

Pokud máte hlad, zastavte se na D1 právě tady. Na odpočívadle ve směru z Brna na Prahu najdete podnik specializující se na rybí delikatesy, který nemá obdobu ani v obou velkoměstech. Při naší návštěvě tu nabízeli steak z tuňáka, mečouna na grilu, smaženého sumce a žraloka nebo uzeného kapra či štiku. Připočtěte ostrou maďarskou rybí polévku halászlé a interiér plný akvárií a vycpaných ryb, připomínající velrybářskou loď, a jste v kulinářském nebi!

10.Útok tiráků (52. km)

Pozor, tady často skřípou plechy! U motorestu Zajíček jsou totiž po obou stranách D1 velká odstavná parkoviště, ze kterých často vyjíždějí nedospalí a unavení řidiči kamionů. Kdysi zde existovaly plány na mostní motorest. Dokonce se začalo stavět, ale skončilo to u základů. Škoda, hledět při obědě na dálnici pod sebou mohl být zajímavý zážitek.

11.Opuštěné mosty (60,5. km)

Asi kilometr za Hulicemi jsou ve vodní nádrži Švihov (známé jako Želivka) utopeny dva mosty, kdysi postavené na trase původní protektorátní dálnice. Most přes Sedmipanský potok byl zcela dokončen. Jen o 300 metrů jižněji stojí most přes Sedlický potok, kterému chybí asi 30 metrů. Když se po roce 1965 začala přehrada napouštět, oba mosty skončily asi dva metry nad hladinou. Trasa D1 byla proto později odkloněna a dnes vede o 650 metrů západněji. Pozor, k přísně chráněné nádrži se nesmí, vstupem riskujete vysokou pokutu!

12.Dvojmost u Píště (76,5. km)

Most, který je jedním z tuzemských technických unikátů, se nachází asi 15...

Dálnice tu překračuje Želivku v místech, kde byl v roce 1942 dostavěn obloukový most pro původně zamýšlenou protektorátní dálnici. Když se v roce 1967 začala D1 znovu stavět, už technicky nevyhovoval, protože by k němu muselo vést příliš velké klesání. V 70. letech byl 12 metrů nad ním vztyčen dnešní dálniční most. Jezdíte po „horním patře“, aniž byste nejspíš tušili, že po spodním mostě z roku 1942 vede silnice z Hořic do Vojslavic. Z D1 se ke spodní části dvojmostu dostanete na sjezdu 75.

13.Přelud (80. km)

Podle jedné z mnoha dálničních legend se tu řidičům zjevuje postava stopaře. Zastavíte a čekáte, až doběhne, ale nikdo nenastoupí... Někteří řidiči prý dostanou strach, že stopaře mezitím někdo srazil, a zavolají policii, ale ta nenajde žádné tělo. Přelud z únavy? Duch některé z obětí D1? Nebo jen nesmyslná „městská legenda“? Kdo ví...

14.Dubčekova smrt (87,5. km)

„U Humpolce v příkrým kopci často bouraj politici,“ zpívala v songu Pijánovka v roce 1993 punková kapela Tři sestry. Nejznámější obětí tohoto místa byl tehdejší předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček, havarovali tam třeba i Marika Gombitová, Petr Haničinec či Miroslav Macek. Dubčekovo BMW, řízené služebním šoférem, na cestě z Bratislavy do Prahy tu 1. září 1992 vylétlo z dálnice, politik seděl vzadu a nebyl připoután. Náraz ho vymrštil 15 metrů z auta, dva měsíce poté zemřel v pražské nemocnici Na Homolce.

Dějiny D1 v kostce

Kudy se jezdilo dřív?
Za první republiky byste z Prahy do Brna vyrazili přes Kolín, Čáslav, Golčův Jeníkov, Chotěboř a Havlíčkův Brod do Jihlavy, odkud byste pokračovali po dnešní silnici 602 přes Velké Meziříčí, Velkou Bíteš a Rosice.

Jak se stavělo?
O vzniku dálnice z Prahy do Brna se rozhodlo v listopadu 1938 a stavět se začalo v květnu 1939. Po roce 1942 Němci práce kvůli nedostatku pracovních sil a materiálu zastavili. Na podzim 1945 prezident Beneš v jednom ze svých dekretů vyzval k dostavbě dálnice, v roce 1950 byly práce zastaveny. Znovu budovat se začalo před 50 lety, na podzim 1967. Z Prahy do Brna jste se mohli poprvé svézt v listopadu 1980.

Jak se měnila trasa?
Podle vládního rozhodnutí z roku 1963 měla D1 vést z Brna na hraniční přechod Starý Hrozenkov, dál přes Trenčín a Liptovský Mikuláš až do Košic. Po rozpadu společného státu v prosinci 1992 byla trasa odkloněna na Ostravu a dnes končí na polských hranicích u Dolní Lutyně za Bohumínem – 376 kilometrů od Prahy.

Nedaleko místa nehody má v Jiřicích pomník. Ačkoli policie určila jako jasnou příčinu nehody tzv. akvaplaning (na limitu 80 km/h jel Dubčekův řidič 130 km/h a auto v lijáku začalo „plavat“), vyrojila se řada konspiračních teorií, spojovaných dokonce s KGB. Při havárii se údajně ztratila taška, v níž Dubček do Prahy vezl tajné dokumenty týkající se tzv. zvacího dopisu, legitimizujícího sovětskou okupaci v srpnu 1968. Auto prý mělo prostřílené pneumatiky či poškozené brzdy...

Dnes už je „u Humpolce v příkrým kopci“ vozovka přestavěna, takže se bourá daleko méně, nicméně podle některých teorií zůstává tento úsek nadále zrádný vlivem tzv. geopatogenních zón. Jde o to, že díky tektonickým zlomům nebo uranu v podloží se prý ruce řidičů na volantu chovají jako virgule – neznámá energie způsobí záškub svalů a auto vyletí ze silnice. Věřte tomu, chcete-li.

15.Smůla na Zelený čtvrtek (100. km)

Vysočina je oblastí s častými změnami počasí, což bylo i příčinou hromadné havárie občas označované za největší karambol v českých dějinách. Na Zelený čtvrtek 20. března 2008 začalo kolem desáté dopoledne silně sněžit a povrch D1 pokryla vrstva tající břečky. Celkem se srazilo 231 vozidel (131 osobních aut, 96 kamionů a 4 autobusy). K bouračkám došlo tehdy v obou směrech dálnice mezi 90. a 140. kilometrem, v nekonečných kolonách zůstalo zablokováno 20 000 lidí, a to až 11 hodin! Nikdo nezemřel, škody dosáhly 28 milionů Kč. Řidiče sotva mohla utěšovat pranostika „Je-li Zelený čtvrtek bílý, bude teplé léto“.

16.Blíž k tobě, Bože... (111. km)

Na dálničním odpočívadle u Pávova můžete navštívit symbolický „hřbitov D1“, o jehož vznik se v roce 2006 zasloužil farář Zdeněk Kozubík. Na křížích jsou za každý rok provozu uvedeny počty obětí autonehod. Podle zdejších údajů na D1 zemřelo od roku 1982 do konce roku 2015 celkem 756 lidí. V nejtragičtějším období (1992 a 1993) jich bylo každý rok 42, v současnosti 10 až 15 ročně. „Jména obětí D1 na křížích nejsou, nebylo by to etické,“ říká farář. „Na Dušičky zapálíme svíčku, pomodlíme se a zazpíváme píseň Blíž k tobě, Bože můj...“

17.Zemská hranice (115. km)

Za motorestem Pávov a exitem 112 na Jihlavu vyhlížejte most, po kterém překračuje D1 silnice z Měšína do Jihlavy. Tak právě tady přejedete z Čech na Moravu.

18.Letiště (136.-139. km)

Aniž si toho všimnete, tři kilometry pojedete i po letišti. Dálnice v těchto místech slouží jako záložní přistávací plocha pro stíhačky. Od zbytku dálnice se tento úsek liší stavebními úpravami včetně zpevnění středního pruhu a odstavných ploch pro letadla na obou koncích. Stíhačky tu zatím dosedaly a vzlétaly jen dvakrát – při cvičeních na podzim 1980 a 1985, kdy byla D1 uzavřena. Dnes tu místo řvoucích letadel MIG-23 a Su-25 spatříte McDonald‘s.

19.Nejvyšší most (144. km)

Od listopadu 1978 se přes údolí řeky Oslavy u Velkého Meziříčí klene most Vysočina. Je vysoký 76 metrů a přímo pod ním se ustrašeně krčí novogotický zámek rodu Podstatských-Lichtenštejnů. Pokud vystoupíte na jižní meziříčské kopce, schová se pod linii mostu i farní kostel sv. Mikuláše. Jeho věž je vysoká 64 metrů – má tedy o 12 metrů méně než most. A necelý kilometr jižně odtud stojí na Fajtově kopci (555m n. m.) rozhledna ve tvaru dvoušroubovice DNA s parádním výhledem na most Vysočina.

20.Blbec v betonu (162. km)

Místo asi nejbizarnější nehody na D1 všech dob. Loni v říjnu si tu u Velké Bíteše chtěl neukázněný řidič zkrátit cestu přes opravovaný úsek dálnice. Objel zátarasy a přetrhl výstražnou pásku, načež se s autem zabořil do čerstvého betonu. Chtěl ujet, ale stavbaři ho zadrželi a předali policii. Rozsah škody byl odhadnut na 10 milionů korun.

21.Postřílená svatba (168. km)

Dva kilometry za motorestem Devět křížů sjeďte přes most na Přibyslavice a hned za dálnicí zastavte u hotelu Annahof. Podle devíti vysokých dřevěných křížů se jmenuje i známý motorest přímo na D1.

Kde se vzalo slovo dálnice

Autorem výrazu "dálnice“ je štábní kapitán Ing. Josef Chmel, pracovník Velitelství stavby dálkových silnic. To poslalo návrh slova jazykovému oddělení ministerstva národní obrany 15. 11. 1938, jež o šest dní později vydalo příznivý posudek: "Český název dálnice jako náhrada za řecko-italský výraz autostrada je z mluvnického hlediska tvořen správně, vyhovuje významovým obsahem, je potřebný a český.“ Kapitán Chmel se dožil nejen obnovené poválečné výstavby dálnic, ale i zprovoznění D1. Zemřel 17. 7.1983 v 75 letech.

Odkazují na temný příběh z roku 1539, kdy se tu uherský kupec zamiloval do selské dcerky z nedaleké vsi Lesní Hluboké. Slíbili si věrnost a kupec odešel do Uher uspořádat obchodní záležitosti. Když se dlouho nevracel, sedlák dceru přemluvil, aby si raději vzala bohatého synka ze sousedství. V den svatby se ale kupec vrátil a zhrzenou lásku se rozhodl potrestat. Na svatební průvod spustil palbu, při které zahynulo devět lidí včetně nevěsty a jeho samého.

22.Německá dálnice (187. km)

Kdyby se dějiny vyvíjely jinak, D1 by před Brnem protínala „Hitlerovu“ dálnici A88 z Vídně do Vratislavi. Polské město před druhou světovou válkou leželo v Prusku a jmenovalo se Breslau. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 Němci potřebovali strategickou spojnici obou svých území, v září 1938 si proto do Mnichovské dohody prosadili dálnici napříč ČSR od Mikulova ke Králíkům, která by byla německým územím. Němci by po ní mohli jezdit i bez pasu, Češi by na ni směli jen přes celnice na všech sjezdech (po stopách Hitlerovy dálnice jsme se vydali před devíti lety).

V roce 1939 se začalo stavět, ale v roce 1942 práce skončily. Krátká část A88 se dnes mezi Troubskem a Bystrcí využívá pod názvem Stará dálnice. Pod hrází Brněnské přehrady zůstal coby memento pilíř zamýšleného dálničního mostu. Místní mu přezdívají „Hitlerův“.

Podívejte se na stavbu dálnice D1 na dobových záběrech:

Autoři:




Nejčtenější

Test zimních pneumatik pro SUV
Suverenita SUV je v zimě zrádná. Pohon všech kol zimní gumy nenahradí

„Kvalitní zimní pneumatiky jsou bezpodmínečně nutné i u pohonu všech kol,“ varují odborníci, kteří otestovali pláště pro velká SUV v rozměru 235/55 R 17. Ty...  celý článek

Ford Fiesta
Prodeje malých aut rostou, Evropané si dopřávají dražší provedení

S 1,8 milionu prodaných vozů je kategorie malých aut v prvním pololetí letošního roku stále nejpopulárnější automobilovou třídou. Ale není tomu tak díky ceně,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nová Dieselgate, tentokrát u kamionů. Německo loví podvádějící dopravce

Řada velkých nákladních aut podle všeho jezdí i na našich silnicích s odpojeným systémem čištění výfukových plynů. Stačí k tomu krabička z internetu za 80 eur....  celý článek

Yamaha Venture
Vzduchem chlazení obři od Yamahy couvají a popojíždí na elektřinu

Že by první důsledek odstoupení USA od klimatické dohody? Nová dvojice obřích cesťáků Yamaha Venture a Yamaha Eluder je zatím určena pouze pro americký trh....  celý článek

Kdo peče s kým a kdo koho vlastní v automobilovém průmyslu?
Kdo komu patří: přehledný průvodce automobilkami

Letošní prodej Opelu společnosti PSA opět změnil situaci na poli automobilových koncernů a aliancí. Kdo peče s kým? A kdo koho vlastní? Připravili jsme velký...  celý článek

Další z rubriky

Volkswagen Golf sedmé generace prošel faceliftem.
VW upraví strategii, aby si Volkswagen, Škoda a Seat nekonkurovaly

Koncern VW chce, aby se její tři značky pro masový trh více odlišily, omezilo se tak překrývání a potlačilo napětí v rámci skupiny. Prohlásil to generální...  celý článek

Mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka (vlevo) a odborník na problematiku emisí Libor...
ROZSTŘEL: Za problémy s filtry pevných částic může zanedbaná údržba

Ovzduší znečišťuje také doprava. Mezi nejnebezpečnější znečišťovatele patří naftová auta s poškozenými či odstraněnými filtry pevných částic. Proč je auta mají...  celý článek

Veteránský závod Pražská noblesa
OBRAZEM: Pražská noblesa je závod, kde nevyhrává nejrychlejší

Rekordních 144 historických automobilů a motocyklů soutěžilo o uplynulém víkendu v pražské Jeremenkově ulici v závodě v pravidelnosti do vrchu. Na trať směly...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.