Dálniční známka 2006

Dálniční známka 2006 | foto: Policie ČR

Dálniční známku můžete vyměnit

  • 34
Dálniční známky na rok 2007 jsou v prodeji. Majitelé osobních aut a menších dodávek do hmotnosti 3,5 tuny za ni dají 900 korun. Majitelé těžších aut zaplatí 7000 korun.

Známky mají dvě části, první patří na čelní sklo auta, ta druhá například do pouzdra k dokladům. Platné jsou od letošního 1. prosince až do konce ledna roku 2008, tedy 14 měsíců.

Koupit se dají na pobočkách České pošty u čerpacích stanic či u jiného z asi pěti a půl tisíce prodejních míst, jako jsou servisy či prodejny s autopříslušenstvím. K dostání jsou také na dálničních hraničních přechodech.

Zničenou známku lze vyměnit na poště
Ale co dělat v případě, když se vaše dálniční známka z nějakého důvodu stane nepoužitelná, když se zničí? Koupit novou? Ne. Stačí zajít na některou z 254 pošt po celé republice a vyměnit ji.

Může se stát, že majitel auta potřebuje zasadit nové čelní sklo, například místo rozbitého. K takovým a podobným případům vydávají ministerstva dopravy a financí poměrně jasné pokyny. Automobilista udělá nejlépe, když známku opatrně sloupne, nalepí ji na průhlednou fólii a spolu s druhou částí ji odnese na poštu.

Tam mu ji za poplatek 40 korun vymění za novou. Kupon přitom nesmí být poškozen tak, aby nebyla vidět alespoň tři pořadová čísla a jedno sériové písmeno. Co nejméně poškozený by měl být také holografický prvek. To proto, aby se dala jednoznačně potvrdit pravost kuponu.

Chtějte zápis o nehodě
Co v případě, že je po dopravní nehodě nalepený kupon spečený či roztrhaný na kousky? Pak je třeba vzít s sebou policejní zápis o nehodě a druhou část kuponu. Stejný postup platí i při odcizení jedné z částí známky, jen místo druhé části lze vedle policejního zápisu použít čestné prohlášení o ztrátě.

Co když auto ukradnou
Pokud přijdete o auto i se známkou, i tady máte nárok na náhradu. K žádosti o nový kupon je třeba předložit kopii policejního usnesení o odložení věci a druhý díl známky. Pokud zůstal v ukradeném autě, máte smůlu.

Žadatel o náhradu známky musí ve všech případech předložit čestné prohlášení, že po nikom jiném neuplatnil požadavek ohledně poškozeného, odcizeného, zničeného nebo ztraceného kuponu.

Ani při koupi ojetého auta už s nalepenou známkou peníze za novou známku utrácet nemusíte. A to ani tehdy, když si změníte registrační značku. Podle věstníku ministerstva dopravy se při změně registrační značky kupon měnit nemusí a nadále zůstává v platnosti.

Dálniční poplatky v zahraničí
Kdo se rozhodne jet na lyže autem, bude si muset za pohodlnou cestu po dálnici něco připlatit ve všech zemích kromě Německa, kde se stále cestuje zdarma. Většina zemí střední Evropy pak používá systém známek, Francie, Itálie, ale i Polsko sází na mýtné.

Rakousko vydává známky desetidenní, na dva měsíce a na rok. Koupit se dají podobně jako u nás na hraničních přechodech nebo u čerpacích stanic.

Platí se také speciální poplatky za některé úseky v horách a tunely. Kdo by chtěl na rakouské silničáře vyzrát tím, že na horách se vyhne dálnici, prohloupí: cesta mu potrvá déle, v prudkých stoupáních spotřebuje stejně nebo více paliva a placení se beztak nevyhne. Některé "vyhlídkové“ trasy navíc vedou skrz národní parky a za pouhých pár desítek kilometrů se platí i 10 eur.

Na Slovensku funguje podobný systém jako u nás. Známky jsou však o pár desítek korun levnější. Dálniční kupon je potřeba i ve Švýcarsku. Roční známka vyjde na 730 korun. Opět se dá nejsnáze koupit na tamějších hraničních přechodech a u čerpacích stanic.

Ve Francii už dlouho fungují mýtnice. Řidič si při vjezdu na dálnici vyzvedne lístek a při výjezdu platí podle počtu ujetých kilometrů. Cena pro osobní auto se pohybuje kolem šesti eur za každých 100 ujetých kilometrů. Dá se platit v hotovosti nebo pomocí platební karty.

Úseky v bezprostřední blízkosti velkých měst jsou přitom zdarma. Výše poplatků je různá. Záleží hlavně na velikosti auta. Rozhoduje i počet náprav či jeho výška. Vliv má také dálnice. Cenu zvedají úseky s dlouhými a vysokými mosty překonávající horská úbočí či části s dlouhými tunely.

V Itálii jsou ceny průměrně o něco nižší - asi pět a půl eura za 100 kilometrů.

Platit lze hotově i platební kartou. Další možností je předplacená karta Viacard, která je k mání i u nás, konkrétně v pobočkách cestovních kanceláří Autoturist. Pro ty, kteří chtějí ušetřit, je výhodou to, že v Itálii je poměrně velké množství kvalitních silnic 1. třídy, za které se neplatí.

Polsko až na některé výjimky poplatky nepožaduje. Platí se pouze tři úseky v celkové délce 135 kilometrů v okolí Poznaně, kdy každý z nich stojí 11 zlotých (80 Kč) a 65 kilometrů mezi Krakovem a Katovicemi za 13 zlotých (95 Kč).

Maďarské dálniční známky u nás koupit nejdou. Na hranicích se prodávají čtyřdenní v přepočtu za 128, desetidenní za 273 a měsíční za 460 korun. Platit lze místními forinty, eury a někdy i platební kartou.

Dálniční známky
Česko
sedmidenní známka - 200 Kč
měsíční známka - 300 Kč
roční známka - 900 Kč
Slovensko
sedmidenní známka - 150 Sk
měsíční známka - 300 Sk
roční známka - 1100 Sk
Rakousko
desetidenní známka - 225 Kč
dvouměsíční známka - 640 Kč
roční známka - 2120 Kč
Itálie
Platí se formou mýtného, přibližně
pět a půl eura za 100 km
Francie
Platí se formou mýtného,
přibližně šest euro za 100 km
Švýcarsko
roční známka - 730 Kč
Maďarsko
čtyřdenní známka - 128 Kč
desetidenní známka - 273 Kč
měsíční známka - 460 Kč