Demontovatelná závěsná zařízení nemají na autě bez přívěsu co dělat

- Přestože vyhláška sděluje, že závěsné zařízení smí být používáno jen pro tažení přívěsů a jinak nemá na autě co dělat, podle neoficiálních odhadů policistů více než polovina řidičů toto nařízení nerespektuje. Všechna závěsná zařízení, která se v současné době montují na auta, jsou přitom odnímatelná. Někteří motoristé je nechávají na vozidlech z lenosti, ale převážná většina je používá jako ochranu vozu před nárazem zezadu. Za toto nepříliš ohleduplné počínání vůči ostatním jim hrozí jen pokuta. Mnozí z těch, kteří si o závěsné zařízení při procházení mezi zaparkovanými auty poranili holeň, by jim však nejraději odebrali technický průkaz k vozu.

"Převážná většina řidičů, co jedou za mnou, si dá pořádný pozor a patřičný odstup, když uvidí cuk-hák, který by jim mohl jejich auto pěkně pocuchat," říká na svou "obhajobu" padesátiletý majitel Škody Octavia z Kladna. "A to se přesně při nehodě opravdu stane," suše konstatuje automechanik Petr Zábranský z Příbrami. "Místo aby se ničily jen nárazníky, které jsou k tomu účelu přímo dělané, vznikají tomu, kdo narazí na závěsné zařízení, podstatně větší škody. Většinou to odskáče nárazník, spodní čelo, spoiler, ale při větším střetu i chladič a olejová vana." Místo škody za dvě tisícovky si poškození vyžádá často vyšší než desetitisícikorunovou investici. Navíc nové vozy mívají nárazníky, které se při malé kolizi s kufrem druhého vozu vracejí do původní polohy, závěsné zařízení ale tuto výhodu naprosto eliminuje.
Automobily se závěsným zařízením se často neblaze "podepisují" na ostatních vozech i při parkování. Výsledkem couvání nadoraz jsou promáčklé státní poznávací značky, ale i poškrábaný lak. "Nový Ford Fiesta, se kterým jsem jezdila v autoškole, měl pořád namontovanou kouli," svěřuje se čerstvá držitelka řidičského průkazu Martina Klimešová z Kladna. "Učitel říkal, že alespoň nemusí pořád nechávat lakovat nárazník a že se lépe a bezpečně naučím odhadovat vzdálenost mezi auty."
Že závěsná zařízení, která jsou homologována a mohou být montována na osobní vozy, musí být demontovatelná, to potvrzuje Josef Pokorný z ministerstva dopravy a spojů. "Jsou uchycena jedním nebo dvěma šrouby, a tak je lze odmontovat během okamžiku. Jak ale ukazuje praxe, mnozí řidiči si s tím hlavu nelámou. A přitom by stačilo málo, třeba kdyby policejní hlídka provinilce upozornila nebo napomenula, vždyť nemusí zrovna rozdávat pokuty."
Podle policistů má pro ně mnoho řidičů připravené argumenty. "Řeknou, že zrovna teď jedou pro přívěs a tažné zařízení namontovali před chvílí," tvrdí dopravní policista Milan Hladík. "Pak je můžeme jen požádat, aby závěsné zařízení raději sundali a namontovali, až když budou přívěs nebo vozík připojovat." Zdá se však, že při dopravní nehodě, kdy řidič narazí zezadu do druhého auta vybaveného závěsným zařízením, pokutuje policie jen toho, kdo nedodržel bezpečnou vzdálenost. "Nedobrzdil jsem a naboural do auta s koulí," vzpomíná Martin Smolík z Prahy. "Zatímco on měl jen rozbitou mlhovku a poškrábaný nárazník, já měl nárazník rozlomený, ohnuté plechy a rozbitý reflektor. Pojišťovna mi nezaplatí nic a ještě mě to stálo pokutu. A řidič, který mi vlastně způsobil svým závěsným zařízením podstatně větší škody, nedostal ani napomenutí. Podobné zkušenosti mají i moji známí."
Na provinilce, co mají neustále namontováno tažné zařízení, se pojišťovny nijak nespecializují. Při nehodě, kdy vzadu jedoucí řidič nestačí zabrzdit, je zaplacena škoda z povinného ručení jen řidiči nabouraného vozu. Viník nehody se může dočkat peněz jen ze své havarijní pojistky.

Při parkování dokáže závěsné zařízení hezky promáčknout nárazník - při srážce v provozu ale napáchá větší škody.