Mnohé rady se mohou zdát samozřejmé, přesto valná většina nehod vzniká právě nerespektováním těch nejzákladnějších psaných i nepsaných pravidel jízdy na motorce.
1. Technika
Ještě před jízdou se vyplatí kontrola životně důležitých věcí na stroji. Jezdec na motocyklu je v kontaktu s vozovkou jen prostřednictvím dvou poměrně malých plošek, a tak není od věci průběžně kontrolovat úbytek vzorku pneumatik.
Při standardním používání se pneumatiky nejvíce ojíždějí uprostřed, nedostatek vzorku má za následek zhoršení přilnavosti zejména na mokru a při najetí na písek, štěrk, nebo prach v okolí pískoven a polí.
Pravidelná kontrola před každou jízdou by se neměla vyhnout také stavu brzdových destiček, funkčnosti světel (hlavně brzdových), případně napnutí řetězu (u motorek, které ho mají).
2. Výbava
Odpovídající výstroj sice sama o sobě nehodě těžko zabrání, alespoň však dokáže zmírnit její případné následky. Šetřit se zvláště nevyplácí při pořizování přilby.
Tuhost skořepiny je daleko podstatnější než vzhled: za nejlepší materiál je považován sklolaminát, velmi dobré vlastnosti vykazují helmy karbonové. Helma by měla na hlavě dobře sedět a být správně těsná – neměla by v ní ale bolet hlava.
Dalším důležitým prvkem je obuv, v ideálním případě vyztužená na exponovaných místech, tedy na kotnících, špičce, holeni a patě. Podobné tvrzení platí o rukavicích, u kterých je žádoucí zesílená ochrana kloubů a hřbetu dlaně.
Na rozdíl od bot by však rukavice neměly ztratit ohebnost zejména kvůli snadnému ovládání páček – motocyklové boty toho relativně nemají na práci tolik (a pohodlí při chůzi je jejich sekundární funkce).
Ke každému typu stroje se hodí stylově trochu jiné oblečení, nicméně kraťasy a tričko patří maximálně na koloběžku. Pomyslným ideálem je kožená kombinéza s protektory na klíčových partiích, tedy ramenech, loktech, kolenech, zádech a bocích. Kvalitní alternativou ke kůži jsou kombinézy z otěruvzdorných textilních materiálů, ve kterých v létě není přece jen takové horko.
3. Rychlost
Bezkonkurenčně nejčastější příčinou motocyklových nehod je nepřiměřená (čili vysoká) rychlost, která následky jakékoli jezdecké chyby nemilosrdně násobí. Nic proti svižné jízdě, vždyť právě dynamika je jedním z největších lákadel motorek.
Nesmyslné a krátkozraké je ale jezdit na doraz všude. V obci, v nepřehledných situacích, při vysoké hustotě provozu. Pro ostré ježdění na hraně možností jsou samozřejmě nejvhodnější uzavřené závodní okruhy, pro rychlejší silniční ježdění se dá využít málo frekventovaných silnic mimo zástavbu v neděli dopoledne, kdy bývá provoz nejslabší.
4. Zatáčky
Projíždění zatáček patří k nejzábavnějším prostocvikům jízdy na motorce. Málokterý motorkář vám řekne: To jsem si dneska krásně zajezdil 300 km rovně. Ideálních zatáček, do kterých je vidět, je však drtivá menšina, a proto asi nebude dlouhodobě zdravotně udržitelné vrhat se do každé střemhlav.
Vysedání je sice efektní a zrychluje průjezd, ale patří spíše na závodní tratě – na běžné silnici přenesení těžiště mimo stroj zpravidla ztíží a prodlouží čas potřebný k řešení nějaké nečekané situace. Zvláště při projíždění zatáček s nejasným výhledem je žádoucí předvídat nebezpečí a předem si cvičně představit svou reakci na potenciální krizovou situaci (zaparkovaný náklaďák, jámu na vozovce, štěrk apod.).
Přitom je dobré mít na paměti, že brzdění přední brzdou v zatáčce je sice možné, nemůže však být příliš razantní – případné následné podklouznutí předního kola je totiž většinou nezvratné.
5. Koncentrace
Dosud byla řeč spíše o materiálních předpokladech bezpečné jízdy. Dosti opomíjenou, ale neméně podstatnou záležitostí je psychika. Radost z jízdy na motorce má svůj chemický základ: Adrenaliny, serotoniny a různé další látky se vesele prohánějí po mozku a udržet to všechno pod kontrolou není nic jednoduchého.
Ale právě toto je jedno z mistrovství jízdy na motorce: udržet emoce a vzrušení na blahodárné úrovni a nenechat se jimi ovládnout, zkrátka i při té vší radosti zůstat chladnokrevný a nenechat si těmito látkami rozostřit koncentraci. Ze stejného důvodu není moudré sedat na motorku rozzuřený nebo jinak "rozhozený".
6. Předvídavost
Další duševní rada se týká předvídání, které je součástí jezdecké inteligence (zatímco koncentrace je o zvládnutí temperamentu).
Předvídání nebezpečných situací je na motorce vzhledem k případným možným následkům na tělesné chránce ještě důležitější než v autě. Traktor nedaleko vaší budoucí trajektorie (byť na poli), jakékoli křížení cest (a je jedno, jestli jedete po hlavní), průjezd obcí – to všechno jsou signály vysokých potenciálních rizik, které předvídavý jezdec zahrne do svého kalkulace jízdy. Vždy je nutné udržovat si možnost adekvátně zareagovat, případně hledat únikovou trasu.
Pokud už je nehoda neodvratná, není dobré lpět na stroji do poslední chvíle srážky. Správné je včas motorku opustit a pokusit se jí zahodit co nejdál, aby při jejím případném neovladatelném pohybu nedošlo k dalším fatálním škodám.
7. Mokro
Základní rada pro jízdu na mokrém povrchu zní: zpomalit a přizpůsobit podmínkám nejen rychlost samotné jízdy, ale i všechny akce a úkony, které jezdec provádí. Při řízení, akceleraci i při brzdění nebo náklonech si nelze dovolit to, co na suchém povrchu. Zvláště na brzdovou páčku je třeba sahat s nejvyšší opatrností.
O povrchu mokré vozovky platí to samé, jako kdybyste jeli v autě: nejzrádnější bývá jen takový lehký poprašek, který klouže nejvíce. Naopak jízda v několika centimetrech vody může být překvapivě stabilní, za předpokladu, že máte dostatečný vzorek na gumě.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat nejkritičtějším místům, které za mokra získají ještě větší kluzkost: koleje, dlažební kostky, bílé vodorovné dopravní značení nebo "hadi", tj. vyspravené spáry a praskliny.
8. Situace
Existují dopravní situace, které nehody přitahují. Jízda na zelenou či po hlavní silnici, do které ústí vedlejší, není zárukou toho, že do ní někdo neplánovaně nenajede, zvláště pokud na motorce jedete rychleji, než je povoleno.
Pro staršího okresního řidiče může být vaše rychlost nepředstavitelná a je pro něj problémem přiměřeně reagovat. Nebo to má proti sluníčku. Zkrátka opět se vyplatí předvídat a počítat s nejhorším. To, že jste podle vašeho názoru "v právu", neznamená, že na tomto místě nemůžete mít za týden pomníček.
Další kritickou situací je předjíždění. Základ je jasný – potřebuji jet rychleji, mám na to, silnice vpředu to umožňuje a nikdo naproti nejede nebo je případně dostatečně daleko, abych se v klidu zařadil. Stejně jako v autě je správně podřadit, aby byl pro předjetí k dispozici dostatek kroutícího momentu.
Nejčastější chybou je sledování situace pouze vpředu, zatímco zrada přijde zboku – předjížděný vůz se rozhodne něčemu vyhnout nebo také předjíždět a neštěstí je na světě.
Předjíždění několika aut za sebou je další situací, která může ukrývat nemilá překvapení. Například v půlce manévru "pět jednou ranou", pro který jste se rozhodli (kilometr před vámi je přece volno) zjistíte, že ta starší škodovka vpředu, kvůli které tato minikolona jede tak pomalu, má vyhozený blinkr doleva, který je sotva vidět z pěti metrů a její řidič je pevně rozhodnut, že tak také učiní. V lepším případě zbývá volba mezi dvěma nepříjemnými řešeními (brzdit nebo přidat a "stihnout" to), v horším na to ani nemáte čas...
9. Ostatní účastníci
Množstvím jsou na silnicích nejrozšířenější osobní automobily. Mezi nimi jsou však značné rozdíly, vyplývající z typu, stáří a stavu automobilu. Pozorný jezdec po jistém čase dojde k poznání, že se jednotlivé typy automobilů chovají podobně – a podobně se chovají i jejich řidiči.
Volkwagen Golf GTI bude pravděpodobně řídit mladý, dynamický a často zbrklý řidič, Ford Mondeo Kombi svižný manažer se sebevědomým stylem, klidný a rozvážný styl jízdy bude mít pravděpodobně řidič staršího saabu atd. Pozorování, sběr těchto informací a vytváření odhadu budoucí situace na jejich základě je důležitou součástí jezdecké inteligence.
10. Kaskadérské kousky
Jízda po zadním kole je efektní, její nevýhodou je ale špatný přehled o situaci před motorkou. Nácvik i provozování tohoto kabaretního čísla se vyplatí někde v uzavřeném prostoru mimo běžný provoz, kde jezdce může překvapit v protisměru maximálně čmelák. Totéž platí o dalších oblíbených prostocvicích, přinášejících zvýšená rizika (postavení stroje na přední kolo, gumování).
