»Je to pokud mám dobré informace jediný Mini Monster nabízený v Česku,« řekla vedoucí obchodu Zuzana Jakušová. »K prodeji ho máme od otevření našeho domu, tedy téměř rok. Pár zájemců se ukázalo - jedni odešli změřit garáž, jiní si vzali čas na rozmyšlenou. Zatím ale nekoupil nikdo.« Podobná vozidla se prodávají zejména v USA a v západní Evropě v různém provedení i výbavě. Mini Monster 936/76 má benzinový motor o výkonu 3,73 kilowattu, brzdy s ABS, třírychlostní převodovku, plný světelný systém, terénní pneumatiky, luxusní radiomagnetofon s dvoukanálovým reproduktorovým systémem, komfortní čalouněná sedadla s možností seřizování i čalouněný interiér. Další výbavu lze - podobně jako při koupi klasického osobního vozu - objednat. Samozřejmě za příplatek. Podobných dětských vozítek už ne hraček a ještě ne skutečných motorových vozidel - je na zdejším trhu víc. A jestli Mini Monster zatím kupce nenašel, jdou naopak docela dobře na odbyt minimotocykly. Mají motory o objemu od padesáti do osmdesáti kubických centimetrů a jsou pro děti už od čtyř, pěti let. Stojí od necelých třiceti tisíc korun v případě nejmenších z modelů Malaguti a Hondy přes čtyřiceti- až padesátitisícové Yamahy a Husqvarny třeba až po KTM s cenou u dokonalejší verze dosahující až k devadesátitisícové mezi. Motorističtí odborníci se vesměs shodují, že jde o velice pěkné hobby-výrobky. Názory na to, mají-li sloužit k výchově příštích motocyklových a zvláště motokrosových jezdců, se však různí. Jedni se zalíbením žasnou, co na minimotocyklech třeba už osmiletí kluci umějí, zatímco jiní oponují, že nic se nemá uspěchat. V motoristicky vyspělém světě však děti na podobných strojích dávno řádí. Jisté je, že žádné z dětských vozidel s dítětem bez řidičského průkazu za volantem či řídítky nesmí do běžného silničního provozu na veřejných komunikacích. »Se zmíněnými dětskými motocykly či auty lze bez oficiálního řidičského oprávnění jezdit jen v místech, která nejsou veřejně přístupnou komunikací a nevztahují se na ně pravidla silničního provozu,« prohlásil šéf české dopravní policie Zdeněk Bambas. »Mohou to být třeba privátní prostory, uzavřené tratě, polní či lesní cesty, které nejsou evidovány jako komunikace, a podobně.« A kdyby policie dopadla dítě s dětským motocyklem či autem v místě, kde jízdou bez řidičského průkazu a s vozidlem oficiálně neschváleným k silničnímu provozu porušilo pravidla silničního provozu? Jednalo by se o přestupek, za který padá v úvahu pokuta v blokovém řízení do tisíce korun a do dvou tisíc korun ve správním řízení. Dítě však vzhledem k věku za přestupek odpovědnost nenese. Ani při maléru se zraněním dětského jezdce - pokud by havaroval tam, kde s vozidlem jezdit může - by se nic zvláštního nedělo. »Zkoumali bychom míru zavinění. Pokud bychom nezjistili cizí podíl a výrobek - tedy dětský motocykl či automobil - by byl schválen k prodeji a k použití, tak bychom událost neřešili. A to ani v případě, že by jezdec třeba padl hlavou na kámen a těžce se zranil nebo by se dokonce zabil,« konstatoval vyšetřovatel policejního Krajského úřadu vyšetřování v Plzni Jindřich Mašek. Doplnil, že taková událost je srovnatelná třeba s případem, kdy by u oficiálně schválené a prodávané dětské pušky zranila dítě nějaká součástka takové hračky. Srovnatelný je rovněž nešťastný pád na jízdním kole. Případným neštěstím by se nezabýval ani žádný jiný úřad či instituce. »My podle současných platných předpisů sledujeme bezpečnostní pravidla pouze v pracovněprávních vztazích,« prohlásila Miroslava Šmídová, která je garantem silniční dopravy Českého úřadu bezpečnosti práce v Praze. »Malér dětského řidiče dětského motocyklu či automobilu bychom tedy neřešili.«
 O dětské autíčko za téměř půl milionu korun kupci příliš zájem nejeví. |
