ADAC se ve své analýze zaměřil na produkci CO2, škodlivé látky jako oxidy dusíku vynechal. Při výpočtu vlivu jednotlivých modelů bral v úvahu německý energetický mix (tedy podíl jednotlivých zdrojů elektrické energie na celkovém výkonu všech elektráren) z roku 2013, v němž byste našli 23 % energie z obnovitelných zdrojů (v roce 2016 to bylo o 33 procent).
Němečtí odborníci ke svým závěrům dodávají, že s vyšším podílem čisté elektřiny by se ekologická bilance jednotlivých typů pohonu mohla posunout víc ve prospěch elektromobilů. Vozům se spalovacími motory by stejně mohla pomoci tzv. syntetická paliva, jejichž vývojem se zabývá třeba Audi.
Autoklub srovnával různé typy pohonu (benzin, diesel, LPG, CNG, klasický hybrid, plug-in hybrid a čistý elektromobil) ve třech třídách (s daným pohonem vybral vždy nejlepší malý vůz, kompakt a auto vyšší střední třídy, které zkoušel v rámci svého ekotestu). Zohlednil také dva druhy zmíněného energetického mixu: ten z roku 2013, i takový, který počítá se 100% podílem obnovitelných zdrojů.
Výsledkem byla celková produkce oxidu uhličitého na 150 000 km a také určení bodu, v němž začíná být vliv elektromobilu na zemské klima menší než v případě vozů na konvenční nebo konvenčnější typy pohonu. V porovnání s klasickými auty totiž produkce baterií do elektrických vozů výrazně zvyšuje emise CO2 již ve fázi výroby.
Když kompakt, tak elektromobil
V kategorii malých aut dává elektromobil většině lidí největší smysl. Při uvažovaném nájezdu 150 tisíc km vyprodukuje v porovnání s dalšími alternativami nejméně tun CO2, jen cca 24. Pokud byste počítali s energetickým mixem z roku 2013, je elektrické auto ekologičtější než diesel, pokud za svůj životní cyklus najede více než 111 tisíc km.
Problémem u malých městských aut je to, že jsou často kupována jako druhé vozidlo do rodiny, a tak za svůj život najedou méně, klidně jen 50 tisíc km. V takovém případě jsou elektrovozy „čistší“ než diesely jen v případě, že by byla veškerá elektrické energie pro jejich pohon z obnovitelných zdrojů.
Pokud by Vás zajímalo, kolik CO2 vznikne při výrobě a provozu auta, podívejte se na přiložené grafy. Tmavě šedou jsou vyznačeny emise oxidu uhličitého vzniklé při výrobě, světle šedou ty, které jsou vyprodukovány při výrobě paliv. Šrafovaně je vyznačen CO2 vytvořený spalováním fosilních paliv a žlutě ten, který má na svědomí produkce elektrické energie.
Pokud budeme uvažovat současný energetický mix, vládne elektromobil s celkovou produkcí 22,5 t CO2 na 150 tisíc km i třídě kompaktů (tedy „Golf-Klasse“), a je na tom dokonce lépe než ve třídě malých aut. V těsném závěsu za ním je plug-in hybrid. Dobrého výsledku dosahují i klasický hybrid (Toyota Prius) a vozy spalující CNG. Naopak benzinové motory jsou na tom s 30 t CO2 nejhůře. Ekologicky se elektrické kompaktní auto v porovnání s benzinovým vyplatí již po 45 tisících km. Pokud bychom elektřinu získávali z obnovitelných zdrojů, byla by bilance ještě lepší, stačilo by jen 21 tisíc km.
2. září 2013 |
Ve vyšší třídě vyhrává diesel
Zajímavé jsou ovšem výsledky ve vyšší střední třídě, do níž patří jeden z hlavních zástupců elektromobilů Tesla Model S. V této kategorii totiž s 33 t CO2 na 150 tisíc km jasně vládne vznětový motor, elektromobil je při současném energetickém mixu s odstupem a 41 t CO2 na 150 tisíc km druhý.
Pokud bychom v současnosti uvažovali ekologickou návratnost, v porovnání s dieselem by bylo s elektroautem nutné najet 580 tisíc km. Na první místo by se dostal až ve chvíli, kdy by byla veškerá elektřina „obnovitelná“. Příčinou je vysoká spotřeba elektrické energie při provozu i nutnost vyrobit pro takto velké auto těžké a kapacitní akumulátory.
Závěr ADACu je tedy vcelku srozumitelný, v současnosti dávají čistě elektrické vozy největší smysl ve třídě Golfu, ekologicky nejpřijatelnější jsou tedy auta jako Nissan Leaf nebo VW e-Golf, naopak Tesla Model S poškozuje klima více než její dieseloví konkurenti. Němci ovšem upozorňují, že s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů se bilance elektrických aut zlepší (v roce 2025 má být podíl čisté elektřiny u našich západních sousedů 45 %). I v případě konvenčních pohonů však lze najít prostor k posunu. Možností je hybridizace, odlehčování konstrukce a zmíněná syntetická paliva.