Když německá vláda loni v říjnu schválila soubor opatření, který by měl zabránit zákazům vjezdu dieselových vozů do německých měst, varovala Evropská komise před tím, že staré osobní vozy s naftovým motorem poputují do zemí východní Evropy (čtěte více). A to se podle agentury DPA k lítosti ochránců životního prostředí přesně děje.
V Rumunsku, které je dlouho velkým odběratelem ojetých vozů ze západní Evropy, se počet ojetých dieselů podle úřadu pro registraci vozidel mezi lety 2017 a 2018 zvýšil o více než 31 000.
„Dovozci jezdí do Německa a samozřejmě těží z toho, že je německý spotřebitel znejistělý,“ vysvětluje Petr Přikryl, předseda české asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR (APPAA).
Podle statistik se v roce 2017 dovezlo do ČR ze zahraničí zhruba 165 000 ojetých vozů a loni to bylo zhruba 177 000 vozů. Podle odhadu Přikryla měly naftové vozy na tomto počtu podíl zhruba 55 procent a vozy z Německa kolem 50 až 60 procent. Šéf APPAA také upozornil, že český trh je kultivovaný a kvůli zprávám ze světa zájem o koupi nových naftových aut klesá. U ojetin mají sice naftové vozy na celkovém prodeji stále podíl kolem 50 procent, nejde však o žádný nárůst, spíše se dá hovořit o mírném poklesu.
Podle průzkumu českého autobazaru AAA Auto, jednoho z největších v odvětví na středoevropském trhu, pochází 63 procent v ČR inzerovaných ojetých vozů z dovozu z Německa - a 60 procent dovezených ojetin má dieselový motor. Na sousedním Slovensku to je dokonce 78 procent.
Tento trend je patrný také u německých autoprodejců. Téměř třetinu z nich častěji kontaktují přímo prodejci ze zahraničí, kteří potom dieselové ojetiny také odkupují. Zjistila to listopadová anketa dieselový barometr společnosti DAT.
Nízkoemisní zóny se zákazem vjezdu pro starší typy dieselových vozů v ČR, ale ani v Polsku, Chorvatsku a Srbsku zatím zavedeny nejsou. „Tady se ještě jezdí nerušeně a svobodně, úplně bez překážek,“ říká Přikryl, který podle svých slov zastupuje asi 400 prodejců. „Zákazníka zajímá, co auto žere, kolik spotřebuje - to ho zajímá.“ A tady má o 20 až 30 procent úspornější diesel výhodu.
„Pro srbské zákazníky je hlavně důležité, aby auta byla levná,“ říká majitel bělehradského autobazaru Slobodan Ćurguz. A to znamená, že vozy jsou starší a mají najeto více kilometrů. Podle údajů srbského svazu dovozců motorových vozidel činí průměrné stáří ojetin dovážených do země 12 let. Srbsko je jednou z mála balkánských zemí, která stále ještě dovoluje dovoz vozidel emisní třídy Euro 3.
V Rumunsku bylo autům podle ročenky svazu výrobců automobilů ACEA za rok 2018 v průměru dokonce dobrých 16 let. A to přesto, že v zemi už roky existuje program šrotovného. O moc lepší to není ani v ČR, kde jsou dovážené ojetiny staré více než 14 let, v Polsku starší 13 let a v Chorvatsku nad 14 let. Pro srovnání - německá v průměru devět let stará auta jsou výrazně mladší.
Organizace na ochranu životního prostředí vývoj znechucuje. „Z Jižní a střední Evropy se nesmí stát odkladiště starých, už nepotřebných výrobků znečišťujících ovzduší,“ řekl agentuře DPA Jan Piňos z Hnutí Duha. „Ekologické povědomí v regionu bohužel pokulhává. Auto je pro mnohé symbolem statusu - čím větší, tím lepší,“ uzavírá agentura DPA.
