Diskuse k článku
Neřešitelný problém elektromobilů vyřeší kondenzátory. Uleví i brzdám
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
![]() |
von KleistBrzdeni?To bude nejaka ptakovina, snazit se vse odbrzdit jen elektoromotorem.... Vzdyt u bezneho maleho auta s motorem treba 60kW muze byt spickovy brzdny vykon treba 250kW - ale to by musel byt cely system schopny zachytit - alespon spickove... takze plne nahrazeni brzd se mi nejak nezda. |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Brzdeni?Však v nadpisu také je "uleví brzdám." Nikoliv "nahradí brzdy." |
![]() |
von KleistRe: Brzdeni?Ano, ale v clanku se psalo, ze auta by nepotrebovala klasicke brzdy, pokud si dobre vzpominam.... |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Brzdeni?Nu ano, klasické veliké na všech kolech. Třeba by pak mohla být kotoučovka jen za převodovkou například, jako v tramvaji. |
![]() |
von KleistRe: Brzdeni?Pokud by to melo byt stejne bezpecne nadimenzovane, tak by se to tak moc zmenit nemohlo. Pokud by s tim nekdo jezdil/brzdil "na krev", tak by stejne bylo treba odbrzit vykon napr. 250-60 = 190 kW. A ten vykon se musi jak zachytit, tak vyzarit... Rovnez by se muselo zabranit nepriznive situaci "elektricky zasobnik plny". Leda by se omezovaly jizdni rezimy podle aktualnich moznosti nouzove kotoucove brzdy tak, aby slo vzdy z dane rychlosti nouzouve zabrzdit. |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Brzdeni?No to určitě plus si přidejte přetížitelnost elmotoru. |
![]() |
šelma6005Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělBože můj, co za pitomci píšou tyhle hovadiny! Největší kondenzátory mají kapacitu kolem 1F až 2F. Kapacita 1F znamená, že kondenzátor pojme náboj 1C (Coulomb). A 1C je definován jako proud 1A tekoucí během jedné sekundy. (Q = I . t - pro neznalé základů elektrotechniky). Soudný člověk z toho snadno pochopí o jakém nesmyslu se tu populisticky uvažuje. Ale novináři zbaští každý technický nesmysl! To je hrůza takové voloviny vidět prezentované jako seriózní myšlenku! |
![]() |
semperparatusRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělMáte pravdu.V Anglii před vozem taky musel běžet uvaděč s praporkem. Letadlo bylo označeno za vynález nehodící se k vojenským účelům. |
![]() |
šelma6005Re: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělO fyzice a elektrotechnice víte evidentně kulové - raději běžte na pivo a nepruďte tu hovadinama |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělAle vy o elektrotechnice víte rovněž kulové, tak zkuste uposlechnout svého vlastního pokynu. Při tom pivku si můžete přečíst http://en.wikipedia.org/wiki/Supercapacitor |
![]() |
šelma6005Re: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělPřečetljsem si tu stránku n níž jste mi poslal link. Je to zajímavé, ale pořád tvrdím, že celý systém může posloužit jen ke snížení spotřeby klasických motorů tím, že dokáží uložit brzdnou energii a pak ji následně využít. Nevěřím,že nákupní cena takového auta se vůbec někdy vrátí. |
![]() |
šelma6005Re: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělJeště pro zajímavost: Spočítal jsem za jakou dobu by kleslo napětí třeba z 200V na 100V na kapacitě 1kF, přičemž jsem uvažoval vybíjecí odpor 2 Ohm (aby ním teklo 100A na zažátku vybíjení). Vyšel čas 23 minut. Celkem dost,imne to překvapilo. Zároveň mi to připomenulo, že při brždění se neuvolní ani 1/10 této energie. Takže efekt mi přijde jako zanedbatelný, nicméně tá stránka o Electric double-layer capacitor mne zujala. Ačkoliv pracuji v elektrotechnice, věřte že jsem nikdy nepotřeboval větší kapacity než 10 mF pro vyhlazení usměrněného napětí. |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělJá si myslím, že v článku se hovoří o něčem ještě trochu jiném, nedíval jsem se úplně podrobně. Každopádně jsem pracoval s podobnými články http://parts.digikey.com/1/parts/90405-cap-super-600f-2-5v-screw-b49410b2605q000.html Oceňuji vaši věcnou reakci |
![]() |
marvin_v_kriziRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě neviděleste tam chybi napeti - doplnte si vzdelani.. jinak v dnesni dobe se vyrabi kondenzatory radove 100x vetsi nez pisete a na napeti okolo 100V (viz maxwel - odkaz jsem daval nize) - to znamena ze naboj ktery takovy kondik pojme je 10000x vetsi nez Vase predstava. |
![]() |
von KleistRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělAle to jsou spise moduly, nez kondenzatory, ne? |
![]() |
marvin_v_kriziRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělco si predstavujete pod pojmem modul? modul je kus nejakeho modularniho systemu, coz je dnes temer vsechno.. mel jste spis na mysli baterii slozenou z jednotlivych kondenzatoru.. kazdopadne je to vic kondenzator nez cokoli jineho, to ze je slozen z jednotlivych clanku nic nemeni na pomeru kapacita/velikost*hmotnost a o to jde.. |
![]() |
von KleistRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělEpcos to nazyval moduly, tak jsem to oznaceni prevzal, jeho opodstatnenost jsem nijak neexaminoval. Slozeni z clanku na podstate nic nemeni, ale na zachazeni ano. U jednotliveho clanku nemusim resit treba vyvazovani... coz muze byt nekdy otrava. |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělNejspolehlivější vyvažování je předimenzování baterie, či modulu, chcete-li. A možná taky nejlevnější. Pokud by byly články kapacitně výrazně rozdílné, pak tedy přidejme monitorování. |
![]() |
von KleistRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělMonitorovani mi akorat zaruci, ze neprekrocim povoleny limit napeti, nicmene celkova schopnost pojmout energii zustane na velikosti n x nejslabsi clanek. Ale s tim se levne neda nic delat. |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělTak tak, nedá. Záleží pak, kolik to stojí na uloženou (k)Wh, jestli to vadí, nebo ne. |
![]() |
marvin_v_kriziRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělmrknete na ty stranky toho maxwella.. u kondenzatoru je balancovani trochu neco jineho nez napriklad u lion baterie. Nejjednoduzsi reseni je vyber clanku se stejnymi parametry + jisteni proti prepeti na kazdy clanek zvlast.. |
![]() |
von KleistRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělMrknu. Ja delal (tehdy) baterii Ucapu od EPCOSu, kondenzatory se vybrialy, vyvazovani bylo aktivni (ale dissipacni) a melo to hlaseni prepeti. Balancery tedy vyvazovaly jen vliv rozdilu svodovych odporu, byly vybaveny kontrolni LED a i pri udrzovani konstantniho napeti blizkeho maximalnimu bylo videt, ze to balancovani je docela "zive".... |
![]() |
marvin_v_kriziRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělverim tomu ze pri zatizeni se mnohem vice projevi rozdily mezi jednotlivymi clanky a roli bude urcite hrat i teoplota.. myslim ze ty baterie od maxwela maji neco podobneho, ale spis regeneracni - jinak by asi tezko mely takove nizke samovybijeni... |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělTo jste příliš detailní, akumulátoru v autě se taky říká akumulátor, nebo baterie, a ve skutečnosti je to akumulátorová baterie. |
![]() |
von KleistRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělMe slo spis o to, zda nekdo vynalezl "ultracap na 100V" nebo je to opet "jen slozenina", duvod - viz diskuze o vyvazovani. |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělNo já znám jen klasický KOH ultracap a ty samozřemě na 100V nejsou. Jestli ty z článku, to nevím. |
![]() |
šelma6005Re: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělSorry, ale kondíky o kapacitě 100 F se nevyrábí. Tedy aspoň jsem je neviděl v žádné nabídceprodejců. A i kdyby, pořád je to směšně málo. A kondíky o kapacitě rádově F se dělají tak do 12V. A mají nehorázně vysokou ESR takže nedodají velký proud. BTW, váš odkaz na Maxwella jsem nenašel. Když tak mi ho pošlete formou odpovědi na tento příspěvek. Jsem na to zvědavý. |
![]() |
von KleistRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělOpravdu?! 200F Epcos mel pred cca osmi lety ESR(dc) cca 5 miliOhmu a byl dimenzovan na provozni proud 50-100 A. Ale koukam, ze Epcos tenhle segment trhu nejak opustil. |
![]() |
šelma6005Re: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělPro zajímavost: Spočítal jsem za jakou dobu by kleslo napětí třeba z 200V na 100V na kapacitě 1kF, přičemž jsem uvažoval vybíjecí odpor 2 Ohm (aby ním teklo 100A na zažátku vybíjení). Vyšel čas 23 minut. Celkem dost, i mne to překvapilo. Zároveň mi to připomenulo, že při brždění se neuvolní ani 1/10 této energie. Takže efekt mi přijde jako zanedbatelný. Cen takového doplňku však tak zanedbatelná zcela jistě nebude. |
![]() |
von KleistRe: Takhle amatérskou pitomost jsem ještě nevidělNo, mam tu na stole uz asi 8 let kondenzator 200F/2.5V (od EPCOSu) velikosti priblizne velkeho monoclanku.... Modul velikosti mensi autobaterie mel tehdy asi 200F/14V, ovsem energeticky to zas tak veliky zazrak neni - cca 20 kJ. Mimochodem naboj o energii nic nerika. A to, ze 1F pojme jeden 1C, je blbost - tedy pojme, ale prave pri napeti 1V, coz je nutne dodat. |
![]() |
jan.banosAutomobilům by mohly například zůstat jen malé záložní brzdya když se pokazí elektronika, tak to bude neřízená střela nebo naopak začne natvrdo brzdit. |
![]() |
slavextak. . .. . . . . . . . . . . . .? ! ? !Mám dojem že se jedná o trochu vylepšený akumulátor jen jinak pojmenovaný,přitom problém s výrobou el.energické energie je jednoduchý a dá se říct že už po staletí známý>>>stačí aby řidič potažmo celá posádka třeli ebenovou tyč liščím ocasem,toto ařízení stačí už jen jednoduše zapojit do obvodu automobilu a problém je vyřešen ! ! ! ! |
![]() |
Garion.Re: tak. . .. . . . . . . . . . . . .? ! ? !Rozdíl mezi akumulátorem (lidově baterií) a kondenzátorem je opravdu markantní. A ebenovou tyč byste mohl leštit třeba rok a žádnou elektriku byste nevyrobil. OMG |
![]() |
_Xeon_Re: tak. . .. . . . . . . . . . . . .? ! ? !ebonitovú tyč, v tom je istý rozdiel... |
![]() |
Garion.Re: tak. . .. . . . . . . . . . . . .? ! ? !Ano, to jsem měl na mysli. A už kdysi v pravěku, když Luděk Sobota nevěděl přesně, jaké přídavné jméno ta tyč má, tak použil geniální tvar "eptlotlitlová tyč" |
![]() |
_Xeon_Re: tak. . .. . . . . . . . . . . . .? ! ? !Máš recht, tú iróniu som postrehol až pak. |
![]() |
šelma6005Re: tak. . .. . . . . . . . . . . . .? ! ? !Leštit bych si mohl třeba i ptáka a efekt by byl stejný |
![]() |
Z mechu a pazdeříRe: tak. . .. . . . . . . . . . . . .? ! ? !Ne, kondenzátor a akumulátor je něco zcela jiného. Např. galvanický článek (primární i nabíjecí) má pevně dané napětí, které je dané elektrochemicky. U určité kombinace kovů tu je přesně daný rozdíl potenciálů, tedy napětí. Kondenzátor v principu má napětí jakékoli. Pokud se na něj přivede nějaké napětí, tak při dostatku energie je na toto napětí nabit. Napětí je limitované spíše průrazem kondenzátoru. Tj. při vyšším napětí se dojde k vnitřnímu výboji, který kondenzátor zničí. Kondenzátor v sobě přímo obsahuje elektrický náboj. Galvanický článek má energii zásobovanou v chemické formě, při vybíjení dochází k chemické reakci, která dodává energii. |
![]() |
šelma6005Ne, tuná jde o fyzikální nesmysl!Fyzikálně vzato ,zde nejde o žádná napětí které kondenzátor může vydržet!. Po energetické stránce jde o nesmysl! Největší vyráběné kondenzátory mají kapacitu kolem 1F až 2F (a to jsou dimenzovány jen na napětí do 10V!). Kapacita 1F znamená, že kondenzátor pojme náboj 1C (Coulomb). A 1C je definován jako proud 1A tekoucí během jedné sekundy. (Q = I . t - pro neznalé základů elektrotechniky). Soudný člověk z toho snadno pochopí o jakém nesmyslu se tu populisticky uvažuje. Ale novináři zbaští každý technický nesmysl! To je hrůza takové voloviny vidět prezentované jako seriózní myšlenku! |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: Ne, tuná jde o fyzikální nesmysl!Opravdová hrůza je, že někdo tak zpožděný, jako vy, se prezentuje za elektrikáře. Děs. |
![]() |
von KleistRe: Ne, tuná jde o fyzikální nesmysl!To bude spis nejaka provokace..... |
![]() |
dracekv1několik nejasnostíNení mi jasno jak chtějí brzdit jen pomocí kondenzárorů. Motor, který vyrábí energii je schopný klást jen určitý odpor, pokud chci brzdit více, tak musím do něj pustít energii kterou budu brzdit víc. Dále pak, kondenzátory tvpí celkem rychlým samovybíjením, o tom se nikde nemluví. Jako u všech těhle převratnejch objevů. Mluví se jen o výhodách a nevýhody se tak nějak zamlčují. |
![]() |
Z mechu a pazdeříRe: několik nejasnostíNe, je to asi takhle. Uvedu to na opačném příkladu. Když máte motor, který jede na prázdno, tak má nějakou základní spotřebu. Např. elektrická pila, na které neřežete. Pak je motot, který je v zátěži, např. rozjíždí se lokomotiva, řežete silné poleno na pile ap. Čím větší má motor odpor (mechanickou sílu proti pohybu motoru), tím více bere energie. V podstatě by i malý motor byl schopen po zatížení obrovského silového výkonu za obrovské spotřeby elektřiny. Jenže vinutí motoru by shořelo, nevydrželo by takovou proudovou zátěž. Platí to i opačně. Budete-li brzdit dynamem (alternátorem, např. dynamo na kole), tak bez zátěže je brzdná síla malá, týká se spíš jen mechanického odporu dynama. Při zatížení dynama proudem - čím větší zatížení, tím více dynamo brzdí. Je tu nějaký limit - sice je daný vnitřním odporem dynama. Takže proud může mít jen nějakou maximální výši, víc není možné. Při brždění tedy dynamo - elektromotor proud vyrábí a elektřina se do něj neposílá. |
![]() |
dracekv1Re: několik nejasnostíNo právě, na to narážím, že je tam nějaký limit, takže to mít jako jedinou brzdu v autě mi příde poněkud divné. U nás v řízení do 3f motorů pouštíme stejnosměrný proud, pokud potřebujeme aby pořádně brzdil. Moc tomu nerozumím, stará se o to f měnič. |
![]() |
Z mechu a pazdeříRe: několik nejasnostíJako jediná brzda to asi fungovat nebude. Na dobrždění patrně mechanickou brzdou. U pomalého pohybu bude motor fungující jako generátor vyrábět jen málo energie, tudíž brzdný efekt bude dosti malý. Taky efekt z hlediska energetického zisku by byl malý. V článku píšou, že to takhle je u tramvají - dobrždění mechanickou brdou. |
![]() |
Modrý a zelený bleskRe: několik nejasnostíNo vidíte, a třeba u tramvají je elektrodynamická tou hlavní provozní (nikoliv nouzovou) brzdou. |
![]() |
šelma6005Re: několik nejasnostíJe vidět, že jisté základy fyziky máte. Bvíte se tu ovšem jen o technických detailech. Při realizaci by bylo zcela jistě nutné zvážit i takové detaily že na jaké napětí nabít kondenzátor. Už z principu však jde o fyzikální nesmysl! Největší kondenzátory mají kapacitu kolem 1F až 2F. Kapacita 1F znamená, že kondenzátor pojme náboj 1C (Coulomb). A 1C je definován jako proud 1A tekoucí během jedné sekundy. (Q = I . t - pro neznalé základů elektrotechniky). Jak je z tohoto vztahu patrné, na napětí zde nezáleží. (Také platí, že u kondenzátoru Q=C.U) Znalý člověk z toho snadno pochopí o jakém nesmyslu se tu populisticky uvažuje. Ale novináři zbaští každý technický nesmysl! |
předchozí | 1 2 3 | další |