Aerodynamika má význam na dálnicích, na kterých se jezdí často rychlostí 180-200 km/h. Při běžné rychlosti na okresce nebo českých rychlosilnicích je i takový Yeti poměrně úsporný- stačí dole zakrýt podlahy a nevozit nic na střeše. Na druhé straně vůz slouží i k dopravě zavazadel- co naplat, aerodynamická esa mají zavazadelník tak na dvě aktovky.

To ovšem samozřejmě pravda není. Když dám na kopec dvě tělesa, jedno těžší a druhé lehčí, tak z kopce naberou stejnou rychlost, protože Ep=mgh se mění na Ek=1/2mv^2. Tedy pokud by neexistovalo tření, tak jsou na tom obě auta stejně, pokud tření (valivý odpor, odpor vzduch) existují, tak auto s menší hmotností má také menší energetické nároky na cestování do kopce a z kopce.

Koukám, že jsem to napsal úplně jinam. :-)

Velký vliv na spotřebu mají i ztráty na převodovce a pneumatikách.

Což se někdy řeší tak, že dálniční kvalt je přímo propojená hřídel od motoru do diferenciálu. Takže převodový poměr je 1:1.

objavili ameriku!

der dojče štrásenfrkér cca 77-80 mal dvojstranuá o vyplnené podlahy na embéčke, w353w polystyrénom a následných meraniach spotreby. to všetko v "domácich podmienkach", v obyčajnej premávke.

podobne (asi svet motorov) robievali súťaže spotreby a účastníci prelepovali páskami "fugy" medzi karosárskymi dielmi ....

Top Gear, nevím už který ročník, rekord na Hockhemheinring, Ford Transit. Kolik času udělá na kolo vyházení nepotřebného, odstranění rušivých prvků olepení spár.

Jsem student a když jezdím do školy, tak se vždy pověsím za kamion a jedu za ním. Nevěřili by jste, jak se dá ušetřit. Sice jedu 90, ale na těch 20 kilometrech je to jedno :)

úspornější je hodit mu kotevní lano na nárazník, dát tam neutrál a vypnout motor 

Hmotnost vozu se projevuje stále, ale na 80km/h se začne projevovat i aerodynamika.

odpor vzduchu sa prejavuje od 40 km/hod. pri 50 už "nevhodná poloha" na bicykli znemožní zrýchlenie, hoci kopec je dostatočne strmý.

Když zapátrám v teoreticky starých testech aut, tak tam měřili dojezdovou rychlost. To je, že třeba rozjeli auto na 80 km/h, v daném bodě vyřadili a měřili jak daleko auto dojelo. Pochopitelné prohřáté jízdou.Jsou to překvapivé hodnoty. Ale tam asi dnešní testeři nedosáhnou, protože by třeba zjistili, že taková Fabie dojede tak do 2/3 trasy, než taková podstatně starší Toyota Corolla. To je z vlastní zkušenosti. A nejsou to auta se zrezivělými brzdami.  Pasivní odpory poznáte už jenom tím, že do auta zatlačíte.

Na šetření je jednoduchá rada - nebrzdit . Nejlepší je jezdit tak, abych brzdu využíval minimálně a zachoval si rychlost. Mimo akceleraci využívat nejvyšší možný stupeň na který se auto "utáhne", ale nedusit ho do kopců. Z kopců to chce vhodně kombinovat brzdění motorem a neutrál (tam, kde pojedu pak zase do kopce a rychlost zase využiji nebo pokud je svah pozvolný a musel bych "přikrmovat" plynem). Takhle se lze dostat bez problémů i litr pod tzv. "klidné řidiče" (manželky, důchodce) a přitom nezdržovat, samozřejmě záleží na trase, ve městě je to horší..

Ve městě to přes den moc nejde, ale mimo mám trasy, kde se tímto způsobem dostanu na hodně nízkou spotřebu.

Aerodynamika dokáže ušetřit více paliva než snížení hmotnosti jen v tom případě, že jezdíte konstantní rychlostí.

tak na dálnicích se to hodí ne?