První sériové vozy opustily brány volžského závodu v roce 1984, tedy tři roky před oficiální premiérou Škody Favorit a samara se tak stala svým způsobem mezi slepými v socialistickém táboře jednookým králem.

Tady se píše před a čárka.

Když už máte potřebu krást, alespoň by to chtělo měnit slova, věty atd

http://www.ams-classic.cz/svezeni/40805-lada-samara-1300-sen-soudruha-namestka

Mužici nikdy nedokázali ani sami vyrobit auto. Vždycky jen svrab, bída a nabububřelé křupanství.

To isté sa dá povedať o Škodovke. Favorit, ktorý prišiel asi 3 roky po Samare bol taktiež postavený na nákupe licenčných technológii a dielov. Karosériu robil Bertone, karburátor Piersburg soudruzi ze Škodofky zakúpili licenčne v Nemecku (tam už bol štamdard minimálne jednobodové vstrekovanie Bosch), predná náprava McPerson licencia, uchytenie motora si nechali robiť vo Weissachu (Porsche) + mnoho ďalších komponentov bolo licenčných. Len motor bol starý OHV reťazový šrot a aj vďaka tomu bola ruská Lada omnoho kvalitnejší a modernejší výrobok. Nekvalitou plastov si boli tie autá podobné. Takže by som moc nepoukazoval na ruských mužíkov. U nás to vyzeralo rovnako. Zákazníci pokiaľ mohli si vyberali Ladu Samaru. Bolo to však ťažké. Bola drahšia, nedostatkovejšia a do konca socializmu na ňu málokto dosiahol.

Samara v době svého vzniku nebyla špatné auto (co se týká vzhledu a parametrů), ale byla zabitá otřesnou kvalitou, která byla na hony vzdálená kvalitě předchůdců (2101 - 2107).

Spolupráce s automobilkou Porsche byla také ve sportovních vozech, kdy vzniklo v devadesátých letech několik speciálů Samara pro dálkové závody typu rallye Dakar. A tyto speciály byly celkem úspěšné (vítězství v rallye Faraonů, vítězné etapy na Dakaru....).

Samaru jsem okukoval kolem roku 1980 na autosalonu ve Stuttgartu. Z auta jsem vylez sama krev. vsechny packy, vypinace a vubec vse vylisovane ci vystriknute v interieru melo ostre hrany.

Copak typicky sovětské. Ale dokonce typicky ruské.

Samara, Olcit i Favorit, projekty spolupráce v rozdělené Evropě.

Jednooký král mezi slepými, to celkem sedí.

Dnes v noci jsem se vratil ze severniho Kavkazu, kde jsem mesic pobyval. Mel jsem tedy dost prilezitosti obhlednout vozovy park obycejnych Rusu. Lada tvori odhadem tak 3/4 provozu na silnicich, a konkretne Samaru jsem v ruznych verzich potkaval dost casto. Ale i novejsi Lady vypadaji uz dost obstojne, konkretne modely Kalina ci Priora se maji cile k svetu. Jak je to s jizdnimi vlastnostmi, tezko rict, ale Rusove jsou schopni vyresit temer jakoukoliv narocnejsi situaci na silnici. Dale pres den temer nikdo nesviti, ale kdyz padne tma, tak to je neco. Jsou schopni zapnout klasicka svetla, a k tomu mlhovky, denni sviceni i svetla, ktera ukradli z nejakeho rally specialu. Za cely mesic jsem videl jen jednu nehodu, ale na druhou stranu i minimum policejnich hlidek.

Nevím jak Priora, ale Lada 110 (která vypadá dost stejně) byla příšerná. Podstatně horší než Samara.

VAZ 2101, 2102, 2103 ve srovnání s Moskviči či Volhami, to bylo za socíku "zjevení z jiného světa". Ale pak už to šlo s žigulíky jen s kopce, po cca 10 letech následovalo jen živoření z podstaty.

Bodejť, licence Fiatu 124 konstrukčně pocházejícího z konce 50. let. A rusáci to mlátili prakticky beze změn až do třetího tisíciletí.