Ta Oktavka s privesem je super.

Autobusy RTO byly hezké, ale Zetor Crystal byl úplné zjevení, bomba, která mě jako kluka okouzlila. Škoda že k těm fotkám nepřidali něco z jeho italské nebo porevolucni tvorby.

Bylo nás v roce 1968/1969 nejméně 50 tisíc, kteří usoudili, že nejméně jedna generace musí žít v novém protektorátě. Zajímavé by bylo, zjistit, jaký efekt to mělo v cílových státech.

Neuvěřitelný příběh. Opět se potvrzuje ono werichovské "život je jen náhoda". Kdo ví, jakým směrem by se ubíral profesní život pana Diblíka, kdyby mu při stopování jako na potvoru nezastavil ministr...

Ten ministr byl muj stryc, bratr me babicky. Bydleli jsme v Brne( ted uz 31 let v australskem Melbourne)a pamatuji si, ze kdykoliv mel nejake jednani v Brne tak se u nas stavil na obed. Moje maminka vzdy uvarila svickovou, tu on mel nejradsi. Ja jsem byl tehdy asi osmilety kluk a venku pred domem, kde stala ministerska tatra 603 jsem se naparoval mezi klukama ze ta navsteva je u nas . Kdyz odjizdel tak me vzdy svezl v Tatre o par ulic dal, do dlane mi vtisknul desetikorunu a ja jsem pak pesky masiroval zpet domu. Rodice mi pak pozdeji povedeli, ze za sveho ministrovani pomohl dost lidem, Rad jsem si precetl tento pribeh, ktery jsem neznal a vratil me do doby meho detstvi.

Ano dopředu varuji, jsem ajnzboňák...

...ale že se do galerie ani jedna laminátka nedostala je docela ostuda, jsou to stroje které i dneska v tuhle hodinu a minutu slouží na očích milionů lidí od Chebu až po maďarsko-rumunskou hranici (a jedna je vystavena v kampusu technické univerzity v Sofii, která byla jejich prvním odběratelem).

snad ajznboňák

super článok, ďakujem

hezký příběha a konečně někdo komu komunisti výjimečně ten život nezničili úplně

Velký borec, bohužel v naší zemi málo známý. Ale měl štěstí,že velkou část svého života strávil v kolébce světového designu Itálii.

Štěstí? Jen pokud lze být spokojen se životem v emigraci. Kolika lidem zdejší komunisté zkazili / zničili život?

Jinak klobouk dolů a tichou uctivou vzpomínku na pana Diblíka.

Dík za článek.

Zajímavé čtení.