Kde jsme mohli být, kdyby to tu 41 let neokupoval bolševik.

...a zatímco v západním Německu se automobilový průmysl složitě dával dokupy, u nás bylo hned několik zavedených automobilek, které nebyly válkou příliš postiženy. 40 let po válce potom automobilový průmysl západního Německa už plně prosperoval (a to jak VW, tak BMW, tak Mercedes, tak i znovuobnovené Audi), tak u nás zůstaly dvě značky se značně zastaralými modely (Škoda řady 742 a Tatra 613) a ve východním Německu se nebyli schopni propracovat k čtyřtaktnímu motoru...

To je ukázka toho, že všechno špatné může být k něčemu dobré. U nás po válce zůstaly sice neporušené ale zastaralé továrny vyrábějící předválečné výrobky. Po znárodnění do nich nikdo neinvestoval, protože to tak soudruhům stačilo. Kdežto v Německu nezůstal kámen na kameni a tak po válce postavili továrny nové a do nich nové a výkonné výrobní linky. U nás byli úderníci, kteří překračovali plán na třicet let staré jednovřetenové vrtačce a v Německu si pořídili celou linku s desetivřetenovými vrtačkami a poloautomatickou výrobou.

Ať jsou Němci, jací jsou, tak po válce se ti západní postavili na nohy přímo neuvěřitelně. Ve srovnání s rudými sousedy to byl zvlášť kontrast.

Jmenovalo se to Marschalův plán, který je postavil na nohy. My už jsme tou dobou byli pod křídly komunistů a CCCP