Většině výrobců to přitom vyhovuje, digitální přístrojovky a dotykové ovládání totiž znamená velkou úsporu nákladů.
Ještě na přelomu tisíciletí se většina značek chlubila tím, kolik ovládacích tlačítek a funkcí vozu se jí podařilo přesunout na volant, aby řidič kvůli ovládání nemusel odvracet zrak od silnice. Dnes naopak vládne móda dotykových obrazovek, které uživateli připomínají dotykový telefon.
Nové vozy se chlubí konektivitou a tím, kolik informací má ve voze řidič k dispozici a kolik funkcí může ovládat, nejlépe na dotykovém displeji. Má to několik důvodů – při prezentaci v showroomu totiž infotainment působí moderně, zákazník je na něj zvyklý z mobilního telefonu. Jenže za silného provozu se z takové funkce může stát smrtící zbraň a pozornost dokáže narušit třeba i pouhé oznámení nové zprávy.
Pro výrobce přitom unifikovaný displej znamená příjemnou úsporu výrobních nákladů. Design, schvalování i výroba tlačítek, posuvníků a otočných ovladačů jsou v porovnání s digitálním řešením hodně drahé. Obrazovky jsou univerzální pro většinu modelů automobilky a mají velkou výhodu, protože prakticky nestárnou a umožňují průběžné aktualizace, změny konfigurace a inovace softwarovou cestou. Displeje přitom přitahují hlavně nové moderní značky elektromobilů, příkladem může být třeba Tesla, která ve voze Model S používá obrovský 17palcový monitor.
Jenže vývoj v tomto směru se podle řady odborníků utrhl ze řetězu. Některé značky začaly na dotykové displeje, které přitom většinou leží mimo zorné pole řidiče, přesouvat i ovládání důležitých funkcí jako nastavení frekvence stěračů nebo klimatizace.
Zatímco infotainment ještě řidič může ignorovat, ovládání topení nebo odmlžování oken už jsou funkce s přímým dopadem na bezpečnost. Přestože dnes už dotykové displeje v nějaké podobě využívá víc než 85 procent nových vozů, jen menší část z nich má haptickou odezvu, tedy fyzickou reakci na dotek prstu formou vibrací. Řidič se na displej musí při ovládání střídavě dívat a přemýšlet nad ním. K tomu je nutné také vzít v úvahu, že za volant usedají i starší řidiči, kteří nové metody ovládání mobilů a tabletů nemají intuitivně zažité.
Ministerstvo dopravy ve Spojeném království požádalo odborníky o názor, co stojí za zvýšením počtu fatálních nehod v minulých letech. Podle studie britské agentury TRK (Transport Research Laboratory) ovládání funkcí Apple CarPlay a Android Auto podstatným způsobem prodlužuje reakční dobu řidiče na události v okolním provozu.
Dokonce víc než psaní textových zpráv na mobilu či jízda pod vlivem alkoholu nebo marihuany. „Činnosti jako výběr skladby, například na Spotify, zabraly až dvacet sekund. Je hodně složité vyhodnotit dopad takového chování na bezpečnost,“ řekl k tomu vedoucí výzkumu v TRK. „Pokrok v oblasti infotainmentu vozů a technologií mobilních telefonů vede k nárůstu potenciálních rušivých vlivů pro řidiče.“
Organizace zabývající se zvyšováním bezpečnosti vozidel proto nyní zkoumají možnost zavedení obdoby crash testů, které by podobně jako testy Euro NCAP nastavily standardy pro infotainment a dotykové displeje. Přitom bude nutné nastavit nějakou laťku, jakou část pozornosti musí řidič věnovat řízení a provozu a co je ještě únosná míra na ovládání jiných funkcí.
Studie přitom ukazují, že třeba nadějná cesta v podobě hlasového ovládání je sice lepší než dotykové funkce, ale stále ještě odvádí velkou část pozornosti. V době, kdy evropská legislativa zavádí povinné bezpečnostní asistenty a řada značek usiluje o vývoj směrem k autonomnímu řízení, bude pravděpodobně nutné naopak určit i nějakou rozumnou míru zajištění pozornosti řidiče.
Neil Greig, ředitel politiky a výzkumu organizace IAM RoadSmart, výsledky výzkumů komentoval takto: „Odhaduje se, že rozptýlení řidičů stojí přibližně za třetinou všech dopravních nehod v Evropě. Zatímco předchozí výzkumy naznačovaly, že Apple CarPlay a Android Auto fungují lépe než tradiční tlačítka a ovládací prvky, výsledky této nejnovější studie vzbuzují vážné obavy ohledně vývoje a používání nejnovějších informačních systémů ve vozidle. Vše, co odvádí pozornost řidiče od řízení, je špatnou zprávou pro bezpečnost silničního provozu“
