Do Londýna? Raději pěšky!

Hlavní město Velké Británie se stalo prvním evropským velkoměstem, které začalo vybírat mýtné za vjezd do centra. Poplatek byl zaveden 17. února letošního roku. Svým rozsahem se jedná o nejrozsáhlejší program omezení automobilové dopravy na světě.

Congestion Charge | foto: www.cclondon.com

V Londýně si ji pojmenovali "Congestion charge" (- congestion = dopravní zácpa; charge = dávka), jedná se o poplatek za vjezd motorovým vozidlem do centra metropole nad Temží.

Od tohoto okamžiku, kdokoliv chce vjet se svým vozem do londýnské City musí zaplatit  5 liber (téměř 8 Euro).

Poplatek byl zaveden především za účelem snížení množství automobilů, které každý den zahlcují centrum Londýna. Ve studii, která zavedení poplatku předcházela bylo počítáno se snížením objemu osobní automobilové dopravy o 15-20% a třicetiprocentní zkrácení doby, kterou motoristé stráví čekáním v dopravních zácpách.

Jedním z hlavních zastánců placení mýtného pří vjezdu do centra města byl Londýnský starosta Ken Livingston, příznivé výsledky mu dávají za pravdu.

Jak se zdá, poplatek opravdu odrazuje lidi od použití vozu při cestách do centra města. V  prvních dvou týdnech se provoz na ulicích v londýnské City snížil o 20%, půl milionu londýňanů pak během tohoto období zaplatilo mýtné.

Ne všichni však přivykli této novince: od počátku fungování zpoplatnění vstupu do města v průměru tisíc lidí denně zaplatilo pokutu z důvodu neuhrazení poplatku.

Mezi hříšníky se zařadil i ministerský předseda britské vlády Tony Blair, který dostal pokutu 1000 liber (cca 1500 Euro) za to, že neuhradil správně částku za vjezd do centra. Premiér totiž uplatňoval devadesátiprocentní slevu na mýtné, na kterou mají nárok obyvatelé cetnra Londýna. Jeho vůz však nebyl zaregistrován jako vůz rezidentů City. (Tento automobil je majetkem premiéra a používá jej vychovatelka premiérových dětí.) 

Oblast, které se zpoplatnění vjezdu automobily týká, byla pojmenována jako tzv. "zóna C"  a je velmi rozsáhlá. Začíná u mostu Tower Bridge, pokračuje okolo Hyde Parku, zahrnuje celou londýnskou City a celý West End a některé jižní čtvrti na jih od Temže.

Oblast je ohraničena ulicemi: Vauxhall Bridge Road, Kennington Lane, New Kent Road, Commercial Street, City Road, Pentoville Road, Euston Road, Marylebone Road a Park Lane. Mýtné se platí od 7 do 18,30 od pondělka do pátku. Oblast má rozlohu 22 kilometrů čtverečních, v ní bydlí 140 tisíc obyvatel. Poplatek musí zaplatit všichni řidiči osobních automobilů, autobusů i nákladních vozidel, kteří do dané oblasti vjíždí, nebo ji projíždí.

Od placení poplatků jsou osvobozeni postižení, ekologická vozidla, motocykly, vozy dopravní obsluhy a vozy záchranné služby. Pro řidiče, kteří nebydlí ve "zpoplatněné" oblasti činí poplatek 5 liber na den (cca 250 Kč), rezidenti dostávají devadesátiprocentní slevu  - platí 2,5 libry za týden. Poplatky jsou denní i týdení. 

Způsobů placení mýtného je mnoho: přes internet - na adrese www.cclondon.com, telefonem, u benzínových pump, v trafikách, na parkovištích - jedná se o více než 9 tisíc autorizovaných míst. Nebo jednoduše SMS zprávou. 

Vozy, které nezaplatí dostanou botičky, jsou soudně zabaveny a prodány, z výtěžku se pak zaplatí pokuta.

Kontrolu provádí více než 800 kamer umístěných na vjezdech do oblasti. Oblast je vyznačena značkami, kde je na červeném podkladě napsáno velké bílé "C". Speciální infračervené objektivy snímají poznávací značky všech vozidel, které do oblasti vjedou, ty jsou zaznamenávány do centrálního počítače. - Denně průměrně 250 tisíc vozidel. Centrální počítač na konci dne vymaže všechny značky, které zaplatily.

Poplatek za vjezd musí být uhrazen do 22 hodin toho dne, kdy vozidlo vjelo do zpoplatněné oblasti. Je-li zaplaceno po tomto čase, je poplatek zvýšen na dvojnásobek (- 10 liber - cca 15 Euro). Tomu, kdo nezaplatí do půlnoci, je vyměřena pokuta 80 liber (cca 120 Euro), ta se zvýší na 140 liber (210 euro) po 14 dnech prodlení.

Náklady a příjmy
* prvotní náklady 200 milionů GBP (cca 10 miliard Kč)
* náklady na provoz 50 milionů GBP ročně (cca 2,5 miliardy Kč)
* očekávané příjmy 130 milionů GBP ročně (cca 6,5 miliardy Kč)

Dopravní experti spočítali, že poplatek z vjezdu do centra Londýna přinese do pokladny britské metropole asi 2,5 milionu liber týdně (cca 3,7 milionu Euro), ročně to pak činí částku přesahující 130 milionů liber (cca 6,5 miliardy korun), které musí být ze zákona věnovány na zlepšování a rozvoj městské dopravy.

Naopak, pokud tento systém zkolabuje mohou ztráty dosáhnout až 4 miliard liber (6 miliard Euro).

Mimo snížení počtu vozidel ve městě má toto patření napomoci ke zvýšení rychlosti - počítá se se zvýšením o 20 - 30 %. (V posledních letech byla průměrná rychlost vozidel v britské metropoli na úrovni londýnských drožek v 19. století, tedy asi 15 km/h.)

I britové jsou šetřivým národem, takže je ráno před 7 hodinou možno v ulicích vidět dodávky a osobní automobily, které velkou rychlostí uhání ven z centra města, aby jejich řidiči nemuseli platit "Congestion charge". Naopak, okolo půl sedmé večer, se před vjezdy do oblasti tvoří  kolony aut, aby s úderem 18,31 vyrazily zaplavit centrum Londýna.

Dle některých názoru zavedení "congestion charge" zapříčiní útěk mnoha firem a obyvatel centra Londýna, které bude mýtné příliš zatěžovat . Další negativní jev, který s sebou tento poplatek přináší, jsou každodenní závody o parkovací místa v blízkosti "zóny C", které každé ráno vypuknou v okolí centra města.

Proto, aby nemuseli za vjezd do města platit vymysleli angličané další "kulišárnu" - falešné  poznávací značky. V prvních dnech po zavedení mýtného, přišlo na zúčtovací centrum londýnské radnice mnoho telefonátů s reklamacemi od majitelů automobilů, kteří, ač nebyli se svým vozem v Londýně, dostali pokutu za neuhrazení poplatku "Congestion charge".

Proti "naklonování" značky nebyla v Británii žádná obrana ať, už ze strany policie, tak samotných řidičů. - Nebylo nic jednoduššího než nalézt podobné auto, stejný model a barvu, poznamenat si číslo poznávací značky a u šikovného řemeslníka nechat značku vyrobit.

Ale i tento problém byl v rekordně krátkém čase vyřešen, nebo alespoň ošetřen v zákoně: Od 1. března  vešel v platnost předpis, který zakazuje výrobu kopie poznávací značky bez předložení technického průkazu vozidla.

Ti co, se neuchýlili k nekalým praktikám se přizpůsobili. Někdo nechal svůj automobil v garáži a používá městskou dopravu, někdo změnil od základů styl života a chodí do školy pěšky. I pro ty, kteří jsou "líní na krok" existují řešení. V očekávání tohoto poplatku si mnozí pořídili malé skůtry. (Pro britské podnebí dosti neobvyklý a relativně nevhodný dopravní prostředek.) Někteří automobilisté pak investovali do
přestavby svých plechových miláčků na plyn. - Na rozdíl od vozidel se vznětovými, či zážehovými motory jsou automobily s pohonem na plyn od mýtného osvobozeny.

Mimo to, je na mnoha místech v Londýně možno si zapůjčit dvoumístné elektromobily, skůtry na elektrický pohon a v neposlední řadě i klasická kola.

Pět liber, které Londýňané za vjezd do placené zóny vydají jsou pouze jedním z mnoha poplatků, které při cestě do centra zaplatí.

Uveďme alespoň několik příkladů poplatků spojených s cestou automobilem do centra Londýna. Parkovné ve West Endu stojí 4 libry (6 Euro) za každou započatou hodinu. O moc růžovější situace není ani v ostatních oblastech centra, kde řidič zaplatí 3,5 libry za hodinu (4,5 Euro).  Je-li ještě více pohodlný, může zanechat svého plechového miláčka v podzemních garážích vybudovaných přímo v centru, zde zaplatí 8 - 9 liber za každou hodinu (12 - 13,5 Euro). Jednoduchý lístek na metro stojí od 1,6 do 2 liber (2,4 - 3 Euro), celodenní lístek pak vyjde na 5,1 liber (7,65 Euro). Pravděpodobně nejekonomičtějším dopravním prostředkem je v Londýně autobus. Jednoduchý lístek pro jízdu centrem stojí 1 libru (1,5 Euro), celodenní okolo 3 Euro (2 libry), za týdenní se pak platí 12 euro (8 liber).

Bylo spočítáno, že tento poplatek stojí člověka, jehož roční výdělek činí 15 tisíc liber (22 500 Euro), 11% výplaty. Ti, kteří si ročně přijdou na 30 tisíc liber (45 tisíc Euro), zatíží "Congestion charge" sedmiprocentním snížením platu.

Odpůrci projektu tvrdí, že k nejvíce postiženým patři rodiče dětí, kteří každodenně dováží své ratolesti do školy.

Prvním anglickým městem, které mýtné za vjezd do centra zavedlo, byl v loňském roce severoanglický Durham. Tam se však jedná ale pouze o jednu ulici a náměstí.

A svět?
Asi nejdéle a s největšími úspěchy funguje program placeného vjezdu do centra města v jihoasijském Singapuru. Řidiči zde platí již od roku 1975. V roce 1998 byl systém placení inovován, byl instalován nový elektronický systém, který mýtné odečítá rádiovým signálem přímo z řidičovy platební karty, ta musí být zasunuta ve čtečce nainstalované přímo ve voze (pod hrozbou vysoké pokuty). Výše mýtného se pohybuje v přepočtu mezi 15 a 90 korunami a závisí na denní době a typu vozidla. O efektivnosti systému svědčí to, že od roku 1975 do roku 1992 klesl objem dopravy v Singapuru o polovinu.

Na starém kontinentu je systém mýtného nejrozšířenější v Norsku. Řidiči platí za vjezd do všech tří největších měst - Osla, Bergenu a Trondheimu. V norské metropoli systém funguje již od roku 1990, za vjezd řidiči zaplatí okolo 60 korun.

Spokojena je i radnice ve věčném městě Římě, která před nedávnem omezila vjezd do historického centra města. Opatření se pozitivně projevilo ve snížení objemu dopravy o 25 procent.

O zavedení omezujících opatření na vjezd do center velkých měst zvažují i další radní ostatních světových metropolí. Proto netrpělivě čekají, jak dopadne odvážný londýnský experiment.

Placená zóna v Londýně - základní informace :

*Povinnost platit mají řidiči od pondělí do pátku od 7.00-18.30h.
*Zpoplatněn je vjezd do území o rozloze 21 km2, se 140 tisíci obyvateli.
*Na vjezdech a výjezdech z placené zóny je instalováno 800 kamer. Přístroje fungující na principu rentgenu načítají poznávací značky aut i při špatné viditelnosti. Barevné kamery zaznamenávají typ a barvu vozidla. Záznamy jsou pak shromažďovány na utajeném místě.
*Speciálně vyvinutý software pro identifikaci poznávacích značek má dle svých tvůrců devadesátiprocentní úspěšnost. Data obsahují mimo záznamu o poznávací značce i datum a čas pořízení snímku.
*Počítač srovnává čísla zaznamenaných poznávacích značek s údaji z databáze o zaplacení mýtného.
*Platba: Mýtné mnohou řidiči zaplatit u benzinových pump v trafikách, na prakovištích, ve vybraných obchodech, zajímavá je možnost platby přes internet nebo SMS zprávou.
*Seznam vozidel, jejichž řidiči do půlnoci mýtné nezaplatí, jsou předány do registru motorových vozidel.
*Výtěžek má být plně věnován na rozvoj dopravní infrastruktury, a systému hromadné dopravy v Londýně.

Zde přinášíme nástin možného řešení zpoplatnění vjezdu do centra naší metropole dle bývalého primátora hlavního města Prahy Jana Kasla:

Návrh řešení pro zavedení mýtného v Praze:
Mýtné by mohlo být vymezeno v převážné části městské rezervace ohraničeno magistrálou, nábřežím E. Beneše, objezdem Malé Strany přes Strahov (Chotkovými sady, ulicemi Jelení, Vaníčkovou, Holečkovou), Janáčkovým nábřežím, Jiráskovým mostem a Ječnou/Žitnou ulicí. Malá Strana by mohla dokonce zůstat neprůjezdná jako je tomu nyní - v systému dvou smyček od Klárova a od Újezda.

Mýtné by platilo pouze v pracovní dny od rána cca 7.00 do večera 6.30 hodin s tím, že rezidenti, tělesně postižení a živnostníci mající zde sídla provozoven, by platili symbolický roční poplatek (v Londýně 10 procent ceny = 125 liber, u nás třeba 1000 Kč), taxi, MHD a složky záchranného systému a minibusy nad 9 sedadel (vyhlídkové jízdy) by projížděly zdarma.

Ti, kteří musí do centra či jsou pohodlní, by platili jednorázovou částku (v Londýně 5 liber/den, u nás třeba 100 Kč), kterou lze předplatit na rok, na týden, lze ji uhradit SMS či přes internet.

Přes dlouhou diskusi o nebezpečí zneužití - de facto jde o kontrolu volného pohybu a nahrávky kamer musí být chráněny proti zneužití například i policií - jde o nejjednodušší systém, pružný, neošálitelný, v němž je minimální šance podvádět. Lze zaplatit i zpětně - v ten samý den do 22. hodiny, ještě stejnou cenu, poté již 10 liber a tak dále, až k soudní exekuci.

V Londýně jde o 24 kilometrů čtverečních se 140 000 rezidenty, v Praze by to byla plocha kolem 9 kilometrů a cca 45 000 obyvateli. Očekává se vyhodnocení, zda 5 liber bude stačit na omezení provozu. V Londýně rezidenti ještě platí za parkovací kartu 150 liber ročně.