Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Donutil: Auta měním, řidiče ne

  11:02aktualizováno  11:02
Slavný herec už prožil ve svém autě hodně času, ale nemá moc vzpomínek; zpravidla spí. Miroslav Donutil patří k výjimkám: sám automobil neřídí. Ovšem kilometrů najezdí ročně desítky tisíc. Jednak se svým řidičem za hereckou profesí, jednak s manželkou, když ve chvílích volna o víkendu vyrážejí z Prahy, často na domovskou Moravu, do Brna.

Jezdíval jste velkým Chryslerem 300M. Teď máte menší a levnější Opel Signum. Znamená to, že Miroslav Donutil začal na autech šetřit? Nebo jste zanevřel na původní značku?
Nejdřív k té velikosti - určitě jsme nepomenšili. Naopak, mám pocit, že prostoru vzadu je víc.

A pokud jde o značku - oba jsme s mým řidičem Jindrou byli s předešlým vozem spokojeni, takže o žádné nevraživosti řeč být nemůže.

Ostatně značek jsme vystřídali už víc, ale prostě přišla zajímavá nabídka na nejvýkonnější verzi s třílitrovým šestiválcem, auto se nám líbilo, nebylo proč váhat.

Mluvíte v množném čísle... To znamená, že při volbě auta se radíte se svým řidičem?
Samozřejmě. Ale poslední slovo mám stejně já. Jindra je odborník na techniku, ale já jsem ten, kdo musí mít vzadu dostatek prostoru a klidu, když se během cesty připravuji na vystoupení nebo na natáčení. A to signum má. Zvenku to možná ani tak nevypadá, ale nabídka prostoru je opravdu velkorysá.

Nepatříte tedy k těm, kteří další auto chtějí větší, dražší, s prestižnější značkou?Možná, kdybych si sám řídil, že by takové zhřešení v podobě touhy po luxusnějším, dražším, sportovnějším voze na mě také padlo. Ale takhle jsem zastáncem názoru, že chlap má mít spíš dobré hodinky, správnou vázanku a boty. A auto ho má pohodlně dovážet tam, kam potřebuje. 

Trávíte v autě při cestování za svou profesí hromadu času. To určitě sbíráte do svých pořadů z cestování zážitky...
Zklamu vás, nic z auta nemám. Buď spím, nebo si opakuji texty. Okolí nevnímám. Když pak dojedeme, bývá první otázka od ředitele divadla: Jaká byla cesta?

Odpovídám po pravdě: Nevím. A kudy jste jeli? Nevím. Vidím jim pak v očích, že mi buď nevěří, nebo si myslí, že jsem magor. Ale je to tak - já nevím. I to je dokladem, jakou důvěru mám ve svého řidiče a jak je auto pohodlné.

Takže nepatříte k obdivovatelům krajiny?
Ano, když jedeme s rodinou. Pak si vychutnám každý kilometr. A ještě taky otravuju těmi hláškami, tou hrou, co hrají v mnoha rodinách, když jedou na víkend... Třeba kolem Kuřimi vždycky připomínám: "Vidíte, tady hrál tatínek nablblej film o čističce odpadních vod, hrál inženýra čističky odpadních vod."

A při dalších cestách to různě vylepšuju. Čističku jsme přejeli, já si dávám na čas, teprve po kilometru říkám: "Málem bych zapomněl, přejeli jsme tu čističku odpadních vod, kde jsem hrál inženýra." A manželka se synem, kteří byli natěšení, že už s tím dám konečně pokoj, mě chtějí málem zabít. Tak už to pak hlásím předem: "Za chvíli se budeme blížit k tomu místu, kde jsem točil ten film o čističce..."

Jak řídí vaše žena? Míříte teď na dovolenou do Jihoafrické republiky a chcete si ji i projet. Tam bude řídit také ona?
Řídí výborně, ale v Africe se přece jen svěříme domácím, kamarádům, krajanům. Chceme si tam oba opravdu odpočinout. Já se těším na ryby, točím totiž teď každou noc televizní film o inspektorovi Klubíčkovi podle předlohy Emila Vachka, a protože jsem krom toho dělal další věc pro televizi, neměl jsem v poslední době vůbec volno, žádný čas si oddychnout.

A víte, co je zajímavé? Tu postavu kdysi hrál Jindřich Plachta, pak Jaroslav Marvan a teď já, což je možné jen díky tomu, že Vachek nikdy nenapsal, jak Klubíčko vypadal. Byl to "záběr", těch čtrnáct nočních natáčení, proto se už nemůžu dočkat Afriky.

Takže těšení na exotiku...
Určitě. A pokud budeme jezdit autem, tak pomalu a vlevo. Jen jednou jsem přemluvil kamaráda Petra Vítka v Austrálii k rychlé jízdě a hned jsme dostali lekci. Pořídil si silného bavoráka, ale pořád se s ním ploužil v limitu, co Austrálie povoluje. A já ho hecoval: "Ukaž, co to umí." Ale on říkal, že ne, že nechce platit pokutu. Nakonec jsem ho ukecal a šup, přesně jak předvídal: v tu chvíli kde se vzal tu se vzal, policajt na motorce a stop.

Byl velmi slušný: "Dobrý den, pánové, vítám vás v našem kraji a jsem moc rád, že jste si vybrali tuhle silnici. Vaše pokuta je sto dolarů." Já povídám kamarádovi: "Tak mu vysvětli, žes to udělal jen kvůli mně, troubovi z Evropy." A on že ne, že to bude jen horší. Já do něj ale dul tak, až opravdu policistu zkusil umluvit.

Ten na to: "Jistě, chápu, takže to bude sto třicet dolarů..." Vítek rychle přestal smlouvat a policajt, stále s úsměvem: "Velmi mě těšilo, pánové, přeji vám krásný zbytek cesty." Dokonalý neuplatitelný úřadník. Od té doby už nikdy nikoho k rychlé jízdě nepřemlouvám.

Takže závěrem: je auto váš favorit mezi dopravními prostředky?
Dnes ano. Ale z mládí mám moc pěkné vzpomínky na vlak. Z Brna, kde jsem s rodiči bydlel, jsme jezdili za babičkami a dědou do Třebíče. Víkend co víkend. To bylo kouzlo, nádhera. Nádraží, oblaka dýmu, pohled z okýnka, utíkající stromy, pod tratí řeka... "Jaroměřice nad Rokytnou! Horké párky!" (Imituje chraplavě hlášení nádražního rozhlasu a vyvolávání prodavače).

Pak vlak vystřídala šestistovka fiat, maličké auto, které na kopec v Náměšti nad Oslavou potřebovalo rozjezd, a když nás někdo zbrzdil, tak jsme to nevyjeli. Šestistovky na sebe při potkání blikaly, protože jich nebylo moc a řidiči byli rádi, že se potkali. Jó, tak to vypadalo na cestách. Pane, to jsou krásné vzpomínky. A víte, že táta měl po tudoru a minoru jednu z prvních tisícovek a pak snad všechny následující modely škodovek? Tak jsem mu teď koupil fabii.

Přijel jsem s ní za ním do Brna, zazvonil jsem a povídám: "Tady je Policie České republiky, vemte si doklady a pojďte dolů." Byl chudák vystrašenej, je mu už sedmdesát osm, leknul se, že blbě zaparkoval. Přišel, já mu vrazil do ruky klíče a povídám: "To je tvoje." Kdybych za tu fabii zaplatil pětkrát tolik, stál ten okamžik za to, když jsem viděl tu jeho slanou radost v očích.

Miroslav Donutil má rád kožená sedadla a hlavně dostatek prostoru. I v tom mu Opel Signum vychází vstříc.

Autoři:




Nejčtenější

Vedoucí rubriky Auto.iDNES.cz František Dvořák (vlevo) v diskusním pořadu...
Autosalony to mají nahnuté, jsou drahé, říká expert

Evropské autosalony to mají nahnuté. Výrobci znají mnohem efektivnější a levnější způsoby, jak auta představit. Soumrak autosalonů, jak je známe, potvrzuje ten...  celý článek

Továrna Nokian ve Vševovolžsku
Jak se peče pneumatika? Známe recept, ale ingredience jsou tajné

Recept na tuto specialitu obsahuje kolem čtyřiceti ingrediencí a je přísně tajný. Peče se při 120 °C a celá výroba trvá 84 hodin. Výsledek se ovšem jíst nedá....  celý článek

Projeli jsme s harvestorem na kácení stromů
VIDEO: Prozkoumali jsme monstrum, co kácí stromy jako párátka

Strom pokácí, odvětví a naporcuje. Říká se mu harvestor a vypadá jak stroj, který sem přivezli mimozemšťané. Monstrum, které stromy poráží jako párátka, jsme...  celý článek

Hyundai Kona
První dojmy: městský floutek Hyundai Kona má štramácký kabát

Frankfurt nad Mohanem (od zpravodaje iDNES.cz) Zatraktivnit značku, oslovit nové zákazníky a přispět k dosažení pozice nejsilnější asijské značky v Evropě – takovými hesly začíná oficiální popis nového vozu...  celý článek

SsangYong Rexton
Rexton je po 16 letech nový. Offroadové techniky se nevzdal

V době, kdy nová generace u teréňáku znamená hlavně nárůst luxusu nebo rovnou odklon od jízdy v terénu, se SsangYong rozhodl postavit zcela nový model, který...  celý článek

Další z rubriky

BMW Group představila ve Frankfurtu BMW i Vision Dynamics - slibuje nový...
Nové BMW na baterky půjde proti tesle, má ujet 600 kilometrů

Podznačka elektromobilů „i“ u mnichovské značky se už nějakou dobu nedočkala nového příspěvku. BMW na něm ale teď usilovně pracuje, příští model, který bude...  celý článek

Automobilka Porsche představila třetí verzi SUVéčka Cayenne
Nový cayenne je zatím bez dieselu a má ochranu před odřením ráfků

Frankfurt (Od zpravodaje iDNES.cz) Na autosalonu ve Frankfurtu si svou výstavní světovou premiéru odbývá Porsche Cayenne třetí generace. SUV, které před patnácti lety v podstatě zachránilo...  celý článek

Některé motory vypouštějí zplodiny skoro jako celá továrna
VIDEO: Měřili jsme jedy ve vzduchu. V tunelu zapněte vnitřní cirkulaci

Dražší auta to dělají automaticky, u těch obyčejnějších se vyplatí na to myslet: když vjíždíte do tunelu, přepněte ventilaci v autě na vnitřní cirkulaci. Jinak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.