"Je to něco, na co se nedá zapomenout. Vždyť si to vezměte, kolik bylo variant, různé úseky, upravovali jsme návrhy křižovatek, opravdu toho bylo hodně," vypočítává Mecl.
Historii a někdejší plány s plzeňskou dálnicí zná jako málokdo. "V polovině osmdesátých let padla takzvaná severní varianta, která měla jít v oblasti za Boleveckými rybníky. Už tehdy se hledalo, kudy vést dálnici jižně od Plzně, protože dopravní zatížení komunikací na České Budějovice, Klatovy i Domažlice bylo větší, než na Karlovy Vary a Most. Z hlediska nákladů a rychlosti výstavby byla vybrána varianta mezi plzeňskými částmi Černice a Bručná," vzpomíná dopravní inženýr.
V první polovině 90. let se z dálnice kolem Plzně stalo politikum. Vznikly nové trasy, nakonec se stavěla trasa skrz vrch Valík. Podle Mecla to ale ze stavebního hlediska nebylo ideální řešení.
"Soudními spory se dospělo k tomu, že dálnice se musí stavět jako tunel. Přitom profil tunelu je větší, než kolik je nad ním země. O kvalitě lesa se nedá hovořit. To není historický les, ale nálet dřevin," upřesňuje dopravní specialista.
Obří křižovatku u Černic nešlo postavit jinak
Mecl se významně podílel i na přípravě dálniční křižovatky na obchvatu Plzně u Černic. Ta je v současné době považovaná za největší a nejsložitější v celé republice.
"Výsledná křižovatka je důsledkem toho, že se změnila původní trasa a zároveň se musel chránit městský les u Černic, jehož se dálnice dotýká. Kdyby se stavěl obchvat v původní variantě mezi Černicemi a Bručnou, dnes by byla před nákupním centrem Olympia klasická dálniční křižovatka, takzvaný čtyřlístek, nebo obdobný jednoduchý typ.
Ale kvůli tomu, že se trasa obchvatu odklonila na Valík, dálnice šla souběžně s koterovským přivaděčem a pokračováním silnice první třídy na České Budějovice. Proto se objevil tenhle extrém. Ale křižovatka nešla udělat jinak," vysvětlil Jaroslav Mecl.
I když dálniční křižovatka a tři kruhové objezdy na silnicích v její těsné blízkosti vypadají hrozivě, podle Mecla je projíždění jednoduché a hlavně bezpečné.
"Podařilo se nám, že na dálnici je jen jedno místo, ze kterého se z ní sjíždí, a jedno, kde se dá na dálnici najet. Ve svém principu je to mimořádně bezpečné a jednoduché.
Jediným problematickým místem je zatáčka, když jedete po silnici od Českých Budějovic na koterovský přivaděč. Je to ale psychologický problém. Před řidičem je zatáčka, ale on v dálce před sebou vidí zase silnici.
Před zatáčkou jsou dopravní značky, ale až za nimi vyrostou zasazené keře, bude po problému. I když řidiče, kteří nedodržují předpisy a jezdí neustále příliš rychle, nezastaví ani to," soudí Jaroslav Mecl.
Dopravní inženýr očekává po otevření obchvatu další nárůst provozu na celé dálnici D5. Bude to způsobeno tím, že i v Německu se nově otevře navazující dálnice A6 až k Ambergu.
Česká dálnice z Prahy do Rozvadova tak bude v dohledné době napojena na už fungující západoevropskou dálniční síť. "Proto nákladní auta, která jezdila přes Domažlicko, budou zřejmě více využívat dálnici," soudí Jaroslav Mecl.
