A bude hůř
Světová zdravotnická organizace (WHO) publikovala rozsáhlou studii o dopadech automobilových nehod na zdraví obyvatel. V průzkumu jsou použita data z roku 2007. Podle nich jsou automobilové nehody desátou nejčastější příčinou úmrtí na světě vůbec. Do roku 2030, pokud se nepodaří zvrátit současné trendy, však mají postoupit dokonce až na pátou příčku.
Ročně je na celosvětových silnicích usmrceno asi 1,3 milionu lidí, dalších 20 až 50 milionů je zraněno. U mladých lidí mezi 15–29 lety je úmrtí při nehodě suverénně nejčastější příčinou smrti. Nehody překonávají i druhého největšího strašáka této skupiny, nemoc AIDS.
Nevíc lidí zemře na silnicích a cestách v Indii. V roce 2007 to bylo 105 725 účastníků silničního provozu. Z hlediska úmrtí na počet obyvatel je na tom ale nejhůř Eritrea. Na 100 000 obyvatel tam ročně připadá 48 úmrtí při dopravních nehodách. Druhé místo si ve statistikách WHO připsaly Cookovy ostrovy. V malé zemi s 13 325 obyvateli zemřelo v roce 2007 na silnicích 5 lidí. Přepočítáno na 100 000 obyvatel je to 45 úmrtí, ale v takovém objemu obyvatel může jedna tragická havárie statistiky výrazně změnit. Další místa ve smutné statistice patří Egyptu s 41,6 úmrtí na 100 000 obyvatel a Libyi (40,5).
Velmi rozporuplná je situace v Afghánistánu. Země je totiž velmi dobře hodnocena za vynucování některých pravidel a limitů. Velmi přísně se prý v Afghánistánu dodržuje rychlostní limit 50 km/h v obcích, absolutně se netoleruje alkohol za volantem. Na to má vliv hlavně islámské náboženství. Jenže třeba v Indonésii, nejlidnatější islámské zemi na světě, žádná pravidla proti alkoholu za volantem nemají. Když policie zastaví namol opilého řidiče, nic s ním nezmůže. I přes přísné postihy řidičů nedodržujících předpisy ale afghánské silnice patří k těm nejnebezpečnějším na světě. Umírá tam 39 lidí na 100 tisíc obyvatel.
V České republice připadá na 100 000 obyvatel 12 usmrcených. To je dvakrát víc než v sousedním Německu. Na druhou stranu třeba v zemi s největší koncentrací automobilů, v USA (252 milionů vozů na 306 milionů obyvatel), činí průměr 13,9 úmrtí na 100 tisíc obyvatel.
Rozdílná pravidla zkreslují
Světová zdravotnická organizace také ve svém výzkumu upozorňuje, že ne všechna čísla jsou zcela porovnatelná. V různých zemích se totiž do statistik počítají různá úmrtí. Někde se jako zemřelý při nehodě bere ten, kdo skoná na místě, jinde ten, kdo zemře do 24 hodin po nehodě, a nejpřísnějším kritériem je úmrtí na následky nehody do 30 dnů.
Světová zdravotnická organizace volá po tom, aby byla ve všech zemích zavedena alespoň některá základní pravidla. Stále totiž existuje řada států, kde jsou bezpečnostní pásy zcela ignorovány, dětské sedačky naprosto neznámé a helmy u motorkářů a cyklistů zázrak. Existují dokonce země, ve kterých platí v obcích rychlostní limit 90 km/h. WHO oroduje za padesátku. Ta ale platí jen v 62 procentech zkoumaných zemí.
Z takového chování plyne další smutná statistika. Přes 90 procent úmrtí na silnicích se stane právě v zemích s nízkým příjmem a benevolentními pravidly i policisty. Tyto země přitom čítají jen 48 % světového vozového parku. Velkou roli zde hraje i úroveň lékařské péče.
WHO také upozorňuje, že v poslední době sice významně pokročila bezpečnost vozidel, ale jen málo bylo učiněno pro bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu, především pro chodce, cyklisty a motocyklisty. Ti přitom na nehody doplácejí stále častěji.
Detailní a velmi smutnou zprávu si můžete stáhnout ze stránek WHO.
