Padesátiletý Jan Slovák pořídil synovi před deseti lety staršího žigulíka a nechal ho upravit na plyn. "Kluk studoval vysokou školu a jezdit potřeboval. Aby mu nebylo hloupé pořád mi říkat o peníze na benzin, tak jsem tam dal plyn," vzpomíná Jan Slovák. Syn Jana Slováka dostudoval a plynový žiguli přežil do dnešních let. I když tehdejší jedna z prvních oficiálních přestavba na LPG přišla skoro na 14 tisíc korun, za dva roky byla na tehdejší poměry nemalá investice "doma". Od té doby auto na plyn peníze jenom šetří.
"Už je to auto pro ostudu, ale pořád je ještě schopné jízdy," říká Jan Slovák. Potvrzuje tím nejlépe dnešní trend aut na plyn: dosluhují laciné přestavby kvůli ušetření a nastupují plnohodnotné alternativy plynových motorů i přímo od výrobce. Jan Slovák si plynového žigulíka dodnes nemůže vynachválit: nasloužil se až až a našetřil taky. Jen jednou panu Slovákovi zatrnulo: "Dali jsme ho na roční prohlídku do servisu, kde plyn běžně dělali, a když jsem auto zase přivezl domů, všiml jsem si po nějaké době, že z něj uniká plyn. Někdo z těch odborníků neodtáhl přívodní hadici a my měli plnou suterénní garáž plynu. Stačilo by možná tehdy cvaknout vypínačem a přestěhovalo by nás to!"
Od té doby si Slovákovi vždycky po odborné revizi auto ještě jednou pro jistotu zrevidovali sami. "Klukovi jsem řekl, ať parkuje na dvoře. Do garáže s tím už nesměl," uzavřel Jan Slovák.
LPG - ještě 10 let zlatého věku
"Na českých silnicích - odhadujeme - jezdí až 250 tisíc aut na plyn," tvrdí předseda českého LPG klubu Tomáš Hanzl. Nejmasivnější flotila je přitom upravených škodovek 105-120, favoritů a byvších sovětských vozů VAZ. Vedle toho je tu 650 čerpacích stanic LPG, 400 montážních firem, dovozci zařízení a moderních systémů, které umožňují přestavby i nových nejmodernějších aut. Jenomže dvanáct roků stará auta v těchto letech končí a celkový počet LPG vozů na českých cestách půjde dolů. Možná.
"Lidé už nehledají jen laciné ojeté auto s levným provozem. Teď volí plyn i majitelé nových aut, kteří předtím dost pečlivě počítali," popisuje dnešní realitu Tomáš Hanzl.
Není velkým překvapením, když do dílny specializované na plynové instalace zacouvá třeba Audi A6, Mercedes 320, Toyota Landcruiser, nebo dokonce šestiválcový třílitr Peugeot 607. "Protože uspoří majitel tak asi jednu korunu na kilometru, šetřit tato auta začnou po ujetí zhruba 40 až 50 tisíc kilometrů. Většinou jsou to vozy podnikatelů, a ti jsou schopni takovou porci zvládnout za rok," vysvětluje nezávislý expert na oblast LPG Claudio Scarsetto, Ital žijící a podnikající v tuzemsku. Snadno se mu daří vysvětlit nejjednodušší "plynovou" kalkulaci pro ty, kteří váhají: musím ujet tolik kilometrů, kolik mě stála přestavba, aby se mi provoz teprve začal vyplácet.
Technologie nahrazující benzin plynem označeným LPG je podle Scarsettiho na stejné technické úrovni jako klasické benziňáky. Proto také je dobře patrné, jak cena benzinu ovlivňuje poptávku po instalaci LPG: když byl benzin nejdražší, bylo jenom v tuzemsku i 40 tisíc zájemců za rok. Naopak v době lacinější ropy poklesl zájem o plyn na 2000 nových řidičů za rok.
Nejbližší budoucnost vidí expert v zařazení LPG agregátů do nabídky největších automobilek jako součást běžného výběru při koupi nového vozu. První vlaštovkou je po Renaultu nyní i Opel.
Zemního plynu je na 180 let
"Já městskou dopravou nejezdím, je pro mě drahá. Levnější je moje auto," říká schválně provokativně Jan Žákovec z Pražské plynárenské. Je jednatelem sekce provozu a plynofikace dopravy a má v používání Škodu Octavia s nádrží a rozvodem na zemní plyn. Kilometr běžně ve městě ujede za 75 haléřů s úpravou, která stála 40 tisíc korun.
Vozů na zemní plyn je v České republice zhruba 350, z toho 85 autobusů na severní Moravě. Načerpat zemní plyn lze v republice možno na devíti místech.
Ve využívání zemního plynu je Česko žalostně zaostalé. Například Itálii, která v oboru stojí v čele technického vývoje, denně brázdí už 380 tisíc vozů na zemní plyn a čerpají na třech stovkách stanic. Německo je svědkem dohody společností Ruhrgas a Aral, které k dnešním dvou stům třiceti do roku 2005 postaví dalších tisíc čerpacích stanic se zásobníky zemního plynu. Pozadu nezůstává ani Francie.
"Snaha o přechod na zemní plyn je pochopitelná: zásoby ropy jsou maximálně na padesát let, zatímco plynu je v tuzemsku na 180 roků," zdůrazňuje Jan Žákovec. I on vidí propan-butan jako předstupeň k zemnímu plynu.
Čím více se Česko bude přibližovat státům unie, tím pravděpodobnější jsou možnosti k uvážení například daňové úlevy při přestavbě auta na plyn. "Pobídky pro majitele aut ke změně paliva jsou v zahraničí opravdu velkorysé: třeba dva roky plyn zdarma nebo dotace ve výši poloviny nákladů na přestavbu," říká Jan Žákovec.
Evropská komise předpokládá, že v roce 2020 bude na kontinentu jezdit 23,5 milionu aut na zemní plyn a k dispozici bude mít 20 tisíc čerpacích míst. "Jediným problémem je zatím dojezd auta na zemní plyn. Já s octavií ujedu ve městě na plnou nádrž 190 a mimo město 220 kilometrů," přiznává Jan Žákovec.
Je strach z plynu oprávněný?
Před rokem zkoušeli pražští hasiči v bývalém ruském vojenském pásmu odolnost tlakových lahví na plyn. "Přišli jsme dost drsnou praxí na to, že běžná láhev s plynem vydrží ve standardním ohni což je zhruba 900 stupňů Celsia šest až deset minut, než vybouchne," konstatuje vyšetřovatel příčin požárů podplukovník Václav Hladík.
Jako nebezpečí masový přechod na plynový pohon osobních aut Hladík rozhodně nevidí. Jen je třeba zachovávat pravidla, jako třeba neparkovat v podzemních garážích. "V loňském srpnu jsme hasili jednu pozemní garáž, ale že je tam i auto na LPG, jsem se dozvěděl až v průběhu zásahu. Jenomže na to, abychom se plazili někde kolem nárazníků a pátrali po nálepce u tankovacího otvoru, tam bylo moc kouře. Dobrý pocit z toho ale určitě nemám," vzpomíná Václav Hladík.
Na výrazné označování vozů na plyn hasičský vyšetřovatel také nevěří. Těžko by bylo prý nutit majitele, aby si svá auta nějak vylepšovali třeba samolepkami s varováním na dveřích. Doporučení má hasič jediné: instalaci i veškerou údržbu plynových systémů přenechat autorizovanému servisu.
Ale představa, že by se ve vzdálenější budoucnosti mělo nakonec jezdit na vodík, se Václavu Hladíkovi vůbec nelíbí. Při zkouškách na ruském tankodromu prý největší "paseku" po sobě zanechala právě láhev sčistým vodíkem.
 |
