Studie expertů z University of Texas v Austinu ukazuje, že zavádění alternativních pohonů automobilů není zcela bez problémů. Ostatně, k podobným závěrům pomalu dochází i Evropská unie v případě masivního zavádění biopaliv. Američtí akademici se však ve své studii zabývali dopadem použití elektromobilů na naše životní prostředí.
A závěry jejich studie jsou pro laika poměrně šokující. Masivní rozšíření elektromobilů totiž značně zvýší spotřebu vody, které má už v současnosti lidstvo relativní nedostatek. V porovnání se současnou ropnou infrastrukturou bude k provozování elektromobilů celkově zapotřebí třikrát více vody než nyní.
Výzkum se přitom zaměřil na spotřebu a potřebu vody v celém průběhu procesu výroby, dopravy a spotřeby samotného "paliva". Podstatně zvýšená spotřeba vody bude důsledkem zvýšení samotné poptávky po elektrické energii. Právě při její výrobě je zapotřebí nejvíce vody, a to nejen na samotnou výrobu elektřiny, ale především na následné chlazení. V důsledku toho se zvýší nejen samotná spotřeba vody, ale i produkce vodních par do ovzduší.
Tým z University of Texas zároveň ve své studii netvrdí, že by se kvůli tomuto problému mělo o elektromobilech přestat uvažovat. Jen je nutné tato fakta brát při návrhu budoucí infrastruktury v potaz a počítat s nimi tak, aby životní prostředí neutrpělo.
Texaská studie je jen dalším důkazem toho, že při uvažování o využití alternativních zdrojů pohonu je nutné uvažovat v co nejširším měřítku a počítat nejen se samotnými přímými dopady využití paliva na bezprostřední okolí, ale také na potřeby a spotřebu celé infrastruktury a ekonomické dopady celého řešení.
Přehodnocování aktivit s biopalivy v Evropě je jen prvním důkazem toho, že ne vždy takto lidé přemýšlí. Ani ostatní alternativní pohony nezůstávají bez otazníků. O zvýšené produkci vodních par se mluví v souvislosti s vodíkovým pohonem, mnohým odborníkům jsou trnem v oku hybridní automobily, u nichž je diskutabilní ekologická návratnost.
Výroba samotných elektromotorů a baterií je totiž poměrně náročná a je otázkou, zda za svůj životní cyklus dokáže hybridní automobil uspořit tolik škodlivin, aby to vyvážilo jejich množství vyprodukované při jeho složitější výrobě. Všechny tyto pochyby jsou jen důkazem toho, že žádný alternativní způsob pohonu není bez problémů a že ideální pohon neexistuje. V rámci současných možností je tak asi nejrozumnější kombinace více způsobů pohonu, to však bude klást vysoké nároky na infrastrukturu sítě pro čerpání pohonných hmot.
