(ilustrační snímek) | foto: Michal Šafránek, iDNES.cz

Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

  • 511
Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní limity a nástup elektromobilů.

Právě úsilí, které budou muset výrobci automobilů věnovat vývoji čistě elektrických vozů, bude příčinou toho, že se další vývoj spalovacích motorů podle Schaeffer. nevyplatí. Předseda představenstva Continentalu Elmar Degenhart přitom v rozhovoru pro Stuttgarter Zeittung v průběhu července odhadoval, že v roce 2025 bude celosvětově po silnicích jezdit 10 % elektromobilů. Plány některých evropských států (Velká Británie, Francie), aby v roce 2030 bylo možné nově přihlásit jen elektrické vozy, tak nejsou zcela nereálné.

Bude to však vyžadovat velké změny v automobilovém průmyslu. Degenhart mluví o nových bateriích, které budou muset mít poloviční hmotnost a velikost než stávající akumulátory. S kapacitou okolo 75 kWh nabídnou dojezd okolo 500 až 600 km a cena jimi vybavených elektromobilů bude podobná jako dnes u dieselových aut.

Solid-state baterie

Inovativní typ baterií se obejde bez tekutého elektrolytu. Anodu tvoří lithium, katodu polymerový kompozit, mezi oběma je navíc vrstva oddělovače. Všechny tři součásti jsou přitom tuhého skupenství. Novinka má řadu výhod: nevyžaduje chlazení, nehrozí u ní požár při havárii, je výrazně lehčí (až o 75 %) a má dvojnásobnou kapacitu. Hyundai v Koreji spustil pilotní projekt výroby těchto nových článků. O techniku mají zájem i Toyota nebo Volkswagen.

Dnes platíme za 1 kWh kapacity asi dvě stě eur, v budoucnosti musí částka klesnout ke stu eur. „Ale nebude to možné s dnešní technologií lithium-iontových baterií. Největší šance dáváme tzv. solid-state akumulátorům,“ vysvětluje Degenhart. Na stejné technologii pracuje např. konkurenční Bosch.

Větší rozšíření elektromobilů bude také vyžadovat nové továrny na baterie. „Pokud bude v roce 2025 podíl elektromobilů okolo 10 %, budeme celosvětově potřebovat 30 továren s celkovou kapacitou 40 GWh ročně. Tři až čtyři by přitom měly stát v Evropě. Budou nutné celkové investice ve výši 100 miliard dolarů,“ tvrdí Degenhart. Takové závody se na každý pád nevyplatí stavět v zemích s vysokou cenou elektřiny (například v Německu), Samsung nebo LG je prý chtějí vybudovat v Polsku nebo Maďarsku.

Změnou projde i dobíjení. Continental vyvinul dobíjecí stanici, která bude pracovat s napětím 800, 600 nebo 240 V, majitelům elektromobilů tak odpadne nutnost hledat správnou. Budoucnost vidí Degenhart i v indukčním dobíjení. Uživatelům úplně odpadne nutnost „tankování“, na podlaze vozu bude připraveno bezdrátové dobíjecí zařízení. Bude stačit s ním najet nad stanici.

Rychlé doplnění energie v bateriích je totiž nutné pro další automobilovou hudbu let příštích. Autonomní vozy by měly denně strávit v pohybu až 14 hodin a to s dnešní technikou není možné.

„Je nutné, aby se baterie dobily na 70 až 80 % kapacity za čtvrt hodiny,“ říká Degenhart. Na 800voltové nabíjecí stanice by měl sázet luxusní elektromobil Porsche Mission E, který na trh vstoupí v roce 2019. „Aby fungoval, bude potřebovat odpovídající infrastrukturu. Jeho majitelé si speciální nabíječky pořídí domů, ale určitě bude nutné, aby byly vybudovány i podél dálnic,“ míní šéf Continentalu.

Autonomní vozidla podle Degenharta budou vyžadovat zásadní změny v infrastruktuře. V rozhovoru pro Stuttgarter Zeitung mluví o sdílených robotických taxících, jež budou vyžadovat oddělené vlastní jízdní pruhy, aby se nedostaly do konfliktu s dalšími účastníky silničního provozu. Takové změny vyžadují čas, ale Continental se na něčem podobném již podílí s dalšími partnery v Singapuru nebo německém Řezně.

Jak se vyrábí elektromobily Tesla:


Elektromobil