Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvCíl na úrovni 35procentního omezení emisí pro osobní automobily navrhlo Rakousko jako kompromis. Některé země včetně České republiky trvaly na původním návrhu Evropské komise v podobě 30procentního snížení. Další členové EU jako Francie, Nizozemsko nebo Dánsko prosazovali, aby to bylo nejméně 40 procent, což je hodnota, na které se minulý týden shodl Evropský parlament. Více o jednání čtěte zde.
RozstřelVerdikt o emisích aut ohrozí českou ekonomiku, varovali experti Automobilky i středoevropští premiéři varují, že požadavky na snížení emisí jsou nerealistické. Co to bude v praxi znamenat, vysvětluje expert na autoprůmysl Zdeněk Petzl. Sledujte diskuzní pořad Rozstřel na iDNES.cz ZDE |
Jednání ministrů mělo původně skončit v úterý kolem osmé hodiny večerní, nakonec se protáhlo přibližně do 23:15. Předsednické Rakousko chtělo vyjednávání uzavřít co nejdříve. Tamní ministryně zemědělství a životního prostředí Elisabeth Köstingerová na Twitteru označila přijatý cíl za důležitý krok v boji s klimatickými změnami.
O konečné podobě příslušné legislativy bude nyní rakouské předsednictví Rady EU vyjednávat s europarlamentem.
Český ministr Richard Brabec před jednáním připomněl, že třicetiprocentní snižování je společná pozice zemí visegrádské skupiny, tedy Česka i Slovenska, Polska a Maďarska. Přímo v jednacím sále ji podpořilo také Bulharsko a Rumunsko. „Budeme se radit v průběhu dne, ale už těch 30 procent je kompromis, ČR měla pozici nižší, 20 až 25 procent. Přistoupili jsme na 30 procent,“ připomněl Brabec.
Vysoký cíl podle něj bude paradoxně znamenat daleko pomalejší prosazování elektromobility, protože ve státech jako ČR či Slovensko si lidé nebudou moci dovolit kupovat drahé elektromobily v podobné míře jako v bohatších zemích na západě EU.
Pro třicetiprocentní snižování se přímo v jednacím sále vyslovila i Brabcova německá kolegyně Svenja Schulzeová. Zdůraznila, že Německo, kde je automobilový průmysl velmi významný, potřebuje udržet konkurenceschopnost tohoto odvětví.
Nizozemská státní tajemnice pro infrastrukturu a vodní management Stientje van Veldhovenová byla mezi těmi, kdo připomínali v pondělí zveřejněnou zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která uvádí, že cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.
Ačkoliv jsou diskutovaná procenta určující míru snižování emisí CO2 u nových aut klíčovou otázkou, země EU musí najít dohodu také na dalších aspektech návrhu Evropské komise, třeba na podobě pobídek pro firmy, aby na trh uváděly větší počty čistších automobilů.
Právě předhánění v „ambicióznosti klimatických cílů“ totiž podle Brabcova názoru v minulosti vedlo k aféře Dieselgate, kdy automobilky jako Volkswagen upravovaly testovací programy svých vozů, aby se výsledky měření emisí vešly do požadovaných norem.
Brabec zároveň upozornil, že v nynějším vyjednávání jde o víc než jen o jednu procentní hodnotu. Součástí návrhu jsou také různé pobídky pro výrobce, aby na trh dodávali právě více nízkoemisních a čistých automobilů, tedy i elektromobilů. Komise například navrhovala, že pokud podíl podobných vozů ve flotile výrobce přesáhne určitou hranici, mohla by firma mít méně přísné cíle pro emise CO2. Celkový celoevropský cíl, o jehož výši se nyní hraje, bude v praxi „rozepsán“ do konkrétních cílů pro jednotlivé výrobce.
Podle Brabce se Česko bude snažit, aby v případě schválení vyššího než třicetiprocentního snižování návrh obsahoval změny, které by pozici České republiky zlepšovaly.
„Uděláme vše, abychom vybojovali co nejlepší pozici pro čistou Českou republiku,“ prohlásil ministr. Připomněl, že z pohledu ochrany českého ovzduší je spíše než CO2 tématem snižování oxidů dusíku či polétavých pevných částic.
„Odmítám, že ten, kdo se brání každému procentu, je automaticky špindíra. Vůbec ne,“ prohlásil Brabec. Český pohled je podle něj logicky založen na jiném kontextu než pohled zemí, jejichž cíle jsou v tomto ohledu větší, tedy třeba pohled Lucemburska, Švédska či Finska.