Brusel totiž počítá s tím, že za 39 let se bude většina cestujících přesouvat na vzdálenost delší než 300 kilometrů po železnici. Evropská komise proto vypracovala strategii dopravy na dalších čtyřicet let (Roadmap for the Future of Transport 2050).
Plán předpokládá, že do roku 2030 se o padesát procent sníží používanost aut ve prospěch hromadné dopravy. S tím má klesnout také nehodovost a počet obětí automobilismu. V roce 2030 má už také polovina aut jezdit s nulovými emisemi (na elektřinu nebo vodík).
Mluvčí britského autoklubu reagoval na nový revoluční plán eurokomisařů doporučením, aby si objednali termín na psychiatrii.
Zvýšení konkurenceschopnosti nebo krach automobilek
"Konkurenceschopné dopravní systémy mají klíčový význam pro to, aby byla Evropa schopna obstát v celosvětové hospodářské soutěži, pro podporu hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a pro každodenní zabezpečení kvality života lidí," hájí plán estonský eurokomisař pro dopravu Siim Kallas.
"Omezení mobility nepřichází v úvahu; řešením však není ani pokračovat v dosavadním přístupu. Závislost dopravních systémů na ropě můžeme snížit, aniž bychom obětovali jejich efektivnost a ohrozili mobilitu. Může na tom získat každý."
Kallas argumentuje také omezením závislosti na ropě. Odborníci ale poukazují na negativní dopad na autoprůmysl, který by otřásl s evropskou (ale spíše celosvětovou) ekonomikou.
"Jízdní řád" Evropské komise k alternativní mobilitě má celkem 40 bodů, které se zaměřují především na přesun od automobilů k železniční a lodní dopravě. Komise by nejraději úplně eliminovala soukromou autopřepravu. Namísto ní chce propracovanou hustou síť železnic, zapojit lodní dopravu a vytvořit spolupracující síť letišť.
Komise také chce, aby v roce 2050 aerolinky využívaly nejméně ze 40 procent takzvaná udržitelná nízkouhlíková paliva, tedy především biopaliva druhé generace. Ta se v současnosti ovšem prakticky nepoužívají a jejich nasazení ve větším měřítku lze podle expertů očekávat nejdříve za deset let.
