Letadlo s motorem BMW se roku 1919 stalo držitelem jednoho ze světových rekordů. Leteckou minulost dodnes připomíná známé modrobílé logo, symbolizující točící se vrtuli. Po skončení první světové války a následném zákazu vývoje letadel byla firma nucena hledat náhradní odbytiště. Roku 1923 vyvinula první motor, který založil dodnes živou tradici motocyklových motorů BMW "boxer" s protilehlými válci.
Výroba automobilů se u BMW datuje od velké hospodářské krize konce dvacátých a počátku třicátých let, kdy došlo k převzetí Eisenašské společnosti Dixi, vyrábějící malý licenční Austin Seven s objemem 750 cm3. Produkce vozíku byla citelně rozšířena a jeho sportovní varianta se prodávala pod označením Wartburg. Roku 1933 vyjel první šestiválec značky, typ 303, který také svým designem, především dvěma dlouhými "ledvinkami" na masce chladiče, znamenal počátek dlouhé řady šestiválců, solidních automobilů nezřídka se sportovními ambicemi.
Mezi nimi rozhodně nezaniká typ 327, jehož design je i dnes považován za mimořádně zdařilý. Působivý je zvláště ve "firemní" modrobílé kombinaci. K jeho popularitě přispívají též dobré jízdní vlastnosti a výkonný motor. Ten spočívá v přední části skříňového rámu, svařeného v celku s karoserií. Z šesti válců zdvihového objemu 1971 cm3 (66 x 96 mm) dává největší výkon 55 koní. Ostřejší provedení neslo označení 327/28, a spolu s typem 328 dnes patří k nejvyhledávanějším sběratelským exemplářům. Kroutící moment se přenáší přes lamelovou spojku a čtyřstupňovou převodovku na tuhou zadní nápravu, zavěšenou na podélných poloeliptických perech. Přední kola jsou naproti tomu zavěšena nezávisle a odpružena jediným příčným listovým perem a přesným, hřebenovým řízením. Při hmotnosti 1100 kilogramů dosahoval typ 327 maximální rychlosti až 125 km/h.
Typ 328 se lišil především odděleným rámem podvozku tvaru "A" z ocelových trubek, agresivnějším vzhledem a nižší hmotností, která mu umožňovala maximální rychlost kolem 150 kilometrů za hodinu. Upravené "tři-dva-osmy" se proslavily zejména úspěchy v Rallye Monte Carlo, čtyřiadvacetihodinovce Le Mans a hlavně vítězstvím v Mille Miglia 1940. Z asi 460 exemplářů vyrobených v letech 1936 až 1940 se dochovalo kolem 250 vozů.
Kvalitní konstrukce "bavoráků" 327 a 328 našla své uplatnění i po druhé světové válce. Výkonný motor typu 328 se stal základem anglického vozu Bristol, naopak EMW (Eisenacher Motoren Werke) 327 byl prvním vozem vyráběným v Eisenachu, v sovětské okupační zóně, než došlo k přechodu na dvoutakty. Tvar karoserie též v sedmdesátých letech inspiroval švýcarskou firmu Sbarro k výrobě repliky 328 s moderním agregátem pod kapotou.
Výroba automobilů se u BMW datuje od velké hospodářské krize konce dvacátých a počátku třicátých let, kdy došlo k převzetí Eisenašské společnosti Dixi, vyrábějící malý licenční Austin Seven s objemem 750 cm3. Produkce vozíku byla citelně rozšířena a jeho sportovní varianta se prodávala pod označením Wartburg. Roku 1933 vyjel první šestiválec značky, typ 303, který také svým designem, především dvěma dlouhými "ledvinkami" na masce chladiče, znamenal počátek dlouhé řady šestiválců, solidních automobilů nezřídka se sportovními ambicemi.
Mezi nimi rozhodně nezaniká typ 327, jehož design je i dnes považován za mimořádně zdařilý. Působivý je zvláště ve "firemní" modrobílé kombinaci. K jeho popularitě přispívají též dobré jízdní vlastnosti a výkonný motor. Ten spočívá v přední části skříňového rámu, svařeného v celku s karoserií. Z šesti válců zdvihového objemu 1971 cm3 (66 x 96 mm) dává největší výkon 55 koní. Ostřejší provedení neslo označení 327/28, a spolu s typem 328 dnes patří k nejvyhledávanějším sběratelským exemplářům. Kroutící moment se přenáší přes lamelovou spojku a čtyřstupňovou převodovku na tuhou zadní nápravu, zavěšenou na podélných poloeliptických perech. Přední kola jsou naproti tomu zavěšena nezávisle a odpružena jediným příčným listovým perem a přesným, hřebenovým řízením. Při hmotnosti 1100 kilogramů dosahoval typ 327 maximální rychlosti až 125 km/h.
Typ 328 se lišil především odděleným rámem podvozku tvaru "A" z ocelových trubek, agresivnějším vzhledem a nižší hmotností, která mu umožňovala maximální rychlost kolem 150 kilometrů za hodinu. Upravené "tři-dva-osmy" se proslavily zejména úspěchy v Rallye Monte Carlo, čtyřiadvacetihodinovce Le Mans a hlavně vítězstvím v Mille Miglia 1940. Z asi 460 exemplářů vyrobených v letech 1936 až 1940 se dochovalo kolem 250 vozů.
Kvalitní konstrukce "bavoráků" 327 a 328 našla své uplatnění i po druhé světové válce. Výkonný motor typu 328 se stal základem anglického vozu Bristol, naopak EMW (Eisenacher Motoren Werke) 327 byl prvním vozem vyráběným v Eisenachu, v sovětské okupační zóně, než došlo k přechodu na dvoutakty. Tvar karoserie též v sedmdesátých letech inspiroval švýcarskou firmu Sbarro k výrobě repliky 328 s moderním agregátem pod kapotou.
