Poměrně rychle, po pouhých čtyřech letech, přichází Ferrari s novou generací svého osmiválcového supersportu. Ten taky není zcela nový, ale důkladně přepracovaný: o čtyřicet kilogramů lehčí, o padesát koní silnější a s aerodynamikou, která je o deset procent účinnější.
Vzhled se velmi podobá předchozímu typu 488 GTB, přidává pár detailů ve stylu LaFerrari a podle vyjádření automobilky má být jakýmsi přemostěním mezi současnou produkcí a budoucím designovým směrem Ferrari.
První osmiválec představilo Ferrari v roce 1975 a od té doby si Italové vybudovali výsostné postavení. Staví auta, která jsou měřítkem pro veškerou konkurenci. Všemi osmi dosavadním generacím je společná kombinace dvoumístné karoserie s motorem V8 před zadní nápravou. Od roku 2015 je motor přeplňovaný – i když pionýry v tomto směru byly už v osmdesátých letech legendární exkluzivní modely 288 GTO a F40.
Současný motor o objemu 3,9 litru získal v posledních letech třikrát za sebou ocenění motor roku a navíc i cenu nejlepší motor posledních dvaceti let.
Novinka si ho ponechá, důrazně však posílí: z 670 na 720 koní. Točivý moment je brutálních 770 Nm, dosahovaných navíc již v 3250 otáčkách.
Do detailu propracovaný tvar sání a výfuku a mnoho dalších speciálních řešení (třeba titanové ojnice nebo odlehčená kliková hřídel a setrvačník) sledují všechny důležité cíle najednou. Ferrari slibuje nulovou prodlevu turbodmychadel, ostrý zvuk, a nad tím vším splnění nejpřísnějších emisních limitů.
Aby toho nebylo málo, motor je o 18 kilogramů lehčí než v 488 GTB a dosahuje lepších parametrů než stejně výkonná starší evoluce téže pohonné jednotky ve speciálním modelu 458 Pista. Nový model má navíc samozřejmě filtr pevných částic, nezbytný pro splnění současných emisních limitů.
Přenos síly na zadní kola má na starosti sedmistupňová dvouspojková převodovka. Její rychlé reakce přispívají ke zkrácení času potřebného pro zrychlení z 0 na 100 kilometrů v hodině na 2,9 sekundy – o desetinu méně než u předchůdce a poprvé pod magické tři sekundy. Také maximální rychlost se nepatrně zlepšila, z udávaných „více než 330“ na rovných 340 kilometrů v hodině.
Ferrari tak posouvá laťku opět o něco dál a zároveň dokazuje, že špičkové sportovní auto stále dokáže postavit bez pomoci hybridního pohonu.
Letitý princip narušenPo čtyři dekády platilo: jednou evoluce, pak zase revoluce. Ferrari 328 z roku 1985 tak bylo přepracovaným modelem 308, poprvé uvedeným o deset let dříve (i tedy když zrovna on sám podstoupil tři důkladné modernizace). Stejně tak zcela novou konstrukci 348 z roku 1989 o šest let později nahradilo vylepšené F355 a první celohliníkové ferrari, 360 Modena z roku 1999, pět let po svém uvedení posloužilo jako základ pro následující F430. Nyní se tato posloupnost narušuje: po zcela novém modelu 458 Italia z roku 2009 dorazil před čtyřmi lety vylepšený a přeplňovaným motorem poháněný typ 488 GTB. Jeho nástupcem není zcela nový model, ale další evoluce, právě představené F8 Tributo. |
