Tempra se tak na rozdíl pouhých několika tisícovek přiblížila ke staršímu a prostšímu modelu Tipo, který jí sice dal techniku, leč před kupci v Česku si udržel pověst menšího, a tudíž větší pozornosti hodného auta. Fiat Tempra ze svého premiérového ročníku 1990 s velmi rozšířeným motorem 1.6 je proto k mání za 65 tisíc, stejný vůz ročníku 1993 stojí kolem 100 tisíc a perspektivní kus ještě o dva roky mladší se obvykle prodává za 120 tisíc korun.
Za mimořádně prostornou a pohodlnou verzi kombi se na trhu ojetin připlácí deset tisíc až 15 tisíc korun, diesel bývá dražší o 15 tisíc a turbodiesel o 20 až 25 tisíc korun. A protože levnější auta ražení Tempry hledají hlavně spořivější motoristé, je z benzinových provedení snad až trochu paradoxně největší zájem o nejslabší motor 1.4, s nímž lze jezdit se spotřebou až o litr nižší než se silnějším 1.6 či 1.8. A ještě žíznivější 2.0 znamená na trhu ojetin dokonce pětitisícovou slevu ve srovnání se stejně starým typem 1.6. Naopak mimořádnými dynamickými vlastnostmi proslulý model 2.0 16V může být až o 15 tisíc korun dražší, ale jen v případě, že bude v pořádku a ve vynikajícím technickém stavu. On však často mívá problémy se zvýšenou spotřebou oleje a s řídicí elektronikou, což lze opravit jen s komplikacemi a hlavně draze. Významnou předností Fiatu Tempra je velký zavazadlový prostor, který lze například u verze kombi zvětšit ze základních 550 až na 1550 litrů. Solidní je design a zvláště model S.W. patří k nejzdařilejším kombíkům své generace. Chvála na adresu tempry jde rovněž za komfort a jízdní vlastnosti i za antikorozní ochranu, k výhodám patří levnější díly a servisní práce ve srovnání s jinými západoevropskými vozy. Druhovýroba dokonce dodává součástky pro fiaty v cenách srovnatelných s tuzemskými automobily. Ale pozor, některé speciální a běžně mezi jednotlivými typy nezaměnitelné kusy jsou naopak drahé. Právě zmíněná nezaměnitelnost některých exponovaných dílů v bohaté řadě modelů Fiatů Tempra a Tipo patří k jejich nevýhodám spolu s pověstně horším výrobním zpracováním a typickými úniky oleje z motoru i převodovky. Motory bývají hlučnější, ale svým způsobem mimořádné - v případě slabších benzinových verzí nízkou spotřebou a trvanlivostí a u turbodieselů nevšedními výkony. Například motor 1.9 TD - byť je koncepcí starší než špičkové naftové agregáty horké současnosti - s vozem dosahuje maximální rychlosti až 180 kilometrů v hodině a z klidu na stovku zrychluje za něco málo přes 12 vteřin. K bolestem starších vozů obvykle patří také volná přední náprava a potíže se zadními brzdami. Technicky vyspělejší motory mívají problémy s elektrikou. Pozor na auta, která se na zdejší silnice dostala z Německa - jsou obvykle hodně jetá a chabě udržovaná. Bohatá výbava se u starších a víc jetých vozů někdy ukazuje jako problematická: poruchy mívá hlavně elektrické ovládání oken a klimatizace. K typickým závadám patří nepřesné, či dokonce nefungující přístroje - hlavně palivoměr a kontrolka mazání. A zatímco nad prvním může zkušenější motorista mávnout rukou, druhou bolest se vyplatí urychleně léčit. Příčinou sice většinou bude zoxidovaný kabel, ale závažný signál nelze podcenit. Mazání motoru skutečně nemusí být v pořádku. Fiata Tempru odborníci doporučují zvláště lidem, kteří se snadno smíří s tím, že jejich auto nemá po letech perfektní chod, a odpustí mu hlučnější motor. U starších ojetin se jako nejvhodnější pro obyčejné a úsporné cestování ukazují obyčejné benzinové motory 1.4 nebo diesely.
PLUSY
- velký prostor v kabině i v kufru, výborné užitné vlastnosti
- pohodlí a solidní jízdní vlastnosti
- bohatý výběr motorů a výbav
- výkonné turbodiesely
- úsporné a nenáročné nejslabší benzinové motory
- dobrá antikorozní ochrana
- levné díly zvláště z druhovýroby
- relativně nízké ceny na trhu ojetin
MINUSY
- menší zájem na trhu ojetin
- horší výrobní zpracování, hlučnější motory
- vyšší spotřeba oleje u verze 2.0 16V
- úniky oleje z motoru a převodovky
- předčasně korodující výfuk
- potíže v účinnosti zadních brzd
- poruchové přístroje
- netěsnící chladicí systém
- různost dílů pro různé modely
- poruchová elektronika u vyspělejších motorů
- méně trvanlivá přední náprava
- vlhnoucí a méně trvanlivé svíčky u benzinových motorů
NEJVĚTŠÍ KONKURENTI
Fiat Tempra 1.6 ročníku výroby 1994 stojí zhruba 110 tisíc korun a nejobvyklejší stejně starou konkurenci mu tvoří Fiat Tipo 1.6 za 105 tisíc, Volkswagen Vento 1.8 za 165 tisíc, Daewoo Racer 1.5 za 85 tisíc, Peugeot 306 1.6 za 150 tisíc, Opel Astra 1.6 za 140 tisíc, Honda Civic 1.6 za 150 tisíc, Renault 19 Chamade 1.7 za 130 tisíc a Ford Orion 1.6 za 135 tisíc korun. "Třebaže je ze zmíněných automobilů nejdražší, asi bych zvolil kvůli spolehlivosti a trvanlivosti Volkswagen Vento," říká Tomáš Pánek, šéf nákupu největšího tuzemského bazaru AAA Auto Praha. "Sportovnějším náturám zřejmě vyhoví Honda Civic. Tempru bych bral v případě zachovalého exempláře od ročníku výroby 1994 a raději bych si připlatil za kombi a turbodiesel. Tím by se už však pomalu začal smazávat rozdíl od Volkswagenu Vento."
Může se hoditNové i ojeté automobily Fiat můžete koupit na www.automodul.cz |
Za mimořádně prostornou a pohodlnou verzi kombi se na trhu ojetin připlácí deset tisíc až 15 tisíc korun, diesel bývá dražší o 15 tisíc a turbodiesel o 20 až 25 tisíc korun. A protože levnější auta ražení Tempry hledají hlavně spořivější motoristé, je z benzinových provedení snad až trochu paradoxně největší zájem o nejslabší motor 1.4, s nímž lze jezdit se spotřebou až o litr nižší než se silnějším 1.6 či 1.8. A ještě žíznivější 2.0 znamená na trhu ojetin dokonce pětitisícovou slevu ve srovnání se stejně starým typem 1.6. Naopak mimořádnými dynamickými vlastnostmi proslulý model 2.0 16V může být až o 15 tisíc korun dražší, ale jen v případě, že bude v pořádku a ve vynikajícím technickém stavu. On však často mívá problémy se zvýšenou spotřebou oleje a s řídicí elektronikou, což lze opravit jen s komplikacemi a hlavně draze. Významnou předností Fiatu Tempra je velký zavazadlový prostor, který lze například u verze kombi zvětšit ze základních 550 až na 1550 litrů. Solidní je design a zvláště model S.W. patří k nejzdařilejším kombíkům své generace. Chvála na adresu tempry jde rovněž za komfort a jízdní vlastnosti i za antikorozní ochranu, k výhodám patří levnější díly a servisní práce ve srovnání s jinými západoevropskými vozy. Druhovýroba dokonce dodává součástky pro fiaty v cenách srovnatelných s tuzemskými automobily. Ale pozor, některé speciální a běžně mezi jednotlivými typy nezaměnitelné kusy jsou naopak drahé. Právě zmíněná nezaměnitelnost některých exponovaných dílů v bohaté řadě modelů Fiatů Tempra a Tipo patří k jejich nevýhodám spolu s pověstně horším výrobním zpracováním a typickými úniky oleje z motoru i převodovky. Motory bývají hlučnější, ale svým způsobem mimořádné - v případě slabších benzinových verzí nízkou spotřebou a trvanlivostí a u turbodieselů nevšedními výkony. Například motor 1.9 TD - byť je koncepcí starší než špičkové naftové agregáty horké současnosti - s vozem dosahuje maximální rychlosti až 180 kilometrů v hodině a z klidu na stovku zrychluje za něco málo přes 12 vteřin. K bolestem starších vozů obvykle patří také volná přední náprava a potíže se zadními brzdami. Technicky vyspělejší motory mívají problémy s elektrikou. Pozor na auta, která se na zdejší silnice dostala z Německa - jsou obvykle hodně jetá a chabě udržovaná. Bohatá výbava se u starších a víc jetých vozů někdy ukazuje jako problematická: poruchy mívá hlavně elektrické ovládání oken a klimatizace. K typickým závadám patří nepřesné, či dokonce nefungující přístroje - hlavně palivoměr a kontrolka mazání. A zatímco nad prvním může zkušenější motorista mávnout rukou, druhou bolest se vyplatí urychleně léčit. Příčinou sice většinou bude zoxidovaný kabel, ale závažný signál nelze podcenit. Mazání motoru skutečně nemusí být v pořádku. Fiata Tempru odborníci doporučují zvláště lidem, kteří se snadno smíří s tím, že jejich auto nemá po letech perfektní chod, a odpustí mu hlučnější motor. U starších ojetin se jako nejvhodnější pro obyčejné a úsporné cestování ukazují obyčejné benzinové motory 1.4 nebo diesely.
PLUSY
- velký prostor v kabině i v kufru, výborné užitné vlastnosti
- pohodlí a solidní jízdní vlastnosti
- bohatý výběr motorů a výbav
- výkonné turbodiesely
- úsporné a nenáročné nejslabší benzinové motory
- dobrá antikorozní ochrana
- levné díly zvláště z druhovýroby
- relativně nízké ceny na trhu ojetin
MINUSY
- menší zájem na trhu ojetin
- horší výrobní zpracování, hlučnější motory
- vyšší spotřeba oleje u verze 2.0 16V
- úniky oleje z motoru a převodovky
- předčasně korodující výfuk
- potíže v účinnosti zadních brzd
- poruchové přístroje
- netěsnící chladicí systém
- různost dílů pro různé modely
- poruchová elektronika u vyspělejších motorů
- méně trvanlivá přední náprava
- vlhnoucí a méně trvanlivé svíčky u benzinových motorů
NEJVĚTŠÍ KONKURENTI
Fiat Tempra 1.6 ročníku výroby 1994 stojí zhruba 110 tisíc korun a nejobvyklejší stejně starou konkurenci mu tvoří Fiat Tipo 1.6 za 105 tisíc, Volkswagen Vento 1.8 za 165 tisíc, Daewoo Racer 1.5 za 85 tisíc, Peugeot 306 1.6 za 150 tisíc, Opel Astra 1.6 za 140 tisíc, Honda Civic 1.6 za 150 tisíc, Renault 19 Chamade 1.7 za 130 tisíc a Ford Orion 1.6 za 135 tisíc korun. "Třebaže je ze zmíněných automobilů nejdražší, asi bych zvolil kvůli spolehlivosti a trvanlivosti Volkswagen Vento," říká Tomáš Pánek, šéf nákupu největšího tuzemského bazaru AAA Auto Praha. "Sportovnějším náturám zřejmě vyhoví Honda Civic. Tempru bych bral v případě zachovalého exempláře od ročníku výroby 1994 a raději bych si připlatil za kombi a turbodiesel. Tím by se už však pomalu začal smazávat rozdíl od Volkswagenu Vento."
