Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tipo slaví třicet: hranatý revoluční fiat startoval éru platforem

  12:00aktualizováno  12:00
Před třiceti roky představili Italové hranatý hatchback Fiat Tipo. Auto, které moc krásy nepobralo, ale dalo italské automobilce platformu, na níž stavěla auta další dvě dekády, a získalo titul evropského auta roku 1989.

Fiat Tipo | foto: Fiat

Hranatá karoserie, digitální palubní deska, mizerná spolehlivost. Tak si dnes asi většina Čechů vzpomene na první generaci Fiatu Tipo. Pokrokový hatchback z Itálie si ovšem takovou pověst absolutně nezaslouží. Z pohledu automobilky Fiat i celého evropského automobilového průmyslu šlo o revoluční auto.

Tipo v modelové řadě turínské automobilky nahradilo už notně vousatý model Ritmo. To sice bylo prvním autem na světě, které se vyrábělo na plně automatizované lince, v prodeji ale bylo už od roku 1978 a upřímně - ze sympatického kulaťoučkého pětidvéřáku se po faceliftu stalo ošklivé káčátko.

Fiat Tipo

Polovina osmdesátých let byla pro Fiat pořádně turbulentní. Evropa - včetně komunistického bloku - bažila po sympatickém Unu, do toho vrcholila jednání o převzetí krachující státem vlastněné značky Alfa Romeo, se Saabem a Lancií Fiat pracoval na sdíleném projektu velkého luxusního sedanu. Značka zkrátka jela na vlně úspěchů. A s tipem nechtěla šlápnout vedle.

Jedna platforma, tři značky, pět evropských aut roku

Auto nakonec Italové představili s dvouletým zpožděním 26. ledna 1988. Proto ty krabicoidní tvary, které patřily spíš do první poloviny 80. let než na sklonek dekády. Na druhou stranu pod možná lehce zastaralým kabátem se schovávala technika, na jejímž základu Fiat stavěl úspěšná auta dalších patnáct let. Ostatně titul evropského auta roku Fiat po pětileté pauze od úspěchu tipa neminul, v prestižní anketě zvítězilo v ročníku 1989.

Přelomová byla především platforma. Je to neuvěřitelné, ale na stejném základě jako model Tipo stála hned čtyři pozdější evropská auta roku - dvojice nástupníků Fiat Bravo / Brava a dvojice modelů Alfa Romeo - sedan a kombík 156 a hatchback 147. Poslední jmenovaná alfa si titul připsala neuvěřitelných 12 let po úspěchu vozů Tipo.

Svým způsobem šlo o jednu z prvních modulárních platforem v dějinách automobilismu. Stály na ní modely tří značek od třídveřových hatchbacků až po poměrně luxusní sedany a kombíky střední třídy. Nesla název „Tipo Due“, tedy zkrátka Typ 2. Odtud pak autu zůstalo i jméno. Původně se totiž mělo jmenovat pouze „Due“ - aby tak doplnilo menší sestru jedničku (Fiat Uno).

Kromě zmíněných oceněných aut na stejné platformě stála téměř celá modelová řada vozů trojlístku italských značek Fiat - Alfa - Lancia. Fiat Marea i dodnes nádherné Coupé, Alfy 155, 145 a 146, sportovní kupé GTV, druhá generace Lancie Delta. A zbytky základů tipa lze najít i u dosud vyráběných vozů Fiat Bravo a Alfa Romeo Giulietta.

Fiat Tipo

Ty hranaté tvary mu dal Ercole Spada, designér tehdy Fiatem hojně využívaného studia I.DE.A. Spadův podpis nesou také třeba karoserie BMW řady 5 ikonické generace E34, Alfa Romeo 155, Nissan Terrano II nebo dodnes krásná Lancia Kappa. Posměváčkové říkají, že design tipa musel vzniknout tak, že designéři vzali menší uno, utěsnili ho a foukali ho tak dlouho až z něj vzniklo větší auto.

Pravda, od italského designu asi čekáme víc, ale Fiat se touto - spíše německy strohou - cestou občas vydá, vzpomeňte na model Stilo (mimochodem, právě až to přineslo do této kategorie v roce 2001 nové železo, které nahradilo to z tipa). Zajímavé je, že třídveřové provedení tipa vypadá mnohem lépe než pětidveřové.

Každopádně však nelze tipu upřít to, že díky pravidelným jednoduchým tvarům odolává okoukání a dobře se s ním manévruje, výhled je prostě skvělý. V noci je to už horší, základní světla neměla ani halogenové žárovky, mžourala tedy ještě hůř než soudobá stodvacítka.

I další prvky výbavy uměly být bizarně rustikální: automaticky ovládané topení ovšem bez klimatizace (obojí za příplatek), jednorychlostní stěrače, ovšem se třemi módy cyklování. Pro český trh byl navíc v základní výbavě ekonoměr, opěrky hlavy na zadních sedadlech a pravé zpětné zrcátko (italský základ měl jen to u řidiče).

Může se hodit

„Základní rozměr pneumatik byl 165/70 R13, tedy stejný jako u stodvacítek a favoritů,“ vzpomíná bývalý majitel jednoho z tip. Zajímavou specialitou některých výbav jsou mohutné páčky stěračů a světel pod volantem, které v sobě mají žárovku, takže symboly na nich svítí.

Jestliže vnější design na první pohled nenadchl, v interiéru se návrháři vyřádili víc. Zejména na digitální palubní desce. Tu měly jen lépe vybavené modely a i v českých bazarech v devadesátých letech platila za luxusní zboží. Běžné modely si musely vystačit se standardními analogovými přístroji. Podobný systém dostal i větší typ Tempra, který také stál na základech tipa a uměl mít i pohon všech kol.

Krabicoidní tvary jednoznačně ocenili praktici. Tipo hlavně předběhlo dobu architekturou interiéru - bylo až nepochopitelně prostorné, na to, že měřilo těsně pod čtyři metry, mělo i velmi variabilní a velký zavazadelník. Pravda, většina aut té doby neměla na prvním místě ochranu posádky jako dnes, takže tenké dveře neubíraly místo do šířky a přístrojovka se středovým tunelem byly velmi subtilní, tipo však i tak čnělo nad ostatní. Na výšku, délku i do stran v něm byla spousta místa. V tom bylo ve své době každopádně nesmírně progresivní, možná jako by načínalo éru kompaktních MPV (i když bez variability interiéru).

A co majitelé ocenili nejvíc - tipo bylo prvním fiatem s pozinkovanou karoserií. Jestliže ještě o unu se říkalo, že rezne už na výrobní lince, tipo, jeho souputník tempra a novější modelové ročníky velkého sedanu croma měly od rzi prakticky pokoj.

Tipo dostalo také plastové víko kufru (na fotkách z pařížských a milánských demonstrací bývá vidět, že použitý plast skvěle hoří). Protikorozní ochrana byla opravdu špičková, tipo ani po dlouhých letech nezrezlo, to se spíš dřív rozpadlo. Nejvýš se oranžovohnědý mor zakousl do zadních lemů. Zrezlé tipo v pohybu znamenalo jediné - nekvalitně opravenou bouračku. Zajímavé je v tomto ohledu srovnání s tehdejším souputníkem tipa - Volkswagenem Golf třetí generace, který měl pozinkování mnohem horší.

Fiat Tipo

Šifra Sedicivalvole

Pod kapotou tipa pracovaly povedené motory, na výběr jich byla slušná řádka. Bylo to auto s asi nejširší paletou motorů své doby ve své kategorii. Od základního „nesmrtelného“ motoru FIRE o objemu 1,1 litru přes standardní čtrnáctistovky a šestnáctistovky až po vrcholové osmnáctistovky a dvoulitry s šestnáctiventilovou technikou.

Tou se mimochodem exempláře, které jí disponovaly, chlubily obrovským nápisem na plastovém držáku značky na víku kufru. Co znamená mytické „sedicivalvole“ nejspíš před pětadvaceti roky vrtalo hlavou kdekomu. Tak tedy po letech vysvětlení: je to zkrátka „šestnáctiventil“. Ale v italštině to zní vznešeně. Vrcholná dvoulitrová verze měla na svoji dobu velmi důstojných 142 koní. Zejména taxikáři pak budou se slzou v oku vzpomínat na naprosto nezničitelný atmosférický nafťák 1,7 D.

„I s karburátorovou čtrnáctistovkou jezdilo tipo jako vítr,“ vzpomíná jeden z majitelů, který jezdil s kouskem koupeným nově v Česku ještě dlouho po roce 2000. Tipo bylo hlavně velmi lehké, chudší výbavy vážily hluboko pod tunu. Zajímavostí konstrukce bylo, že nemělo přední podběhy (pro rejpaly: nezrezly, prostě tam nebyly, stejné to má třeba dnes sportovní puristické kupé Subaru BRZ).

Bývalý majitel vyzdvihuje skvělé jízdní vlastnosti. Doširoka rozkročené nápravy zajišťovaly potřebnou stabilitu. Oproti subtilním současníkům bylo totiž tipo vcelku rozložité a široké. Zadní náprava měla zcela nezávislé zavěšení, dvě podélná ramena byla uložena v jehlových ložiskách.

Fotogalerie

Tipo začalo labutí píseň zpívat poměrně brzo. V roce 1993 ještě prošlo decentním faceliftem, z výroby se ale poroučelo už v roce 1995. Nástupce nemohl být odlišnější - autem roku 1996 se stala dvojice modelů Bravo / Brava. Jestli se tipu někdo smál za hrany, na extravagantních nástupcích, z nichž zejména brava poutala pozornost extravagantními zadními světly, není snad ani jedna. Na mimoevropských trzích tipo přežilo déle - vyrábělo se v Brazílii a v Turecku, poslední kusy sjely z linky v roce 2000.

Tipo bylo oblíbené i v Česku. Jenže v divokých devadesátých letech se sem spíš dostávala auta s pochybnou historií, po nehodách nebo se stočeným tachometrem. Proto ta špatná pověst. Neprávem tipo dostalo i nálepku nepříliš bezpečného auta. Právě v tomto modelu se během revolučních událostí 1989 při nehodě zranil herec Jan Potměšil. Tehdejší hvězda Troškovy pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci ale nebyla - jak tehdy bylo běžné - na zadním sedadle připoutaná. Potměšil po nehodě vypadl a auto jej přimáčklo. Ne, za to rozhodně tipo nemohlo.

Autoři:



Nejčtenější

Svítí vám na palubní desce Aladinova lampa? Okamžitě zastavte

Kontrolky u dieselového vozu. Na rozdíl od benziňáku je zde důležitá kontrolka

Vyznáte se ve všech kontrolkách, které na vás blikají na palubní desce vašeho vozu? Že ne? Nejste jediní. Pokud vám ale...

Boom značek na přání pominul: jsou drahé a nedají se nahradit

Za tímto autem se vám pojede klidněji. Pokud teda jeho registrační značka na...

Registrační značky na přání mají dva roky. Zatímco v lednu 2016 zažívala auta s originálními nápisy místo změti čísel a...



Prodáváme ojetého exota. Smlouvají i profesionálové z bazaru

Chrysler PT Cruiser

Po telefonu vám slíbí cokoliv, ale když pak přijedete na výkup, je z toho rázem polovina - taková je běžná zkušenost s...

Brexit bude ránou pro autoprůmysl, vše závisí na dohodě o clech

Nissan má obří fabriku v britském Sunderlandu. Právě japonská automobilka...

Za 50 let práce v britském automobilovém průmyslu zažil John Cooper řadu dramatických změn. Žádná však nebyla děsivější...

BMW 7 nastupuje k policii, vyzkoušeli jsme superlimuzínu

BMW M760Li xDrive

Politici, které chrání a vozí policie, přesednou do nových limuzín. Ochranná služba kupuje pět BMW řady 7. Ministerské...

Další z rubriky

Ojeté B je nejlevnější cestou k modernímu mercedesu. Je to držák

Mercedes-Benz třídy B

Zatímco ceny ojetých Fordů C-Max nebo Renaultů Scénic z roku 2012 už klesly hluboko pod dvě stě tisíc, jejich současník...

Autofotka týdne: Našli jsme první suzuki pro Evropu, parkuje v Brně

Suzuki SC100

Značka Suzuki je v automobilovém světě známá hlavně díky výrobě SUV. Prvním modelem, se kterým zamířila na evropské...

Prodáváme ojetého exota. Smlouvají i profesionálové z bazaru

Chrysler PT Cruiser

Po telefonu vám slíbí cokoliv, ale když pak přijedete na výkup, je z toho rázem polovina - taková je běžná zkušenost s...

Škoda Superb 2,0 TDI...
Škoda Superb 2,0 TDI...

r.v. 2011, naj. 64 700 km, diesel
429 877 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz