Je ironií, že Finsko bylo loni zvoleno za zemi s nejlépe organizovanými celními službami. Na přechodu Vaalimaa- Torfjanovka, ležícím asi 200 kilometrů východně od finského hlavního města a považovaném za hlavní bránu pro dopravu Rusko-
EU, jsou však fronty běžnou záležitostí.
Řidič kamiónu Harri Havela, devětatřicetiletý Fin, který jezdí touto cestou často, je frustrován. Řekl, že jednou strávil na hranicích čtyři dny. "Je to strašně únavné, protože pokaždé je tu fronta," říká Havela. Řidič ruského nákladního auta Alexandr Brovčenkov s tím souhlasí a doplňuje, že čekání způsobuje ruská byrokracie. "Kdyby naši chlapci pracovali - myslím tedy Rusové, přechod hranic by byl normální. Jen nám přidělávají problémy," stěžuje si
dvaatřicetiletý Brovčenkov.
Finsko-ruská hranice dlouhá 1300 kilometrů je důležitá, protože Finsko je jedinou zemí EU, která hraničí s bývalým Sovětským svazem. Evropská unie je také největším obchodním partnerem Ruska. Kdyby se zlepšily procedury na hranicích, finský obchod s Ruskem by se výrazně zvýšil z nynějších 6,2 miliardy dolarů ročně, tvrdí úřady.
Vaalimaa je jeden z několika hraničních přechodů. Ale proto, že tudy vede nejkratší cesta z Helsink do Petrohradu, druhého největšího ruského města, soustřeďuje se tu nejvíce dopravy. Projíždějí tudy hlavně ruská nákladní auta. Loni přejelo přes tento přechod více než milión vozidel, včetně nákladních aut, která zajišťují jednu šestinu z celkového objemu finsko-ruského obchodu.
Finští činitelé připouštějí, že někdy zpomalují dopravu, ale je to na žádost ruských kolegů, kteří potřebují více času na kontrolu. Vysvětlují to tím, že ruští celníci používají zastaralé kontrolní metody, často mění pravidla a praktiky, které používají v boji proti pašování a celním podvodům; to vede nejednou až k zastavení dopravy.
"Na druhé straně jsou velmi složité kontroly, které nejsou selektivní. Celníci se snaží zastavit všechna vozidla a zkontrolovat je," řekl Tommi Kivilaakso, šéf finského východního celního okruhu. Ruští celníci namítají, že situace se zlepšuje,
že nejsou velké problémy. Rusko vkládá naděje do technického řešení, kterým je například projekt TEDIM. Ten byl vypracován pro firmy, které dodávají celnicím informace o svém zboží elektronickou cestou, aby se vyhnuly obsáhlé hraniční kontrole.
"Ačkoli se během testovacího období objevily technické problémy, Finové tvrdí, že až projekt začne plně fungovat, připojí se k němu více než 40 firem, a to bude pro nás velká pomoc," řekl jeden ruský celník. Finští celníci ale upozorňují, že zatím se jen málo pokročilo. "Nejde to dobře. Není jednoduché kombinovat západní technologie s ruským systémem, který je velmi domácký," řekl Kivilaakso a dodal, že by pomohla politická vůle.
Šéf celnice ve Vaalimaa Petri Kukkonen zdůrazňuje, že dalším problémem je korupce v zemi, kde průměrný měsíční plat celníků je kolem 120 dolarů. Loni bylo na celnici Torfjanovskaja propuštěno kvůli korupci 21 ruských celníků. Je to jeden z důvodů, proč mnoho lidí, jako ti, kteří používají tento hraniční přechod, nevěří, že by brzo došlo k nějakým změnám.
