Automobilka Ford přivezla letos na slavný Festival of Speed do Goodwoodu pozoruhodnou novinku. Jmenuje se Ford GT Mk II a jde o jakousi evoluční verzi supersportu Ford GT. Zvláštní je tím, že kombinuje prvky závodního speciálu pro kategorii GTE, se kterým Ford závodil v sériích WEC i IMSA (včetně slavných závodů jako 24 hodin Le Mans, nebo 24 hodin Daytony), a silničního vozu a přidává k nim pár dalších detailů.
Výsledek je ohromující. Oproti sériovému modelu posílil Ford GT Mk II na rovných 700 koní oproti 647 u sériového modelu a pouhým 500 koním, na které je omezena závodní verze. Zatímco motor a převodovka jsou vyladěné ze sériového provedení, aerodynamika je původem ze závodního speciálu. Obří zadní difuzor, rozměrné přítlačné křídlo nebo mohutný přední splitter znamenají, že přítlak auta je čtyřnásobný oproti sériovému modelu.
Zajímavá je i další kombinace světů. Nastavitelnou světlou výšku sériového provedení nahradily závodní stavitelné tlumiče (tato výměna se podílí na celkové úspoře 91 kilogramů hmotnosti), v kabině najdeme závodní sedadla Sparco se šestibodovými pásy. I přes dodatečný trubkový rám se sem stále vejde řidič i spolujezdec. Ford tuto šílenost začíná prodávat za 1,2 milionu dolarů, produkce je omezena na 45 kusů. A pozor, GT Mk II nesmí ani na silnici ani do žádných závodů, jednoduše se vymyká všem pravidlům. Je to okruhový specialista pro potěšení majitele.
Jak nám potvrdili zástupci automobilky během samotné čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans, sériové GT má před sebou vzhledem k počtu objednávek ještě nejméně tři roky výroby a podobné speciální edice mohou celý životní cyklus protáhnout. Ford letošní účastí v Le Mans ukončil tovární působení s GT ve vytrvalostních závodech, nadále bude jen podporovat soukromé týmy.
Ze silnice k vítězství v Le Mans
Otázkou je, co dalšího chystá divize Ford Performance pod vlastní hlavičkou. Auto totiž vypadá jako technické cvičení pro budoucí špičkovou kategorii Hypercar, kterou zástupci FIA a ACO (pořadatel Le Mans) oznámili těsně před začátkem letošní legendární čtyřiadvacetihodinovky. Od sezony 2020/2021 (v Le Mans tedy v roce 2021, závod je vždy závěrem sezony) budou namísto dnešních prototypů LMP1 závodit hyperauta.
Automobilky si budou moci zvolit dva přístupy. Buď postaví prototyp, podobně jako dosud, nebo vyjdou ze sériového auta. Oba přístupy budou mít určité podmínky, výhody a nevýhody tak, aby byly vozy vyrovnané. Jisté je, že nemá hrát tak zásadní roli aerodynamika, to proto, aby právě sériová auta mohla zůstat v podobě blízké sériovému provedení.
FIA dále určila, že spalovací motor může mít libovolnou konstrukci, maximální výkon bude omezen asi na 750 koní (původní návrh mluvil o 690). Povoleny budou hybridní systémy, ty umožní pohánět přední nápravu, jejich maximální výkon má být omezen (268 koní), možnosti rekuperace a využití energie pak budou pravidly přísně diktovány (přední elektromotor bude moci zabrat nejdříve ve 120 km/h). To z toho důvodu, aby hybridní i nehybridní auta opět byla na trati vyrovnaná. Jako dosud bude omezena i spotřeba paliva.
Cílem je dát automobilkám určitou technickou volnost, na druhou stranu zároveň krotit rozpočty. Mluví se o rozpočtovém stropu 20 – 25 milionů eur za sezonu za celý tým o dvou autech (v LMP1 to továrny přišlo až na 200 milionů eur). Kromě omezení aerodynamiky by se o výrazné snížení nákladů mělo postarat i zvýšení minimální hmotnosti na 1 100 kilogramů, drahé lehké materiály tak nebudou tolik důležité.
Vyrovnanost startovního pole má zajistit systém Balance of Performance, kdy podle úspěchů či neúspěchů auta dostávají různé úlevy či naopak zpřísnění. Tento systém se používá třeba v GTE kategoriích a ve třídě Hypercar by mohl pro nejúspěšnější znamenat dodatečnou zátěž až 50 kilogramů.
Zatím není zcela jasné, zda bude povolena aktivní aerodynamika (v návrhu pravidel z prosince 2018 byla, teď se mluví o vypuštění), konkrétní nejsou ani rozměry auta. Návrh mluvil o zvýšení šířky až na 2 000 mm a délky na 5 000 mm (něco, co by obřímu GT také vyšlo vstříc). Nová auta mají trať v Le Mans obkroužit v čase zhruba 3 minuty 30 sekund, oproti 3 minutám a 15 sekundám u aktuálních LMP1 prototypů.
Automobilky i soukromníci
Ačkoli tedy Ford GT Mk II vypadá jako zkoumání možností pro novou kategorii, základem pro tovární účast v Le Mans nakonec nebude. V Goodwoodu to prozradil Larry Holt, CTO společnosti Multimatic, se kterou Ford Perormance novinku vyvíjel. „Ne, nové auto jsme vůbec nestavěli s myšlenkou na třídu Hypercar,“ řekl Holt portálu Motorsport.com. Zároveň však Holt tvrdí, že Ford stále možnost účasti v nové třídě zkoumá.
Takových automobilek je víc. Účast prozatím potvrdily dvě. Toyota připraví vlastní hybridní prototyp (nejspíš s přeplňovaným šestiválcem 2,4 litru z aktuálního LMP1), který už stihla ozkoušet na závodní trati. To Aston Martin se obejde bez hybridního řešení a na start vytrvalostního závodního seriálu postaví závodní verzi hyperauta Valkyrie s atmosférickým 6,5litrovým dvanáctiválcem.
Přípravu vozu nové třídy potvrdil i soukromý tým ByKolles. Ten kvůli tomu vynechá většinu příští sezony, která je poslední s aktuálními LMP1 prototypy a zaměří se právě na přípravu nového auta. Kevin Kolles, šéf a majitel týmu, navíc počítá s tím, že firma vyrobí povinnou homologační verzi. Pravidla vyžadují 20 silničních exemplářů auta pro Hypercar kategorii.
Z počátku Kolles počítá s tím, že auto nebude mít hybridní pohon, ale návrh vzniká tak, aby se do vozu dal zabudovat, pokud bude k dispozici. Tovární týmy, které hybridní auto postaví, totiž budou muset svůj hybridní systém za přiměřených podmínek nabídnout ostatním (mluví se o 3 milionech eur na sezonu pro dvě auta).
Účast zvažuje i soukromý tým Rebellion, pro něj jde vyloženě o otázku peněz a tedy o to, jak se podaří nastavit finanční strop. Rebellion by si navíc musel nejspíš hledat nového partnera pro výrobu šasi – firma Oreca, jejíž šasi odebírá, zvažuje stavbu vlastního hyperauta ve spolupráci s některou z automobilek.
Blízko má i další soukromý tým, který by byl nováčkem: Glickenhaus. Malá americká automobilka už delší dobu pokukuje po vhodném způsobu propagace svých vozů, které jsou na pomezí mezi silničními a závodními. A třída hyperaut by byla ideální. Majitel a šéf Jim Glickenhaus momentálně hovoří o tom, že firma dokončuje detailní plán účasti a měla by být připravena pro úvodní sezonu.
Ostatní s otazníkem
Závodní speciály s úzkým vztahem k silničním superautům ovšem mohou přilákat i další značky. Hodně se o novou kategorii zajímá například McLaren, který by mohl do Le Mans pustit třeba vůz jako Senna, nebo jeho nástupce.
„Myslím, že je skvělé, že to zveřejnili, protože nám to dává důvod k zamyšlení,“ prohlásil před zástupci médií v Le Mans šéf McLarenu Zak Brown. Se směřováním pravidel je prý spokojen, automobilka zatím podmínky zkoumá a konečné rozhodnutí teprve učiní. Pokud se McLaren přidá, rozhodně to podle Browna nebude v úvodní sezoně 2020/2021. V Le Mans by tedy nejdříve mohl McLaren startovat v roce 2022.
Brown tvrdí, že rozhodnutí ohledně startu ve WEC bude souviset i s dalšími aktivitami firmy. Příležitost k jejich rozšíření přitom dávají chystaná nová pravidla pro formuli 1, která mají taktéž platit od roku 2021. Pokud se podaří prosadit dostatečně přísné finanční stropy i tady, může si McLaren dovolit účast i v dalších závodních seriálech. Kromě WEC a třídy Hypercars pak automobilka zvažuje i účast v celém seriálu IndyCar.
„Jednotlivá rozhodnutí učiníme samostatně. Aktivity nebudou mít nic společného s naším týmem F1 a vznikl by samostatný tým, který by to měl na starosti,“ prohlásil Brown. Tím chce šéf říci, že nové seriály by neměly odvést pozornost McLarenu od samotné formule 1.
Zatímco McLaren se zdá být výrazně „nalomen“ k budoucí účasti, u dalších značek je nejistota větší, ale naděje tu je. Se vstupem do závodů koketuje například Christian Koenigsegg, jehož nejnovější kreace Jesko fascinovala letos v Ženevě všechny svým výkonem i teoretickou maximální rychlostí (cílí na 483 km/h).
Pro takové auto byla dosud doslova každá závodní kategorie malá, ale pravidla Hypercars by mohla být pro závodní prezentaci nejrychlejšího auta světa tou pravou možností. Koenigsegg potvrdil, že firma pravidla a možnosti účasti zkoumá, zatím však nebyl čas na detailní rozbor a rozhodnutí. Firma by se mohla spojit s některým ze subjektů, které mají s Le Mans a celou sérií WEC zkušenosti. Že by právě Oreca?
O třídu Hypercar se dříve zajímalo i Ferrari, ale u něj je teď až podezřele ticho. Závodní verze silniční novinky SF90 Stradale by ovšem byla opět ideálním kandidátem.
Kandidáta coby základ závodního speciálu chystá i Mercedes v podobě vozu AMG Project One. Kdo ví, nová pravidla by mohla přilákat zpět i Porsche, které se nejvyšší kategorii v Le Mans opustilo v roce 2017. Jenže to chystá nástupce svého superauta 918 Spyder nejspíš až na rok 2025, což je doba, kdy se opět mohou aktuální pravidla měnit, platí na pět let. Navíc by to mohl být čistý elektromobil, který by v Le Mans neměl šanci.
Účast v nové nejvyšší třídě naopak vyvrátilo BMW – značka momentálně nemá v nabídce žádné vhodné auto, které by takto mohla propagovat a ani takový vůz nechystá. Celkově se o přípravu nových pravidel údajně zajímalo šest automobilek. Kolik jich nakonec uvidíme na startu v Le Mans a zda mezi nimi nakonec bude Ford, to ukáže čas.
Připomeňme, že Ford už v Le Mans zvítězil. V letech 1966 - 1969 drtivě vládl s původním GT40 celkovému pořadí, v roce 2016, tedy 50 let po prvním triumfu, slavil Ford vítězství právě s novým GT v kategorii GTE Pro.
