Ford GT (2017)

Ford GT (2017) | foto: Luděk Vokáč, iDNES.cz

Nejvytouženější Ford startuje. Získají ho vyvolení podle motivačního dopisu

  • 41
Ford odstartoval výrobu dlouho očekávaného modelu GT. Od představení konceptu v lednu 2015 mu dovedl vybudovat úžasnou image. A splnil zároveň dva cíle, které si od začátku kladl: zazářil v Le Mans a stihl zahájit výrobu ještě před koncem roku 2016.

První kusy supersportu Ford GT již míří k zákazníkům. Výrobu auta odstartovala americká automobilka 16. prosince, tehdy sjel z linky Ford Performance první kus. Uzavírá se tím dva roky dlouhý a velmi pestrý příběh příchodu tohoto vozu na trh. Hlavní roli v něm hrály nadšení, sportovní nasazení a možná až nečekaná exkluzivita.

Nový Ford GT je již druhou novodobou inkarnací legendárního modelu GT40, který v roce 1966 senzačně vyhrál v konkurenci nejlepších ferrari slavnou čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans (a pak si to ještě v následujících třech letech zopakoval). Zatímco předchozí provedení GT z roku 2005 sklidilo kritiku kvůli řadě potíží, v novém provedení se snaží Ford udělat vše pro to, aby se z auta opět stala legenda. A to téměř taková, jakou je původní model, jehož vznik provází doslova legendární historka.

GT40 totiž nechal Bill Ford II postavit právě proto, aby porazil Ferrari v Le Mans. Byla to odplata za to, že Enzo Ferrari vycouval na poslední chvíli z domlouvaného prodeje italské automobilky do rukou amerického koncernu. A důvodem pro odmítnutí v pokročilé fázi jednání měly být neshody na poli motorsportu. Naštvaný Bill Ford tak chtěl zadupat Ferrari do země a to se mu také v roce 1966 povedlo, když jeho GT40 obsadil v legendárním závodě na 24 hodin všechna tři místa na pódiu.

Marino Franchitti

Bratr staršího a možná o něco slavnějšího Daria Franchittiho se narodil v roce 1978. Ve své kariéře se tento sympatický skotský závodník, který je opravdovým automobilovým nadšencem, soustředí především na závody vozů GT, a to hlavně ty vytrvalostní.

Těch se účastnil například se soukromým týmem Panoz, v roce 2005 za něj startoval i v Le Mans. V roce 2012 startoval v Le Mans s jedinečným vozem DeltaWing-Nissan. K jeho největším úspěchům v kariéře patří dvě vítězství ve dvanáctihodinovce v Sebringu. To z roku 2013 bylo ve třídě P2, v roce 2014 zvítězil s kolegy v absolutním pořadí. V roce 2016 se zapojil do programu Ford GT a s vozem kromě 24 hodin Le Mans absolvoval většinu sezony, závěrečné tři závody ovšem vynechal. Franchitti je ženatý s dcerou bubeníka Pink Floyd Nicka Masona. Ta po otci zdědila vášeň pro auta a účastní se řady automobilových akcí a závodů.

„Občas Holly závodí s roadsterem Aston Martin z roku 1934, který tehdy startoval v Le Mans. To auto nemá žádné bezpečnostní pásy, plynový pedál je uprostřed. Ona je blázen, úplný blázen, já bych do toho nesedl,“ směje se Franchitti, když popisuje rodinný zápal pro auta. On sám je velkým fanouškem sportovních vozů 50. a 60. let.

Tuto legendu teď Ford nejen připomíná, ale chce na ni více než důstojně navázat. I proto začalo představování vozu s takovým předstihem, v roce 2015 byl nejprve představen koncept, o rok později, taktéž v lednu na autosalonu v Detroitu, se ukázala přepracovaná sériová podoba auta. A Ford také oznámil, že se s novým GT vrhne do závodů, přesněji opět do vytrvalostních sérií, včetně WEC, a tedy i 24 hodin Le Mans. A letos v červnu opravdu automobilka oslavila úspěch. Přesně 50 let po prvním legendárním vítězství vyhrál svou kategorii (tedy GTE Pro) nový Ford GT se startovním číslem 68.

Triumf přesně po 50 letech

Automobilka postavila na start celkem čtyři vozy, jejichž startovní čísla 66, 67, 68 a 69 odkazovala právě na vítězné roky původního modelu. Tentokrát nezvítězil ford tak drtivě jako tehdy poprvé, nicméně se postaral o drama. Vůz 68 porazil v líté bitvě ferrari a startovní číslo 69 dojelo třetí. Čtvrtá pozice patřila vozu s číslem 66 a i čtvrtý vůz, ten s číslem 67 dojel i přes řadu potíží do cíle, a to na osmém místě ve třídě.

Marino Franchitti, jeden z jezdců, který seděl právě za jeho volantem, sice původně doufal, že bude bojovat o vítězství, ale tyto snahy zhatily technické problémy už v počátku závodu. I přesto sympatický Skot Franchitti tvrdí, že si Le Mans náramně užil. „Závodit za Ford bylo opravdu skvělé. Je to sice velká firma, ale ten tým je doslova rodinný. V boxech je s vámi Bill Ford, tak jako tam byl jeho otec před padesáti lety. Je to skvělá atmosféra,“ popsal pro iDNES.cz pocity z práce pro tým na Festivalu rychlosti v britském Goodwoodu.

Franchitti patří k nemnoha lidem, kteří měli tu šanci řídit jak původní legendární GT40, tak nový Ford GT v jeho závodním provedení. „Původní GT40 má mohutný V8, který už od začátku zní zcela odlišně. To auto je takové otevřenější, v našem novém je všechno mnohem nacpanější, přímo před řidičem je tu spousta prvků a někdo by si tu mohl připadat klaustrofobicky,“ popisuje pocity z kabiny v obou vozech.

Odlišná auta

Zběžná obhlídka to trochu potvrzuje, i když z jiného pohledu. Zatímco starý GT40 je vlastně vcelku jednoduché auto, kde konstrukci dominuje obří motor vzadu a poháněná zadní náprava s neskutečně širokými pneumatikami, nové GT, ať už v závodní, nebo sériové verzi je mnohem komplexnější auto. Je vidět, kolik toho sem oproti době před padesáti lety museli inženýři nacpat navíc a jak se snažili využít každý kousek místa. Ne, uvnitř v kabině se rozhodně nebude majitel cítit stísněně, ale staré auto působí v tomto ohledu opravdu vzdušnějším dojmem. A to navzdory tomu, že pro vyšší řidiče muselo dostat „bublinu“ nad hlavou, aby se do něj vešli. K té se podle Franchittiho, který je opravdovým bláznem do aut, pojí vtipná historka. „Když konstruktér Phil Remington při prvních testech zjistil, že je potřeba víc místa nad hlavou, ukradl u silnice značku a z ní ručně tu bublinu vyklepal,“ vypráví Franchitti.

Nový Ford GT se samozřejmě také řídí jinak než původní vůz. „Původní GT40 je asi rychlejší v přímé lince, protože nemá takovou aerodynamiku orientovanou na přítlak a nemá restriktory u sání motoru. Ale v zatáčkách je o mnoho rychlejší nové GT,“ popisuje účastník Le Mans. Nutno podotknout, že závodní verze má kvůli pravidlům omezený výkon na 500 koní, zatímco silniční verze jich má 650. Její hmotnost sice bude vyšší a naladění podvozku odlišné, nicméně některé atributy zůstanou zachovány, a to i díky speciální aerodynamice. „Řídit to auto je opravdová radost, je tak skvěle vyvážené a k řidiči opravdu skvěle promlouvá, ať už po stránce mechanické, nebo aerodynamické. Je to docela intuitivní,“ popisuje Marino Franchitti.

V době setkání v Goodwoodu Franchitti přiznal, že zatím neměl to štěstí sednout si za volant silniční verze. I to dokazuje, jak intenzivní práce na obou vozech (silničním a závodním) byla. „Silniční a závodní auto se vyvíjelo zároveň. Obě řídil zatím jen týmový kolega Billy Johnson, který se podílel na vývoji,“ vysvětloval na konci června Franchitti. Ale na adresu sériového auta nešetřil superlativy: „Je neskutečné, kolik lidí po něm touží,“ komentuje zájem, který výrazně převyšuje nabídku. O 500 vozů, které mají být v následujících dvou letech vyrobeny, se přihlásilo více než sedm tisíc zájemců.

Vlna zájmu

Ford tak přistoupil k jakémusi výběrovému řízení. Každý zájemce musel automobilce poslat motivační dopis a v něm vysvětlit, proč by právě on měl dostat příležitost si nový Ford GT s cenou asi 10 milionů korun pořídit. Jednou takovou šťastnou vyvolenou osobou je i zpěvačka Amy Macdonaldová. Nadšená motoristka, která běžně řídí Ferrari 458 Speciale a 488 GTB, se podle svých slov stala majitelkou čirou náhodou. „Říkala jsem si, že se přihlásím, ale ani za nic jsem nečekala, že jeden získám,“ popsala pocity pro magazín Top Gear. Jenže ačkoli není žádnou velkou sběratelkou aut, právě její motoristická historie (vlastnila třeba i Audi R8 a R8 GT) a fakt, že auta aktivně využívá, jí vynesly privilegium si GT koupit. Ford totiž chce, aby majitelé auta opravdu používali a nenechali je jen stát v garážích. Automobilka doslova touží po tom, aby byl její supersport vidět a mohl vzbuzovat nadšení u veřejnosti. U Amy Macdonaldové má navíc vzhledem k její aktuální sestavě garáže tato transakce další příchuť souboje Ferrari vs. Ford.

O nadšení, které GT vzbuzuje, mluví také Marino Franchitti, když porovnává závodní speciál s prototypy LMP1. „Pro automobilku je podle mě právě kategorie GT tou nejatraktivnější, ve které se může ukazovat, může tu předvést svůj skutečný produkt. A není to jen o tom, že závodní GT má motor velmi podobný tomu sériovému, ale jde o to, že stejnou technologii mají zákazníci v podstatě i v litrovém motoru u své fiesty. Zákazníci si takto mohou se závodním programem vytvořit lepší vztah,“ říká, proč je GT tak důležité.

„A upřímně, já chci silniční verzi Fordu GT. Kdybychom závodili v LMP1, tak bych po něčem takovém toužit ani nemohl,“ dodává ještě. Franchitti nejspíš mezi budoucí pětistovkou majitelů nebude. Ale kdo ví, třeba bude mít jeden poblíž. Jeho ženou je totiž Holly Masonová, dcera bubeníka Pink Floyd Nicka Masona. Ten je nejen nadšeným sběratelem aut, ale také aktivním závodníkem, sám se několikrát účastnil i Le Mans. Kdo ví, možná si Mason podal žádost a třeba mu jeden GT Ford přiklepne. Původní GT40 v garáži má.

Etapu uvádění GT do prodeje a budování nadšení má tedy Ford za sebou. Teď už nezbude než čekat, jaké reakce auto v reálu vyvolá. I do Česka by se nějaký ten kus měl dostat, tak jsme zvědaví, zda ho budeme vídat na silnicích.

Ford GT (2017)

Nový Ford GT je poháněn vidlicovým šestiválcem o objemu 3,5 litru a dvojitým přeplňováním. Motor dává přes 600 koní výkonu. O přenos výkonu se stará sedmistupňová dvouspojková převodovka. Auto má velmi propracovanou aerodynamiku a celkem pět různých módů pro řízení. Ty ovlivňují nastavení auta včetně podvozku, který se vyznačuje jedinečným technickým řešením s push-rod odpružením s dvěma sériově řazenými pružinami. Ty fungují v komfortnějších módech, v režimu Track a Vmax (pro maximální rychlost) systém jednu pružinu vyřadí a tím odpružení ztuhne. Zároveň ztuhnou tlumiče a světlá výška se sníží o 50 mm na pouhých 70 mm. Ford GT tak poskytuje dvojí zcela odlišné nastavení odpružení, které nenutí řidiče využívat na silnici nebo na závodní dráze kompromisní řešení. Ford GT má monokok z uhlíkových vláken a přední a zadní pomocný rám z hliníku.