Mohutnou stavbou karoserie je to typické SUV. Vysokánské boky se podařilo designérům zakomponovat do siluety vozu slušně. Auto každopádně působí větším dojmem. Impozantní příď s vyceněnými zuby masky chladiče funguje jako dobrý vymetač levého dálničního pruhu. Novým ztvárněním přídě se hlásí k velmi povedenému většímu SUV z nabídky Fordu jménem Edge.
Kuga se po faceliftu chlubí adaptivními bixenonovými světlomety. To je možná v dnešní době, kdy svět přechází na plně diodová světla, anachronismus, ale nutno uznat, že Kuga s nimi svítí výborně.
Řidič sedí hodně vysoko nad silnicí, to patří k folkloru SUV. Ostatně kvůli vysokému posezení, které dává falešný pocit bezpečí a ovládnutí situace na silnici, si je lidé nejčastěji vybírají.
Zadní dveře nejsou zrovna dlouhé, ale nastupování výrazně ulehčí velmi nízké prahy, přes které není třeba tolik zvedat nohy. V zadní řadě sedadel je místa dost pro dva. Ale děti v sedačkách se budou na delších cestách nudit, protože přes ty vysoké boky neuvidí ven.
Místa zadní řady nejsou posuvná, ale mají polohovatelná opěradla. Kufr je velmi slušně velký (456 litrů), kdo vzpomene na předchozí generaci s podměrečným prostorem pro náklad, bude mile překvapen. Sedadla zadní řady se při potřebě odvézt něco většího nedají sklápět z kufru. Nemají ani odjišťovací kolíček nahoře na opěradle. Odjišťují se jen pákou na boku sedáku, takže musíte auto obcházet. To už dnes mívají auta vyřešeno lépe.
V zimním marastu budete při každém otevírání kufru nadávat. Většina aut má otevírací tlačítko pod lištou osvětlení espézetky, která zároveň slouží jako madlo. Ale za tuto lištu zde taháte zbytečně. Kuga dostala o kus níže extra úchop a asi každý si dokáže představit, jak ráda se do něj chytá špína. Ford tak nutí zákazníky připlatit si deset tisíc za „hands-free“ otevírání kufru „kopnutím“ pod nárazník, u předfaceliftového provedení si ho v Evropě objednávala třetina zákazníků.
O hodně vyvýšené pozici řidiče už byla řeč. Přední sedadla vypadají fešácky, ale v zatáčkách se ukazuje, že sedáky jsou moc ploché a hodně krátké, zachraňuje to tvarování bočnic opěradel.
Přístrojovka je hodně mohutná, jak je u moderních fordů zvykem. Před koleny spolujezdce je tvarovaná tak, že ho nutí se odsunout trochu více vzad.
Volant je posetý tlačítky, jsou po ruce a logicky uspořádaná. Právě interiéru se facelift dotkl na pohled málo, ale z pohledu uživatele vychytal pár výrazných much původního provedení. Multimediální centrum trůnící v kapličce uprostřed přístrojové desky s novou generací systému Sync 3 je nově mnohem rychlejší a přehlednější, výborně funguje hlasové ovládání a propojení s mobilem.
Oproti předchozí generaci systému je nový infotainment opravdu obrovský krok kupředu, ale pořád máme výhrady k jeho umístění. Dotykový displej je sice na očích, ale kdo je menší a sedí blíž k přístrojovce, nevidí na levý spodní roh displeje utopeného hluboko v kapličce. Kdo sedává dál, zase na tu obrazovku bez předklonu nedosáhne.
Vylepšilo se i ovládání topení a klimatizace: designéři zvětšili a přeorganizovali tlačítka, takže je konečně nahmatáte poslepu. Odstranili také absolutní nesmysl v podobě hladkých klouzavých otočných ovladačů nastavujících teplotu. Nově jsou vroubkované a je to mnohem lepší.
Suverénní SUV
Samotná jízda je podle těch nejlepších pravidel Fordu. Suverénní, pevný podvozek s grácií snáší i vyšší rychlosti a dává velký pocit jistoty. Výborné je řízení, které je pevné kolem středové polohy a přesné. Zatáčkami se zavalité SUV protahuje s nečekanou agilitou. Auto si při tom pomáhá vektorováním točivého momentu přibržďováním vnitřního kola v zatáčce.
S faceliftem Kuga dostává nový motor, čtyřválcový turbodiesel 1.5 TDCI o výkonu 88 kW (120 koní). Benzinovou volbou je přeplňovaná 1,5 s výkonem 88, 110 a 133 kW (120, 150 a 182 koní).
Pod kapotou zůstaly také motory 2.0 TDCI ve výkonových verzích 110 kW (150 koní) nebo 132 kW (180 koní), slabší ve spojení s verzí Titanium, silnější v provedení ST-Line. Oba jsme při prvních seznamovacích jízdách s občerstvenou Kugou vyzkoušeli.
Dvoulitrovému dieselu dá hladkost dvouspojkový šestistupňový automat. Při řazení je trochu váhavý, ale s trochou cviku se s ním naučíte jezdit plynule a svižně. Rozjezdy nejsou úplně ostré, ale na dálnici už se Kuga rozjíždí zlehka. Daní za pohon všech kol (provedený mezinápravovou spojkou, elektronika každých 16 milisekund vyhodnocuje informace ze 20 čidel), pohodlí automatu, zimní gumy (jsou dost slyšet) a mohutnou příď je spotřeba. Úzkostlivou ekojízodou jsme se u slabšího provedení 2,0 TDCi dostali k sedmi a půl litrům, s manuálem to šlo o litr méně i s výkonnějším dvoulitrem.
Kuga s novou tváří už je v prodeji. Zajímavá je zaváděcí nabídka: provedení s pohonem předních kol a základním benzinovým motorem spojeným s manuální šestistupňovou převodovkou je teď za 499 900 korun, nejlevnější turbodiesel je za 625 tisíc. Kdo chce nejsilnější turbodiesel, musí si už připravit přes 900 tisíc (šestistupňový manuál, pohon všech kol). Přidejte automat, nezávislé topení, adaptivní tempomat, metalízu, tažné zařízení a bixenony a jste na 1,1 milionu.
