Tento vůz, později přezdívaný „emko“, byl vyvinut ve spolupráci s americkou automobilkou Ford a během druhé světové války často sloužil jako velitelské vozidlo důstojníkům Rudé armády.
Auto vzniklo na základě řadu let fungující spolupráce mezi sovětským automobilovým průmyslem a Fordem, podle jehož modelů se v SSSR například vyráběly nákladní vozy. Předobrazem „emka“ byl Ford V8 40 (Ford model B) z roku 1933.
První prototypy M1 vznikly již v roce 1934. V roce 1937 byl GAZ M-1 představen na autosalonu v Paříži.
Do roku 1943 pak bylo v Gorkovském automobilové závodě (GAZ) v tehdejším Gorkém (nyní Nižnyj Novgorod) vyrobeno 62 888 těchto automobilů s 3,3litrovým benzinovým čtyřválcem o výkonu 50 koňských sil a třístupňovou převodovkou.
Auto s délkou 4,6 metru, šířkou 1,77 a výškou 1,78 metru mělo světlou výšku podvozku 21 centimetrů a spočívalo na nosném podvozkovém rámu. Na něm stála celokovová karoserie, zajímavostí je dřevěný detail v podobě bočního rámu střechy. Odpružení obstarávaly listové pružiny.
Maximální rychlost byla kolem stovky, zrychlení na osmdesátku ovšem trvalo skoro půlminutu (24 sekund). Vůz s hmotností 1,4 tuny brzdily mechanické brzdy.
Během války byl vůz, který prošel několikrát modernizací a vyráběl se v několika variantách, velmi populární, vznikly o něm dokonce i písně. A ono M v názvu, které dalo autu s elegantními oblými tvary a dlouhou kapotou přezdívku, nebylo technickým označením, ale bylo přidáno na počest tehdejšího předsedy rady lidových komisařů (vlády) a šéfa sovětské diplomacie Vjačeslava Molotova.
Z „emka“ vznikl také odvozený GAZ-11 s tříapůllitrovým šestiválcem inspirovaným motorem od Dodge o výkonu 76 koní, který dal vzniknout užitkovým verzím s korbou, pick-up a další varianty.
Další verzí byl GAZ-61 s pohonem všech kol. Auto z roku 1940 je prvním sovětským autem 4x4. Terénní verze se mohla brodit až sedmdesáticentimetrovou vodou, byl to oblíben vůz maršála Žukova.
