Gian Carlo Guerra se zaučil na stavbách sporťáků Vittoria Stanguelliniho, do Carrozzerie Scaglietti nastoupil v roce 1958. Jeden z vrcholů kariéry přišel záhy, v letech 1962 až 64 se karosárna podílela na stavbě věhlasného závodního Ferrari 250 GTO, jednoho z nejdražších aut všech dob (prohlédněte si ho zde).
 |
Tehdy už sice velkosériové modely vznikaly na linkách a díly karoserie se lisovaly. Ovšem u karosáren stavějících automobilové perly pro boháče stále většina práce spočívala v šikovných rukách fachmanů staré školy.
Dnes, v době hrátek s karbonovými kompozity a 3D tisku je možné skoro vše, v Guerrových časech se museli řemeslníci s materiálem doslova poprat. Pod jejich rukama vznikaly nádherné kreace z hliníkového a ocelového plechu, celý proces je po právu srovnáván se sochařinou.
Karosáři se nemohli spolehnout na digitalizované modely, technický nákres také přesně neumí vystihnout záměr designéra, rádiusy, boule a obliny tak Guerra vyklepával podle citu. V lepším případě měl dřevěné kopyto.
Guerra v jednom z mála rozhovorů přiznal, že často něco dělal podle sebe, „od oka“. Když popisoval „svá“ ferrari, vyzdvihoval ladnost tvarů, ostré zlomy a hrany nebyly nic pro něj.
Um těchto mistrů „kladiva“ se nejlíp ilustruje na blatnících, které musí být levý jako pravý, ovšem zrcadlově převrácený, takže jeden s druhým neporovnáte napřímo - všechny míry, úhly a rádiusy je třeba přenést naopak. A pak hodiny pečlivě tvarovat.
Dnes se takový um vyvažuje zlatem.
Dnes vylisuje stroj dvě třetiny boku karoserie naráz v mžiku, jeden jako druhý. Za Guerrových časů byl každý kus originál, však veteránisté vědí, že u prastarých vozů díly karoserie mezi dvěma auty neprohodíte. Tehdy se muselo improvizovat přímo na lince.
Kromě slavného GTO „maestro battilastra“ pracoval na dalších skvostech z dílen Ferrari - 250 Testa Rossa, 250 Spider California, 275 GTB a 365 GTB/4, kterému celý svět - krom samotné automobilky - neřekne jinak než Daytona.
Jeho oblíbeným závodníkem byl slavný Juan Manuel Fangio, užil si s ním ale své: „Vymýšlel si spoustu drobností, které jsme u ostatních nemuseli řešit. Když přišel, občas jsem šílel. Jednou přišel s tím, že mu proudění vzduchu tlačí moc na helmu a jeho pak bolí za krkem, chtěl tedy udělat výklopné čelní sklo v rámu ovládané pákou,“ vzpomínal Guerra.
„Když jsem do Carrozzerie Scaglietti přicházel, bylo nás sedm, kteří dělali auta. Když jsem odcházel, bylo nás 297,“ popsal. „Všechny jsem je to naučil,“ smál se.
Od roku 1971 Guerra pokračoval u Lamborghini, kde pod dohledem Marcella Gandiniho oblékal brutalistní Countach. Ferruccio Lamborghini ho od Ferrari odlákal právě kvůli němu. První rok Guerrovi prošlo rukama 114 countachů.
Gian Carlo Guerra navždy odešel 17. února 2021, bylo mu čerstvých 90 let.
