Jestli vás na motorkách láká ten adrenalin a vítr ve vlasech, tak v KTM X-Bow si užijete to samé. Jen se z toho nedá tak snadno spadnout v zatáčce...
X-Bow je pořád strašně rychlé, možná ne na rovinkách, ale o to víc v zákrutách. Jste pořád v mírném smyku. Ale nesmíte to přehnat. Jako každé auto s motorem uprostřed X-Bow drží do poslední chvíle, ale pak se bleskurychle utrhne.
Může se hoditNové i ojeté automobily a motocykly můžete koupit na www.automodul.cz |
Setkání s tímhle "motocyklem na čtyřech kolech" uspořádala společnost Race Tool, dealer motocyklů KTM a hlavně výhradní prodejce automobilů KTM X-Bow v ČR, na okruhu v Mostě.
X-Bow je prvním autem od KTM. Zní to jednoduše, ale nezapomeňte, že je to firma, která za více než 50 let své existence neznala nic jiného než motocykly.
Škola X-Bow
Počasí je relativně příjemné, teplota kolem deseti stupňů a hlavně žádný déšť. Na pit lane stojí tři přerostlé motokáry, základní street, již soukromý ROC a jedno vozidlo z úplně první série Dallara.
Všechny jízdy mají stejný scénář: nejdříve si adept sedne na místo spolujezdce, sveze ho buď Jiří Heiník, člověk, který X-Bow do Česka přivezl, nebo rakouský testovací pilot těchto strojů. A pro další kola je dostatečně natěšenému (a vyděšenému) spolujezdci umožněno usednout za volant.
Nejdříve se soukám na minimálně polstrované sedadlo spolujezdce (řidič má stejné, takže si posádka nezávidí) a jsem překvapen, že je tu docela dost místa. Na nohy máte připravena dvě opěrátka, to podle jejich délky. Jsem pevně připoután čtyřbodovými pásy. Akorát tak, abych ještě mohl dýchat.
Pilot provádí složitý trojhmat (brzda – startér – tlačítko Mode na multifunkčním volantu – opět startér), čímž nahodí motor, odjišťuje ruční brzdu, která je až u spolujezdce, hluboký nádech a vyrážíme.
Pořád ve smyku
Kdo rád odlehčí peněžence za svezení v motokárách, ví, o čem je řeč. X-Bow je v principu to samé. Tedy až na pár detailů. Ani si nestačím pořádně zavřít plexi na helmě, a už jde plyn na doraz. Nizoučký sedmicentimetrový štítek před kokpitem jen lehce odklání proud vzduchu, takže zážitek z protivětru je podobný jako u motorky, akorát že tady sedíte pár centimetrů nad zemí.
Zrychlení je působivé, ale nikoli děsivé. Okamžik hrůzy přichází vzápětí: jsme skoro v retardéru a řidič ještě zrychluje! Vtom přichází krátké, ale hodně intenzivní zpomalení, brzdy sviští a rychlostí, která mi přijde jako hodně nepřiměřená, se na vytočenou trojku vrháme do retardéru.
Pilot vyrovnává jeden přicházející smyk za druhým. Veškerou hmotnost máte pod sebou, úplně cítíte to zhmotněné těžiště pod zadkem, což umožňuje velmi rychlé průjezdy, ale jak se to jednou utrhne...
Musíte prostě točit kontra podstatně dřív, než si myslíte. Také prakticky každý udělal v nějaké zatáčce hodiny.
Čtyři, pět, letíme k vlásenkám. Kde na motorce tvrdě brzdíte a dáváte dvojku, tam u X-Bow zase drží pilot nohu na plynu nekonečně dlouho, krátký svistot brzd a na čtyřku rychlý průlet k vracečkou. Jsme vlastně pořád ve smyku. Neexistuje zatáčka, kde by zůstal volant konstantně natočený.
Naostro
Ani už nevím, jestli byl volant vyndaný, nebo jsem byl tak nedočkavý, že jsem za něj zaplul rovnou a ani si neužil ten závodnický okamžik, který závidíme pilotů formule 1. Sedačka zůstává napevno, když si chcete něco nastavit, posouváte pedály a hýbat můžete i multifunkčním volantem se spoustou tlačítek (blinkry, klakson...).
Spojka má trochu nezvyklý kývavý pohyb a nebyl bych první, komu by auto potupně zhaslo při rozjezdu. Řadicí páka je spíš páčka a je umístěná pěkně vysoko, takže to z volantu nemáte daleko. A že má chod krátký a přesný, to u sporťáku nepřekvapí.
I když 240 koní a 800 kilo ve formulovém balení zní téměř sebevražedně, pokud neděláte hlouposti, X-Bow je úžasně ovladatelná a čitelná hračka. Turbobenzinový dvoulitrový motor Audi postrádá turboefekt starších jedna-osmiček, tlačí vás pěkně lineárně, ale nesmlouvavě vpřed. Někteří si stěžovali, že není slyšet, já bych to jako tragédii neviděl.
Nadchne vás, že vidíte přímo na přední kola, takže krásně trefujete všechny obrubníky. Stopa je stejná jako na motorce a i tady platí, že byste se jí měli věnovat daleko více než divokému šlapání po pedálech a kroucení volantem.
Bez posilovačů
Blíže nespecifikovanou rychlostí (sledovat po straně umístěný displej s hromadou údajů nestíhám) se blížím k vlásenkám, brzdy a... Zapomeňte na měkoučké brzdové pedály moderních vozidel, kde jsou posilovače i na tlačítka klimatizace. Musíte dupnout, a to pořádně. V tomhle autě totiž žádný posilovač není.
Ale pak se dějí věci. Pásy mi drtí žebra, oči v důlcích drží jen ze zvyku a vzadu v lebce se mi tvoří vakuum. Cukám volantem o necelou půlotáčku doleva-doprava, udělá to brrrm-brrrm přes obrubníky, vracák, plyn, zase trochu prohnat převodovku, už si začínám na tu hbitost zvykat, víc přidávám, víc brzdím a moc si to užívám.
| KTM X-Bow Street v číslech |
| Motor: čtyřdobý, kapalinou chlazený přeplňovaný čtyřválec Audi TFSI uložený napříč před zadní nápravou, DOHC/4, vrtání × zdvih 82,5 × 92,8 mm, plynulé natáčení sací vačky, dva vyvažovací hřídele, přímé vstřikování Naturalu 98 s tlaky od 30 do 110 bar, turbodmychadlo s chladičem stlačeného vzduchu, elektrický startér, šestistupňová, klasicky řazená převodovka, pohon zadních kol, emisní norma Euro 4 |
| Podvozek: karbonový monokokový rám s crashboxem vyhovujícím předpisům FIA, nezávislé odpružení všech kol, nenastavitelné tlumiče WP, hřebenové řízení bez posilovače, brzdy Brembo bez posilovače, vpředu ventilované kotouče Ř 305 mm, čtyřpístkové třmeny, vzadu ventilované kotouče Ř 262 mm, dvoupístkové třmeny, pneu vpředu 205/40-17, vzadu 235/40-18, ráfky 7,5“/9,5“ |
| Rozměry: délka 3 738 mm, šířka 1 900 mm, výška 1 205 mm, rozvor 2 430 mm, rozchod kol 1 644/1 624 mm, nádrž 40 l |
| Parametry: rozdělení hmotnosti 37/63 %, stranové přetížení 1,5 G (s polozávodními pneumatikami 1,8 G), zrychlení z 0 na 100 km/h za 3,9 s, top speed 220 km/h, brzdná dráha ze 100 km/h 32,9 m, aerodynamický přítlak 48/193 kg (při 100/200 km/h), kombinovaná spotřeba 7,9 l/100 km |
X-Bow: pět verzí
Kdyby se vám 50 tisíc eur bez daně za základní verzi zdálo málo, nabízí KTM ještě další čtyři varianty, jak utratit víc.
Všechny modely se shodují v motoru – dvoulitrový přeplňovaný turbodmychadlem, 240 koní a 310 newtonmetrů od koncernu VW. Většina dalších úprav probíhá hlavně na podvozku.
Základní varianta Street rozhodně není autem, u něhož byste se cítili ošizeni. Pro člověka, který bude X-Bow používat i v provozu a na závodní dráze netráví každý víkend, je to úplně dostačující. Pro běžný život praktičtější jsou i hliníkové čelní a zadní partie plus spodek auta. Jenomže vyjímatelný volant je až za příplatek, zatímco ostatní modely jej mají v sérii, stejně jako samosvorný diferenciál...
Přesně o 10 tisíc eur víc (59 980 eur) dáte za verzi Clubsport, což je závoďák s homologací pro běžný silniční provoz. Nastavitelné odpružení (předpětí hydraulicky), stabilizátory i geometrie jsou samozřejmostí, pak tady najdete ocelové chrániče hlavy proti převrácení a zesílenou ochranu kokpitu.
Clubsport bezpečně poznáte podle přidaných bočních chráničů, které zabraňují kolům cizích aut, aby k vám chodila na návštěvu. Dalšími rozdíly jsou šestibodové pásy, velký vypínač zapalování, hasicí přístroj a suchá baterie. Spodek auta a zadní difuzor jsou hliníkové, předek karbonový. Celé auto váží 805 kg.
Další model, dalších 10 tisíc nahoru, tedy už 69 980 eur. To je X-Bow ROC. Zkratka znamená Rallye of Champions a není to nic jiného než kopie auta, s nímž se v prosinci 2008 na stadionu v londýnském Wembley utkali při tradiční show Rallye šampionů pánové Schumacher, Loeb, Ekström a jiní.
Verze ROC má z karbonu předek, zadek i spodek, stejně jako další části (třeba blatníky), nastavitelné odpružení, brumlavější výfuk a hlavně efektní barevné provedení. K autu dostanete i helmu a plachtu, navíc vás může hřát vědomí, že vaše verze pochází z limitované třicetikusové série.
Za identických 785 kg vážící Superlight zaplatíte opět o deset tisíc víc, 79 980 eur. I tady je z karbonu všechno, nač si vzpomenete, a i tady naleznete nastavitelné odpružení.
Na pomyslném vrcholu, technickém i finančním, stojí čistý závoďák GT4 (82 900 eur). Je to replika vozů, s nimiž se loni KTM účastnila mnoha závodů v čele s GT4 Sports Light European Cupem, v němž obsadila první tři místa! Auto váží 825 kilo a je nabušené tou nejlepší závodní technikou, už tak silné karbonové díly jsou ještě vyztužené, výfuk závodní, nádrž má objem na 70 litrů a plnicí uzávěry na obou stranách pro rychlejší tankování. Také má GT4 psanou spotřebu 35 l/100 km, ovšem zvládá boční přetížení až 2,0 G a sviští 235 km/h…
