Zatím to byla jen drobná C-HR, nejprodávanější světové SUV RAV4 a trochu specifický Land Cruiser, který nikdy neopustil outdoorový rodokmen. To bylo vše, Toyotě velké auto se zvýšeným podvozkem dlouho chybělo. Alespoň tedy v Evropě, v zemích na východě i ve Spojených státech nikoliv. Highlander se za mořem prodává již víc než dvě desítky let.
Rozhodnutí posunout ho na evropské trhy bylo dlouho na stole, ale prodávat se začal až v roce 2021. A podle vedení automobilky rozhodně nejde o imagovou záležitost. O pouhý marketingový trik. „Chceme na něj vytvořit poptávku. Sedmimístná SUV budou za chvíli chybět. Úspěšně se prodává v Rusku a na Ukrajině, je to evropská varianta velkého SUV s velkým výkonem a přitom nízkou spotřebou,“ vysvětluje šéf české Toyoty Martin Peleška.
Spotřeba a tedy „ekologičnost“ vozu byla při rozhodování zásadní. V době, kdy jiné automobilky tlačené emisními limity v Evropě zmenšují či z ní rovnou utíkají, Toyota se mohla vydat opačným směrem. Jinak než v hybridu highlandera nekoupíte a díky tomu dosahuje skvělých čísel. Motor 2.5 Hybrid Dynamic Force dosahuje výkonu 246 koní a dovoluje zrychlení z 0 na 100 km/h za 8,3 sekundy. Spotřeba se přitom pohybuje podle výrobce kolem 6,6 litru. A pokud nebudete závodit, přes sedm litrů byste se skutečně dostat neměli. Benzinovému čtyřválci totiž pomáhají hned dva synchronní elektromotory s permanentním magnetem - jeden u přední, druhý u zadní nápravy.
Do podvozku byly usazeny bez potíží, auto má bez pěti centimetrů pět metrů na délku, k celkem standardní šířce pod dva metry dobře sedí výška něco přes metr sedmdesát. O pár centimetrů auto předčí v Česku oblíbené BMW X5 nebo Mercedes GLE. A to platí i pro prostor v kabině. Za třetí řadou sedadel sice zbývá pouze 241 litrů, ale s jejím sklopením se objeví obří kufr s objemem 658 litrů, po sklopení druhé řady, která se dá vyrovnat na podlaze do perfektně rovného lehátka, máte už skoro dva tisíce litrů. Gauč pro čtyři lidi možná nepřevezete, zejména kvůli užším pátým dveřím, ale se standardní postelí nebo tři metry dlouhými krabicemi nebudete mít problém.
Highlander je jednoduše o ještě rozložitější než typické rodinné SUV s třetí řadou sedadel. Ta bývá častým terčem kritiky, pohodlně se v ní usadí tak parta japonských školáků. U nové toyoty to je trochu lepší, ti školáci už nemusí být Japonci. Ale největší rozdíl je asi v prostoru pro nastupování, to není zdaleka takový problém, jako tomu bylo třeba v Nissanu Qasquai+2.
Ještě bychom se vrátili ke zmínce o X5 a GLE. V prostoru je highlander překonává, v jiných věcech zase trochu ztrácí. Ale vracíme se k nim proto, že to jsou vozy, s nimiž by se měla největší Toyota porovnávat. Na českých webech se totiž také můžete setkat s úvahami, jak highlander překonává Kodiaq, v čem je lepší než hvězda škodovky... Tak bylo by smutné, kdyby byl v něčem horší, zaplatíte za něj o půl milionu víc, což ho řadí i do jiné třídy, než v které je kodiaq. Ceny podobných SUV začínají na dvou milionech korun.
Ale jeho nejpříjemnějším překvapením je samotná jízda. Ačkoliv patří k nejdelším osobním autům, které můžete v Česku na silnici potkat, nemáte vůbec pocit, že byste řídili velké auto. Nesetkáte se s efektem, který je vlastní třeba nejmohutnějším volkswagenům. Jejich výrobce se snaží nahnat prostor v autě a posadí řidiče v podstatě na přední kola. Potom máte za volantem pocit tak trochu jako v liazce. U největší Toyoty šli konstruktéři jiným směrem.
Jakmile usednete za příjemně tvarovaný volant, nařídíte si sedačku a zapnete motor, auto se tak trochu srazí. Jasně, je to jen pocit, ale v highlanderu velké auto neřídíte. Na silnici se chová stejně jako trochu menší RAV4, nebo třeba Nissan Qasquai. Ale jede o kus líp. Zadní „převis“ jakoby auto na silnici uklidňoval. Tam, kde „ravku“ ještě rovnáte, highlander už bezpečně drží. Oba sice těží z využití modulární platformy TNGA, která byla od počátku vyvíjena tak, aby zajistila co nejlepší jízdní vlastnosti, ale u highlandera díky jeho dálce funguje o něco líp.
Toyota Highlander 2.5 Hybrid i-AWDtechnická data Motor: zážehový, 2 487 cm3 Nejvyšší výkon: 140 kW (190 koní) při 6 000 ot/min Krouticí moment: 239 Nm při 4 300 až 4 500 ot/min Převodovka: automatická 0-100 km/h: 8,3 s Nejvyšší rychlost: 180 km/h Převodovka: automatická Kombinovaná spotřeba: 7,1 l/100 km Objem nádrže: 65 l Rozměry: 4 966 × 1 930 × 1 690 Objem zavazadlového prostoru: 241 l, 658 l, 1 909 l Pohotovostní hmotnost: 2 015 kg |
Houpavost jiných vysokých aut se mu vyhýbá. Navzdory obrovským kolům drží jako samurajský meč při úderu. Sice nemá být stejně ostrý, ale o to je jistější. U jiných velkých SUV máte, zejména v úzkých zatáčkách, pocit, že se nevejdete na silnici. Tady ne. Řízení má spíš „osobákové“, na něm najdete opravdu málo důvodů ke kritice. Kdo chce velet velrybě a občas si rád užije mořskou nemoc, tomu highlandera nedoporučujeme.
Řazení automatu odpovídá ceně vozu. Planetová převodovka s automatem skvěle spolupracuje, se situací, kdy převod přeskočí a motor si zařve jako u levnějších toyot jako třeba u yarisu, se nesetkáte. Řazení většinou ani nevnímáte. Auto zrychluje, žádné významné zvyšování otáček nezaznamenáte.
Na dálnici je to podle očekávání královská jízda, v méně náročném terénu si také poradíte. Mód trail funguje dobře, ale nakonec je to vždy o gumách a odvaze najet do hlubokého terénu. Čtyřkolka se zapíná automaticky, tam toho moc nevymyslíte. Ale kdo touží po stříkajícím blátě do okének, sáhne spíš po land cruiseru, takže nazouvat na tohle auto gumy do terénu asi moc smysl nedává.
Dvě televize
Z dálky vám přijde obrovský, při jízdě menší a v detailech interiéru opět obrovský. Obrazovku rozdělenou na dvě části znají například majitelé BMW, 12,3 palce stačí, abyste na polovině sledovali satelitní navigaci, zatímco na druhé měli třeba ovládání klimatizace. Nebo cokoliv dalšího, co si vyberete. Pro přehled při jízdě určitě platná vychytávka.
Head-up displej jen potvrzuje kategorii vozu. Stejně jako bezdrátové nabíjení telefonů či přepínatelné digitální vnitřní zpětné zrcátko. To je mimochodem věc, na kterou si nejdříve musíte zvyknout. Navzdory širokoúhlým záběrům prostoru za vozidlem, které nabízí, zůstane část řidičů u standardních zpětných zrcátek.
Největší světová automobilka konečně nechala nepokojný minijoystick i klouzavovou destičku omylem přemontovanou z notebooku historii a díky dotykovému dispeji a pár logicky funkčním tlačítkům konečně nemusíte zastavovat, když si chcete ve svém luxusním autě nastavit navigaci. Ta je mimochodem za příplatek téměř dvaceti tisíc, jinak můžete obrazovku využívat na zobrazení navigace ze svého mobilu pomocí apple car či android auto, tedy aplikací, které začaly zabudované autonavigace postupně posílat do důchodu.
Asistenční systémy jsou celkem standardní ve své kategorii, trochu nepotěší toyoťácky zlozvyk kvůli kterému musíte po každém nastartování vypínat otravný hlídač jízdních pruhů (kdo ho používá, ať zvedne ruku) a adaptivní tempomat je vcelku opatrný a zpomaluje za vozidlem podle mého názoru příliš brzy. Ale to je bohužel dnes běžné, nejen u toyot. Zato nouzové brzdění včetně rozpoznání chodců a cyklistů se může hodit, nám jednou zachránilo předek auta (a tomu renaultu zase zadek).
Trochu kritiky by si ale zasloužil kamerový systém sledující okolí vozidla pod úhlem 360°. Ne snad proto, že by špatně fungoval, nebo nepomáhal. Naopak, ze všech asistenčních systémů na autě patří mezi nejlepší, ale proto, že ho highlander má až v nejvyšší výbavě. Takže ho v autě za milion a půl korun nedostanete.
Pohodlí je téměř bezchybné, odkládací plochy na mobil(y) a další nezbytné náležitosti působí hodně prakticky. Snad jen sedačky by mohly být promyšlenější - sice jsou široké a umožňují se pohodlně rozvalit, ale krátký sedák bude pro vzrostlejší řidiče lehce nepohodlný. A protažení blíž ke kolenům, jako nabízí třeba BMW, k dispozici není. A když jsme u té kritiky, také premiérový highlander má, stejně jako jiný toyoty, volant zahřívaný jen na některých místech. Když si chcete zahřát dlaně, přehmátnutí do „studené části“ není zrovna příjemné.
Boční nášlapy nejsou dnes u SUV pravidlem, ale u tak vysokého auta jako je highlander, rozhodně potěší.
Nejsilnější stránkou není ani výhled z auta. Přední sklo by mohlo být vyšší a celkově byste u tak velkého auta čekali, že bude mít třeba při couvání lepší výhledové úhly. Za chvíli si však zvyknete.
Samostatné ovládání klimatizace pro cestující na zadních sedadlech je velmi příjemné, nicméně v cenové kategorii nad milion a půl korun tak nějak samozřejmostí. Ano, cena. Ta prostě, navzdory nezpochybnitelným kvalitám, bolí. Proto se highlander nikdy nestane „masovkou“.
Ceny startují na 1 399 900 Kč, pokud toužíte po lepších světlech, parkovací kameře nebo dvacetipalcových kolech (bez kterých je tohle o dost méně sexy), musíte zaplatit 1 550 000 Kč, v nejdražší výbavě stojí Highlander 1 800 000, přičemž s pár dalšími vychytávkami se blížíte dvěma milionům. Ano, je to lepší auto než například Hyundai Santa Fe HEV, velikášská Toyota se asi nehodlá poměřovat s korejským Hyundaiem, ale půl milionu je půl milionu.
