Lidé z okolí Jevíčka, Městečka Trnávky a Chornic už založili občanské sdružení a přes tři sta z nich podepsalo nesouhlas s trasou dálnice. Obávají se o svůj klid a životní prostředí a nesouhlasí se záborem zemědělské půdy kvůli stavbě dálnice.
Rovněž se snaží předložit argumenty, proč by silnice měla vést jinudy. "Vadí nám, že navržená trasa nevyužívá až do konce někdejší rozestavěnou Hitlerovu dálnici ze 40. let," řekl Zdeněk Odstrčil, jeden z odpůrců připravované trasy.
Stavbu dálnice spojující Brno s Moravskou Třebovou nezačali plánovat Češi. Autory prvních projektů z roku 1938 jsou němečtí inženýři, kteří chtěli propojit Vídeň s Vratislaví v někdejším německém Slezsku.
Plán, který Hitler prosadil do mnichovské smlouvy, počítal s tím, že se Československo vzdá ve prospěch nacistického Německa pruhu území, po kterém chtěl dálnici vést.
Podobně byla vyřešena státní svrchovanost nad pruhem území, po kterém vede Panamský průplav, spojující Atlantský a Tichý oceán. Ten patřil Spojeným státům a rozděloval Panamu na dvě části.
"Dálnice měla být součástí Německa, takže by Němci nepotřebovali žádný pas. Českoslovenští občané měli používat dálnici také, ale najíždět by mohli jen na několika výjezdech a museli by podstoupit celní a pasovou kontrolu jako na kterékoli jiné státní hranici," uvádí Tomáš Janda na webových stránkách www.dálnice.com.
Po okupaci Čech a Moravy na jaře roku 1939 si už Němci mohli na trase dálnice dělat, co chtěli. Ani ne měsíc po vzniku protektorátu slavnostně zahájili stavbu exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav, která měla doplnit německou dálniční síť umožňující rychlé přesuny vojsk.
"V prvním roce stavba probíhala svižně. Vznikaly mosty, náspy a další objekty. Válečné neúspěchy a hospodářské potíže ale Němce koncem dubna 1942 donutily stavbu přerušit. K jejímu obnovení už vzhledem k výsledku druhé světové války nedošlo," uvádí Janda.
Zbytky nedokončených mostů a dalších staveb Hitlerovy dálnice Vídeň - Brno - Kladsko - Vratislav je v Pardubickém kraji možné vidět v okolí Městečka Trnávka. Dokončené úseky dálnice se dodnes využívají například v okolí Brna nebo v Boskovicích.
