VFR se za léta výroby stalo velmi populárním strojem. A to nejen díky úspěchům svých závodních verzí. Vděčilo za to své univerzálnosti - dalo se s ním dobře sportovat, přitom bylo pohodlné i na dlouhých výletech. Přesně toto zadání dostali také konstruktéři zbrusu nové dvanáctistovky. Honda sází na technologie a jednu revoluční najdeme i ve VFR1200F. Je to dvouspojková převodovka, vynález pocházející z dob před II. světovou válkou, který v 80. letech oprášilo a v život uvedlo Porsche.
Podstata spočívá v tom, že převodovka díky dvěma spojkám, z nichž každá má na starost buď liché nebo sudé rychlosti, umožňuje plynulé řazení bez časových prodlev. Navíc snižuje spotřebu.
Po Porsche se novota začala postupně šířit koncernem Volkswagen (Octavia ji může mít také) a dnes ji nabízejí i další značky - některé modely Fordu, BMW M3, Volva. Další značky včetně Ferrari ji brzy mít budou nebo, jako v případě Mercedesu, by ji moc chtěli. Ve světě sériových motocyklů má převodovka se dvěma spojkami premiéru právě ve VFR1200F.
Proč se tato i některé další auto technologie objevují u motorek se zpožděním? Je potřeba je zmenšit pro zabudování do subtilnějších motocyklových konstrukcí. Sama VFR1200F je navíc díky stavbě motoru celkem úzká a byla by škoda to hyzdit příliš vystupujícími víky. Vyzdvihovaným rysem novinky je právě úzký - Honda dokonce používá termín "vosí" - pas motorky. I průměrně vzrostlý jezdec by měl dosáhnout na zem oběma chodidly. To se při pohotovostní hmotnosti 267 kg může hodit.
Samotné řazení je poloautomatické, k dispozici jsou tři režimy. Dva automatické - normální a sportovní - a také manuální volba mezi šesti stupni. Procvičování levé nohy za jízdy je ale konec, vše se odehrává prostřednictvím tlačítek na řídítkách.
Další inovací jsou "dvouvrstvé" kapoty kvůli lepšímu proudění vzduchu. Pokud jde o tvary, které jsou kolektivním dílem pěti designérů, lze v nich spatřit linie, jež měl vědecko-fantastický magnet loňských expozic v Kolíně a Milánu, studie V4. Na rozdílu mezi nimi lze také názorně vidět, kde ekonomické oddělení přistřihlo křídla návrhářům. Hlavní světlomet například pochází z vlajkového supersportu CBR1000RR Fireblade.
Celkový vzhled vyhlíží zajímavě a původně. Zachován zůstal jeden z typických rysů VFR, letmo uchycené zadní kolo. To sice dnes není už tak neobvyklé, jako před 20 lety, ale stále vypadá působivě.
Na cestovní stroj má VFR1200F jen lehce nadprůměrnou nádrž na 18 litrů. ABS je u velkých modelů Hondy samozřejmostí a samozřejmě nechybí ani na palubě velké VFR. Na delší dovolenou lze přikoupit sadu až 3 kufrů, majících dohromady objem 101 litrů a eventuálně ještě 13litrový tankbag. Basketbalisté by si měli také připravit nějaké peníze navíc za vyšší plexi.
Objemnější VFR, stejně jako menší 800, těží z charakteru motoru. Může poskytnout maximální výkon 127 kW při 10 000 otáčkách. Devadesát procent dostatečného kroutícího momentu 129 Nm je k mání od 4 000 otáček. Parametry napovídají, že půjde o výkonnou motorku s ohromnou pružností, rajská hudba každého polykače kilometrů.
Potenciál motoru také signalizuje sportovní sklony. Honda počítá s tím, že velkou dálku člověk nejede pro nic za nic, ale proto, aby si třeba zajezdil v pořádných zatáčkách. Bohužel ale závodnímu nasazení a srovnání nějakého odlehčeného klonu "dvanáctistovky" brání fakt, že stroje v MS superbiků mohou mít s tímto objemem jen poloviční počet válců (jako Ducati) nebo čtyři válce a objem do jednoho litru. Škoda, u pověstné VFR750 gloriola vítěze superbikových závodů nepochybně fungovala.
Prodejní cena není ještě stanovena, Honda ji hodlá zveřejnit koncem roku. Menší sestra VFR800 u nás stojí 319 900 ve verzi s ABS pak 345 000. Jen velmi přibližně lze tedy odhadovat, že novinka bude stát kolem půl milionu. Do svého debutového roku přijíždí nová pýcha Hondy ve třech zbarveních, červené, stříbrné a bílé.
VFRPoprvé se známá tři písmena objevila v druhé půlce 80. let u modelu VFR750, který se vyznačoval charakteristicky pružným a silným motorem díky konfiguraci motoru V4 (čtyři válce do V). Ještě předtím toto řešení Honda použila u svých GP závoďáků RS a RVF750, průkopníkem pro civilní použití byl pak model VF750. Dosud poslední potomek řady VFR, osmistovka s technologií proměnného časování ventilů VTEC, je stále v nabídce Hondy. |
