Infrakamera umí změřit teplotu jednotlivých částí interiéru. Stupnice v pravé...

Infrakamera umí změřit teplotu jednotlivých částí interiéru. Stupnice v pravé části obrázku ukazuje škálu teplot, které naměřila na přístrojové desce. Prostor pro nohy se umí lehce rozpálit na víc než čtyřicet stupňů. Že klimatizace běží naplno, ukazuje modrá barva u výdechů na přístrojovce. V poledním žáru se vnitřek černého auta na slunci vyhřeje klidně na víc než 70 stupňů. | foto: ADAC

Horký týden začíná. Z auta se stane pojízdná pec

  • 157
V poledním žáru se vnitřek černého auta na slunci vyhřeje klidně na víc než 70 stupňů. V zaparkovaném autě je to o život, ale za jízdy vás před horkem zachrání klimatizace. I do jejího používání je však třeba zapojit rozum. Nezapomínejte ani na pitný režim.

Zavřený v zaparkovaném autě nevydrží nikdo. V letních vedrech se interiér auta rozpaluje natolik, že v něm bez větrání posádka nevydrží. Hrozí jí úpal: dech a tep se zrychlí, přichází bolest hlavy a pocity závratě.
 
Lékaři, policisté i sami řidiči se shodují, že vedro za volantem hodně ovlivňuje psychiku, vyvolává stres a ohrožuje zvláště řidiče, kteří mají například nemocné srdce.
 
Podle statistik vedro může i za zvýšení počtu nehod. Řidičům se v pomalu popojíždějících kolonách může rychle přehřát organismus, což má vliv na koncentraci. Zvyšuje se podrážděnost a agresivita. V krajním případě může dojít až k dehydrataci a bezvědomí.

Je-li řidič vystaven teplu nad 25 stupňů, stává se malátným a má tendenci usínat za volantem. Tím je horko na silnicích, a zvlášť na delších cestách, hodně nebezpečné.

Horko vyžene klimatizace. Naučte se ji ale používat

Nastavit teplotu na minimum a výdechy na obličej, do kterého vám paří slunce, je nejlepší recept, jak si pořídit nachlazení. Klimatizace totiž umí nejen pomoci, ale i uškodit. A málokdo ji umí používat správně.
 
Dejte si pozor na střídání teplot, na přechody z horkého prostředí do studeného. Právě střídání teplot vede často k nachlazení. Vyvarujte se také příliš dlouhého pobytu v klimatizovaném prostředí. Rozhodně si nenastavujte klimatizaci na příliš chladnou teplotu. Při prudkém přechodu ze zimy do tepla může tepelný šok zvlášť kardiakům způsobit kolaps.

Obecně se doporučuje volit teplotu maximálně o pět až sedm stupňů nižší, než je venkovní. Jinak mohou velké změny teplot při vystupování způsobovat zdravotní komplikace. Německý autoklub ADAC radí nasměrovat proudění studeného vzduchu k vršku těla a nohy nechat v teple. Odborníci radí při cestě na letní dovolenou začít před koncem jízdy zvyšovat teplotu.

Klimatizace také vysušuje sliznice, často se objevuje chrapot a kašel. Je-li nastavena často o hodně níž než venkovní teplota, může se podle lékařů vyvinout i revma. Také může docházet vlivem chladu k zatuhnutí trapézových svalů, bolestem krční páteře a hlavy. Může dojít i k zablokování páteře.

Pijte co nejvíc a pravidelně

Nedostatek tekutin vede ke ztrátě pozornosti, prodloužení reakční doby, změnám v psychice až šokovému stavu. "Projevuje se také bolestmi hlavy, nesoustředěností a podrážděností, díky nimž schopnost kvalitně řídit výrazně klesá," upozorňuje Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy. Je tedy třeba dávat pozor na pravidelný přísun tekutin. Ideální je voda, vyhněte se sladkým limonádám.

S klimatizací pijte víc

"V teplém počasí by měl dospělý člověk vypít minimálně dva litry tekutin denně. Je-li při jízdě autem používána klimatizace, pak se ovšem toto množství ještě zvyšuje. Klimatizace totiž vysušuje vzduch a snižuje tak pocit, že se člověk potí. Tím nabývá falešného klidu a pohodlí, i když ve skutečnosti může výrazně dehydrovat," varuje Suchánek.