Hugo, Anička a Pecháček jsou auta Báry Nesvadbové

  • 23
Spisovatelka Bára Nesvadbová si každý ze svých automobilů pěkně pojmenovala. Jak je cítit i z jejích próz, není právě vášnivý mechanik a na problémy s vozem ji často upozorní až známí. Přesto jezdí tolik, že nedokáže odhadnout, kolik za svůj řidičský život už najela.

Jaké je vaše současné auto?
Hugo.

A je to?
Toyota RAV 4. Cítím však, že by to měla být spíš ona. Ale i tak se jmenuje Hugo.

Líbí se vám terénní vozy?
Nijak moc ne. A k Toyotě jako ke značce také nijak zvlášť nelnu. Jenom se mi právě tohle auto tolik líbilo. Jak je kulaté a veliké a praktické. Prostě je ta Hugo moc pohodlná.

Mluvíte, jako byste obden stěhovala celý byt sem a tam...
Já potřebuji odvézt psa, dítě a sebe, a to je moc veliký náklad.

Jaké bylo vaše první auto?
Pecháček.

Dobrá. Ale pro lepší představu by pomohla třeba tovární značka...
Fiat Uno. A Pecháček to byl proto, že jsem se s ním vlastně učila jezdit v opravdovém provozu a strašně jsem mu dávala zabrat. Byl dost otřískaný z těch nepovedených parkování.

Když se něco s autem stane, jedete hned do servisu, nebo vás drobná úhona jen tak nerozhází?
Když to nejede nebo trochu nabourám, volám pana Svačinu. To je můj zázračný auto-spasitel, který přijede, přiveze mi náhradní auto, tamto odveze a postará se o opravu.

To ho voláte úplně ke všemu.
Nevolám vždy. Ale řeší skoro všechno. Třeba teď, před pár dny, mi známý strašně vynadal, že mi vůbec nestírají stěrače a že jezdím naslepo! Ještě v pořádku sice nejsou, ale tuším, že to pan Svačina nějak určitě zvládne.

Tak zatím jsme probrali Huga a Pecháčka. Máte také ve svém životě nějakou auto-dámu?
Aničku. Přátelská milá Opel Corsa.

Jste dobrý šofér?
Když jsem vyšla z autoškoly, tak moc ne. Pak jsem se otrkala.

Doslova otrkala? S jinými auty...?
Tak trochu. Vůbec mi nešlo parkovat couváním. Buď jsem najela pěkně popředu, nebo mi prostě koukal vždycky kus auta z řady. Až mi jednou někdo prstem do špíny napsal: Nauč se parkovat, krávo! Tak jsem si zaplatila dvě tři kondiční hodiny v autoškole a pak už to šlo. Dokonce jsem to i učila kamarádku.

Jak vám šla pedagogika za volantem?
Moc dobře. Dlouho jsem přemýšlela, kde bychom v Praze našly takový šikovný plácek, kde by se dalo trénovat. Pak jsem na to přišla: parkoviště před ministerstvem zahraničních věcí. Tam jsme začaly s kamarádkou trénovat ty osmičky a pomalé zatáčky... Až vyšla ven ochranka. Vůbec nemohli pochopit, co to tam děláme. Nakonec nás jenom vyhodili.

Jste razantní řidič?
Před krátkou dobou se mi zabil kamarád v autě. Věřte, že od té doby nejezdím víc než stodvacítkou. Jen v Německu jedu rychleji, tam se cítím bezpečněji. Myslím, že by česká dopravní policie měla být přísnější.

Bára Nesvadbová