Hyundai i30 Combi | foto: Roman Švidrnoch, MF DNES

Rodinný kombík za dobré peníze. Hyundai i30 Combi jde po kufru Octavii

Nový kombík z Nošovic se prodává pár dnů. Velikostí kufru prodloužený Hyundai i30 téměř dohání Škodu Octavia.
Reklama

Když jedete s rodinným kombíkem k moři nebo na chalupu, je velikost kufru na prvním místě. Ještě nedávno v kompaktní třídě kralovala Škoda Octavia, konkurence jen zdáli přihlížela. Pak ostatní pochopili a postupně se vyrojila řada soupeřů s obdobně velkými kufry: Peugeot 308, Honda Civic, Toyota Auris. A také Hyundai i30. Vzadu odveze jen o osm litrů věcí méně než oktávka.

Zavazadlový prostor má objem 602 litrů. Pod podlážkou je skrytý velký vyjímatelný organizér, a pod ním dokonce ještě dojezdová rezerva.

Hyundai i30 Combi
Hyundai i30 Combi

Dobrá cena

K testu jsme vyfasovali třicítku s motorem 1.4 T-GDI o výkonu 103 kW, tedy druhým turbobenzinem v hierarchii; začíná se na 1.0 T-GDI 88 kW. Naše motorizace přijde na minimálně 455 tisíc korun, což je o dvacet tisíc méně, než za podobně motorizovanou octavii. Hyundai chce totiž hned při zahájení prodeje zaujmout poměrem cena/výkon. Zavedl kvůli tomu výbavu pojmenovanou Best of Czech, která s litrem začíná na 385 tisících korun. Tomu mohou konkurovat jen tři rivalové: Ford Focus, Opel Astra a superlevná Dacia Logan, která však loví mezi nenáročnými řidiči.

Hyundai ovšem nabízí to, co nikdo z dražších soupeřů: asistenční systémy v základní výbavě. Takže oproti třeba Škodě Octavia (438 tisíc) či Peugeotu 308 (420 tisíc) a dalším rivalům vyjmenovaným v úvodu bude elektronika třicítky řidiče hlídat, zda nevyjíždí z pruhu, udrží mezi čarami sama volant, zabrzdí sama před překážkou a také třeba přepne dálková světla. O komfortní výbavě ani nemluvě, tu má také i30 hned v základu.

Hyundai i30 Combi

Jízda na úrovni

Podezíravější čtenáři-pamětníci možná zbystří a řeknou si, že to už tady přece bylo. Korejské automobilky už třeba před 15 lety uměly nabídnout velkou porci výbavy, nacpanou ovšem do jízdně podprůměrných vozů s diskutabilní kvalitou zpracování.

Reklama

Třicítka je v tomto směru mimo podezření. Už předchozí generace byla vyrobená festovně, ta současná k tomu přidává i precizní dílenské zpracování interiéru a bezproblémovou ergonomii ovládacích prvků, ale také exteriéru.

U auta nás ovšem nejvíce zajímá, jak jezdí. A ani v tomto ohledu žádné zklamání nepřichází – i30 se na silnici chová jako dospělý moderní vůz, v podstatě k nerozeznání od německé nebo japonské konkurence. Podstatná výtka se na něm hledá jen velmi těžko.

Dobrá spotřeba

Sto deset kilowattů výkonu přeplňované benzinové 1.4 úplně stačí pro svižnou jízdu v plném obsazení. I na dálnici se dá agilně předjíždět. Na dálničním limitu motor točí jen 2 600 otáček, což pomáhá nízké spotřebě.

Po týdenním testu jsme se zastavili na průměru rovných sedm litrů, což není vzhledem k režimu město/dálnice špatné. Motor je dobře sladěn se sedmistupňovým automatem DCT.

Dvouspojková převodovka se chová jako všechny jejího druhu: při rozjezdu a při couvání maličko poškubává, podřazení občas cítíte jako trhnutí, ale nic dramatického, je to stejné jako u konkurenčních převodovek této konstrukce. Výhodou je, že tento typ převodovky nemá zvýšené nároky na palivo, umí i inteligentně podřazovat a brzdit motorem.

Fotogalerie

Pochválit je třeba komfortní nastavení podvozku, což je disciplína, kterou dnes mnozí opomíjejí. I na relativně nízkých sedmnáctipalcových kolech i30 velmi hezky tlumí rozbité cesty a díky víceprvkové nápravě záď ani v prudce projetých zatáčkách neodskakuje.

V základu jsou pak vyšší 15“ litá kola, která podvozek učiní ještě komfortnějším a houpavějším. Když mluvíme o kolech, jedinou znatelnou slabinou je nedostatečné odhlučnění podběhů – valivý hluk zespoda je dost slyšet, což je v kontrastu s perfektním odhlučněním motoru, o němž ve většině rychlostí vůbec nevíte.

V kabině se nám hodně líbí displej navigace v podobě tabletu umístěného vysoko v zorném poli řidiče, což vídáme spíše u dražších vozů. Chválíme bílé podsvícení budíků i povedený volant s intuitivním ovládáním všech prvků. A také samostatná tlačítka vlevo od něj, zapínající asistenční systémy. Občas zlobí jen bezklíčové odemykání – nepozná klíč schovaný v kapse.

Reklama
Reklama
Reklama