Do Prahy se sjedou corvetty už pojedenácté, organizátoři srazu čekají Nory, Brity i Chorvaty. Snad dorazí jako loni i dva pořezové z americké letecké základny v Německu. Dva černoši jak hora si přivezli corvetty do Evropy s sebou. Bez auta, které zhmotňuje americkou automobilovou krásu, se neobešli.
Chevrolet Corvette dostal jméno od rychlé, obratné malé válečné lodi korvety (anglicky corvette).
Corvetty v PrazeSraz se uskuteční v Praze na výstavišti v Holešovicích. K vidění budou corvetty všech generací v sobotu 23. července. Na výstavišti budou od 9:30 do 14:00. Pro diváky bude vstup zdarma. Po druhé hodině se budou corvette a jejich majitelé připravovat na Královskou vyjížďku Prahou. Konvoj sporťáků projede přes Hlávkův most kolem hlavního nádraží na Václavské náměstí. Pak přes Nuselský most, sjede na vltavské nábřeží, projede okolo Národního divadla, krátce se zastaví na nádvoří Pražského hradu a poté bude pokračovat po strakonické výpadovce do Skochovic. Kromě českých corvett dorazí hosté ze Švédska, USA, Francie, Lichtenštejnska, Švýcarska, Lucemburska, Nizozemí, Rakouska, Maďarska, Polska, Slovenska, Německa nebo Anglie. Letos poprvé dorazí i corvetty z Norska a Chorvatska. |
Mezinárodní sraz Corvette v Praze se uskuteční 23. července na výstavišti v Praze-Holešovicích. "Vrcholem bude královská projížďka Prahou," lákají organizátoři obecenstvo. Čekají až 250 aut z celé EVropy.
Amerika zhmotněná do auta
Chevrolet Corvette, to nikdy nebyly a nebudou příkladné průjezdy zatáčkou. Je to sporťák stavěný podle tradičních amerických regulí. Drsný, výrazný, s obřím motorem, vonící spáleným benzinem a rozpálenými pneumatikami na zadní nápravě. Ale taky elegance a styl.
Ve sprintu na čtvrtmíli v přímce – typické americké automobilové zábavě – Karel Procházka, prezident českého Corvette klubu vytře se svou modrou Corvettou Stingray ze sedmdesátých let s mnohem mladšími a nafoukanějšími soupeři dráhu. "Když na to šlápnu, vytrhávám tu na dvoře asfalt," ukazuje na další z unikátních corvett, která se pod plachtou těší na pražský sraz. Černý upravený speciál oživil po defektu motoru, stejně jako spoustu dalších corvett. Kolik jich má, radši nechce počítat. Teď třeba koupil závodní speciál a odhaduje, že na renovaci bude potřebovat dva roky práce.
Nic pro slečinky, corvetta je pro dámy
Řízení klasické corvetty je ale pěkná řehole. S loktem frajersky opřeným z okna Světlana Jonášová svou skoro padesátiletou corvettou rozhodně nejezdí. "Nemá posilovač, občas je to pěkná dřina," říká. "Stejně tak by se někdy hodila třetí noha na brzdění," dodává Procházka. Bleděmodrý krasavec Světlany nemá ani posilovač brzd. "Často se mnou chtějí závodit," usmívá se řidička, ale k závodění se prý strhnout nedá.
Řízení i brzdy jsou bez posilovače. Řízení klasické corvetty je docela dřina,
"Mám je moc rád, ale taky s nimi nerad jezdím," směje se Procházka. O krásná a vzácná auta se v dnešním provozu bojí a vadí mu, jak na příšerných českých silnicích trpí. I proto si prezident pražského klubu "corveťáků" pořídil moderní corvettu (dnes už se vyrábí šestá generace), se kterou může spěchat. Do práce jezdí velkým klasickým kupé Mercedesu.
Paní Světlana zas jezdí po Praze v obyčejné fabii s nejslabším motorem 1,2. Ví, že na ni v garáži čeká víc než dvousetpadesátikoňový 5,4litr osmiválcové corvetty. Svou verzi C1 z roku 1962 (posledního roku výroby první generace) si dovezla před pěti lety z Německa, byla to tehdy prý první Corvette C1 v Česku z celkem 69 tisíc vyrobených. Je v původním stavu, oprav se za ty roky dočkal jen lak. Vnitřek je originál. I s unikátním zámkem řadicí páky: řetězem uchyceným před kulisou převodovky, který odemknete, omotáte kolem tenké tyčky řadičky a zamknete.
Všechny jedou dvě stě
"Jízdní vlastnosti jsou výborné," libuje si nadšená "corveťačka". "V zatáčkách to sice není jako v dnešních sporťácích, ale zrychlení a výkon jsou skvělé," ujišťuje. "Vlastně všechny corvetty jedou přes dvě stě," dodává Procházka.
Světlana Jonášová není jen nadšenou corvettistkou, je taky viceprezidentkou pražského klubu, který jejich majitele sdružuje, a o téhle americké legendě toho ví spoustu. Dokáže o ní dlouze vyprávět. Zná i takové "špeky", jako je rozpoznávání corvetty z roku 1956 od té o rok mladší. "Jediný rozdíl na celém autě je v matičce uchycení vnitřního zpětného zrcátka."
"V Česku jsou kromě té úplně první z roku 1953 všechny typy corvett," říká. "Paseme po ní, ale je jich málo," prozrazuje Procházka. V prvním roce se jich vyrobilo jen tři sta, zpočátku nešly ani moc na odbyt, takže jich do dalšího roku zbyla víc než třetina ve skladu. Dnes jsou naopak nejvyhledávanější. "Ale je to tak na jízdu z Prahy do Berouna," poznamenává Procházka k jízdním vlastnostem prvních corvett.
Osmiválec 5,4 litru má přes 250 koní, corveťáci oceňují hlavně jeho výdrž.
Měly těžké tuhé šasi a karoserii z laminátu, podvozek byl typicky americký a původní šestiválec docela slabý. "Corvettáři" uznávají, že to nebylo nic moc. Hned při prvních úpravách se to ale změnilo. I díky osmiválci.
"Je to tak na výlety do dvou set kilometrů, řízení je dost namáhavé," říká Jonášová. Nejdál jela se svou automobilovou láskou na den na otočku na sraz do Německa (350 kilometrů tam a zpátky), zpátky v průtrži mračen.
Než corvetty spoutaly v sedmdesátých letech minulého století americké emisní předpisy, byly symbolem síly a zuřivosti.
Stingray už měl vyklápěcí světla, která opustila corvetta po čtyřech desetiletích až v aktuální generaci C6.
Dvě stejné nenajdete
Podle hlavních organizátorů pražského srazu může být po českých garážích schováno až tisíc corvett. Nejvíc z předposlední generace, mezi "corvetology" známé jako C5. Ty starší mají hlavně nadšenci. Novější si často kupují i hejsci, kteří chtějí "honit vodu" za relativně rozumné peníze.
"Provozní náklady takové ZR1 ale taky nejsou malé," říká Jonášová. Silný motor sežere zadní pneumatiky doslova před očima. "A přezout takové auto, to je jak koupit nové malé," říká obrazně. Více o Corvettě ZR1 čtěte zde
"U corvett je krásné, že nenajdete dvě stejné," rozplývají se Jonášová s Procházkou. "V Americe jste si koupili třeba tu základní. Pak jste ji ale upravovali podle svého. V nabídce je spousta doplňků a vylepšení." S náhradními díly díky oblíbě corvett a jejich zbožštění taky není problém. "K sehnání je úplně všechno," ujišťuje Procházka. Do nejrychlejší corvetty vás dnes nechají i složit motor vlastníma rukama - čtěte zde
Neopakovatelné proporce corvetty oceníte při pohledu z každého úhlu.
Spotřeba u corvetty záleží na stylu jízdy a rozsahu úprav. Fešácký roadster paní Světlany není na dravou jízdu, vystačí tedy s nějakými šestnácti litry na sto kilometrů. Jeden ze zuřivců z Procházkovy garáže ale jezdí klidně za pětatřicet.
"Corvetty jsou skvělé pro někoho, kdo se chce bavit auty," říká Procházka. Je jich hodně, ale stále dokážou lidi zaujmout. Jonášová s Procházkou se k nim třeba dostali od mercedesů.
"Nejvíc se mi líbí ty dvě boule vepředu, dvě vzadu a dlouhý čumák. I jméno se mi moc líbí," říká Světlana Jonášová. "Na corvettách miluju emblémy a krásná kola," dodává. "Stejně jako ženy milují boty," směje se. V jejím podání je prostě corvetta ideálním autem pro ženskou.
Chevrolety Corvette všech generací obsadí v sobotu holešovické výstaviště. Vzadu C3, vpředu C5.
Životopis legendyHarley Earl, šéfdesignér GM měl rád chrom a okázalost amerických bouráků. Tvůrce křídlatého Cadillacu Eldorado, a milovník sporťáků měl v garáži i několik evropských sportovních aut. Takového sporťáka chtěl postavit taky. Po dlouhých měsících přemlouvání, dohadování a ekonomických analýz dostal jeho projekt zelenou. Nesl kuriózní jméno "Opel sports car". První prototyp corvetty měl ve znaku překřížený károvaný americký prapor, ale americké předpisy neumožňovaly použít státní vlajku v obchodní značce, a tak se změnila na červenou se znakem GM a lilií. V lednu 1953 se na výstavě Motorama, kterou GM pořádalo v newyorském hotelu Waldorf Astoria, představil prototyp XP 122. Zájem předčil očekávání. Nízký bílý roadster s laminátovou karoserií Američany nadchl. V červnu vyjela první Corvette, její jméno prý napadlo fotografa. Krásný chevrolet tak dostal jméno od rychlé, obratné malé válečné lodi korvety (anglicky corvette). První vozy stavěli ručně a byly výhradně bílé s červeným vnitřkem. Poháněl je šestiválec 3,9 litru, spřažený s dvoustupňovou automatikou. Právě motor byl slabinou, zákazníci čekali totiž pořádný osmiválec. Náprava přišla v roce 1955. Zora Arkus-Duntov, milovník rychlých aut napsal šéfkonstruktérovi Chevroletu, že by rád pomohl udělat z corvetty auto, které jezdí tak, jak vypadá. Tak vznikl small-block – osmiválec objemu 4,3 litru. Zpočátku měl 195 koní, časem se výkony dostaly mnohem výš. Nejvýkonnější modely měly vstřikování paliva a až 283 koní. S nimi vystřelila corvette na stovku za šest vteřin. V šedesátém roce se zlepšily jízdní vlastnosti díky stabilizátoru na zadní nápravě. V roce 1962 roste objem motoru na 5,4 litru a nejsilnější varianta má 360 koní. V roce 1963 připlouvá "rejnok". Corvette Stingray způsobí rozruch. Má nezávislé zavěšení zadních kol, lepší rozložení váhy a z corvetty se stává dravec. Dostává kotoučové brzdy na všechna kola a karburátorový big-block objemu 6,6 litru (425 koní). Nejsilnější je sedmilitr, jehož výkon dosahoval až k 550 koním. Rok 1968 přináší třetí generaci. Karoserie stingraye se skvělou aerodynamikou je přirovnávána k lahvi coca-coly. Novinkou je nezávislé zavěšení všech kol. Od začátku sedmdesátých let to po nadějných šestisetkoňových prototypech jde s corvettami z kopce. V roce 1972 díky horšímu benzinu, emisním předpisům a pojišťovákům klesnou výkony o třetinu. O tři roky později má nejsilnější corvetta slabounkých dvě stě koní a kariéru "trojka" neslavně končí s maximem 230 koní. Čtvrtá, mnohem hranatější a méně nápadná generace neodstartovala šťastně. Kvůli potížím s kvalitou se o rok odložilo zahájení prodeje nedovyvinutého vozu. V roce 1983 jich vyrobili pouze 43, z nichž se zachoval jediný kus, ostatní zlikvidovali. GM dnes uvádí zahájení výroby o rok později, v roce 1983 se podle oficiálního životopisu corvetty oficiálně nevyráběly. Po vychytání much se corvetta vrátila mezi čistokrevné sporťáky. Specialitou, která dodnes překvapuje, byla sklolaminátová listová pera na všech kolech. Vrcholem nabídky byla verze Callaway se dvěma turby a 345 koňmi. Pátou generace corvetty namalovali na čistém papíře. Spíš než sporťák pro každý den postavili supersport. Minimem bylo tři sta koní. První se představilo kupé se small-blockem (V8 OHV 5,7 l, 345 k), poprvé v historii lakované červeně – dosud totiž patřila zaváděcím sériím bílá. Časem přibyl i kabriolet. V seznamu extra výbavy se objevila třeba šestistupňová manuální převodovka, head-up displej nebo stabilizační systém. V roce 1999 se po 22 letech vrátil do ceníku hard-top. Nové tisíciletí přivítala Z06 (385 koní, o rok později 405). Rok 2005 přináší současnou šestou generaci C6. Čtěte více Zdroj: Corvette.cz |
