Indiánský náčelník s válečnými barvami stejně temnými jako jeho jméno je novinkou letošní sezóny.
Barokní tvary indianu vycházejí ze stejnojmenného motocyklu, který brázdil silnice celého světa ve čtyřicátých letech minulého století. Mimochodem, díky úsilí Františka Maříka zejména v meziválečném období zaznamenaly motocykly Indian nebývalý vzestup i v tehdejším Československu.
Kromě klasických cestovních modelů Scout a Chief brázdily českou kotlinu i unikátní závodní speciály. K vidění byly například modely 1000 SV „Daytona“ na slavných závodech Zbraslav - Jíloviště, nebo jednoválcová pětistovka na oválu s klopenými zatáčkami, který se rozprostíral na Letenské pláni v Praze. K vidění byla také v legendárním závodu Zlatá přilba v roce 1929.
Setkání s hřebcem
Blatníky hluboké jako Mariánský příkop ukrývají téměř celá šestnáctipalcová kola z lehkých slitin. To přední obouvá stotřicetimilimetrovou gumu, zadní dokonce stoosmdesátku. Kromě toho se pod mohutnými kryty ukrývají ještě dva třísetmilimetrové brzdové kotouče se čtyřpístovými brzdiči vpředu a jeden stejného průměru na zadním kole. Brzdy jsou samozřejmě vybaveny systémem ABS. V nízkých rychlostech jsou spojené do duálního režimu. Jakmile se rychlost přehoupne přes osmdesátku, brzdí každé kolo zvlášť. Černého koně dokáže brzdový arzenál zkrotit i z pořádného cvalu.
Asketický temný vzhled zdobí pouze střídmě dávkované chromované oblouky na blatnících a nekonečně dlouhé doutníky výfuků se svody. Na předním blatníku září až nepatřičně marnivě skleněná, přísná tvář indiánského náčelníka. Ten samý motiv naleznete také na krytu primárního převodu na levé straně motoru, na nádrži, koncích madel nebo na koženém pruhu, který opticky dělí nádrž na dvě poloviny.
Největší ozdobou mohutného cruiseru je obrovitý dvouválcový motor s válci uspořádanými do V. Jeho objem je monstrózních 1 811 kubických centimetrů a jmenuje se Thunderstroke 111. To číslo znamená v jazyce jeho kmene sto jedenáct kubických palců. Jediným módním výstřelkem na motoru jsou leštěné hrany žeber vzduchového chlazení válců a chromované trubky ukrývající tyčky ventilového rozvodu OHV.
Když už přišla řeč na ventily, pak jich indián nevozí více, než je nezbytně nutné. Každý z válců zdobí pouze dva. A jejich vahadla cvakající pod žebrovanými ventilovými víky jsou při čekání na zelenou krásně slyšet. Prostě čtyřicátá léta se vším všudy. Jediné, co nespadá do historického rámce, je spotřeba. Obří véčko tlačící vpřed bezmála šestisetkilovou mašinu potřebuje ke svému životu jen něco málo nad šest litrů benzínu na sto kilometrů. A to je hodně střídmý apetit.
Široká dvacetilitrová nádrž se dvěma víčky je uprostřed rozetnutá panelem nesoucím jediný kulatý budík a obří tlačítko, které oživuje celou motorku. Ciferník jediného palubního přístroje je červeně podsvícen. Navzdory svému historickému vzhledu nabízí velkou porci informací. Střed budíku je lemován barevným prstencem klasických kontrolek. Spodní část analogového budíku je vyplněna docela rozměrným elcédéčkem. Tam se kromě stavu paliva zobrazuje i zařazený rychlostní stupeň, čas nebo třeba dojezd. Na druhou stranu zajímavý je třeba i režim otáčkoměr, kdy jsou aktuální otáčky znázorňovány číselným údajem.
Vlastně to dosud nebylo řečeno, ale jen pro pořádek je třeba zmínit, že novodobý indián pochází od poměrně nečekaného výrobce. Model Chief, ze kterého vychází letošní Dark Horse, totiž kompletně pochází z kuchyně vývojářů značky Polaris proslulé zejména výrobou čtyřkolek, šestikolek a jiných terénních vozítek. Na vývoj klasika byla stanovena lhůta dvacet čtyři měsíců a je zatraceně vidět, že po celou tu dobu ani jeden člen vývojového týmu nezahálel. Počínaje rámem, jehož páteřní část je vytvořena z lehkých slitin hliníku, přes ten nádherně dunící V-Twin, až po luxusní dobový vzhled, je všechno dotaženo do těch nejmenších detailů.
Jako na Konopišti
Čip bezklíčkového přístupu k motorce doplňuje malý klasický klíček zamykání hlavy řízení. Úplně všechno není svěřeno elektronice, a tak se americká mašina brání odcizení úplně stejným klasickým zámečkem třeba jako starý východoněmecký Simson.
Chief Dark Horse je navzdory svým mohutným proporcím určen pouze jednomu jezdci. Po usednutí do hluboce klenutého sedla si připadám, jako kdybych bydlel sám na Konopišti. Mačkám velké kulaté tlačítko a indián rozsvěcí kontrolky. Překlopím červené tlačítko „chcípáku“ vypínajícího motor na provozní polohu a v hloubi indiána to začíná vrčet a cvakat. To ožívá palivový systém spolu s veškerou elektronikou.
Nezbývá než zmáčknout startér. Okolím mašiny se rozezní basový koncert pro dva předlouhé výfukové tlumiče a dvouválec. Motor se prohřívá a otáčky klesají až do okamžiku, kdy se véčko sotva převalí. Hlasité kovové cvaknutí doprovází zařazení jedničky, nohy spočívají na plotnách velikosti letištních rozjezdových drah a kolos se pomalu dává do pohybu.
I když to označení kolos není tak úplně na místě. Navzdory svým rozměrům se i v minimálních rychlostech indián vodí s neuvěřitelnou lehkostí. Má to na svědomí již zmíněný rám z lehkých slitin. Tím ale válečník ještě zdaleka nevystřelil svůj poslední šíp. Horní partie rámu je totiž dutá a svými útrobami simuluje air box. Viditelná část vzduchového filtru stylově ideálně zapadá do vzhledu motorky, ale jeho objem by jen stěží nakrmil vzduchem obrovský V Twin. Těm, kteří se rozhodnou laborovat s výkonem motoru, je připraven přispěchat na pomoc například otevřený filtr, který spadá do bohaté nabídky originálního příslušenství. Jmenuje se Big Sucker a jeho instalací se dosáhne jemnější odezvy plynu a ostřejší reakce motoru.
První setkání s tramvajovými kolejemi proběhne ve velkém stylu a mašina tuhle klasickou městskou nástrahu překonává s přezíravostí hodnou velkého náčelníka. Rychlosti přesně, ale až do trojky trochu hlučně zapadají a černá mašina se rozebíhá po silnici na kraji města.
Manévrovací schopnosti jsou až zarážející. Očekával bych, že na otočení budu potřebovat privátní kruhový objezd. Motorka ale opisuje perfektní utažené oblouky. Jediným limitem se ukáží být ty před chvílí zmíněné placky namísto stupaček. S hlasitým rachotem narážejí na silnici a jízdě tím dodávají na agresivitě. Nevím jak na koho, ale na mě tenhle zvuk funguje jako červený hadr na býka a chci ho slyšet pořád pořád víc a víc.
Přítelkyně za příplatek
I na slušné vrstvě vody sedí motorka jako přibitá a hodně nízký posaz (pouhých 660 milimetrů nad vozovkou) dává jízdě maximální jistotu. Přední vidlice v klasickém uspořádání drží směr i na nekvalitní silnici. To na dálnici přichází ke slovu typická cruiserová vychytávka. Pravý palec se proběhne po tlačítkách, na budíku se rozsvítí malá zelená kontrolka a pravačka dostává volno. Péči nad dodržením stejnoměrné cestovní rychlosti přebírá tempomat. Po několika minutách jízdy v tomhle režimu se ale začínám tak trochu nudit. Nic naplat. Chci si hrát s plynem a poslouchat ten koncert, který za sebou všude nechávám viset v vzduchu jako dunění hromu.
Motorka je maximálně předvídatelná a jízda je jeden velký zážitek. Patrně díky vyšší hmotnosti tu a tam nalézá zadní tlumič na opravdu velkých nerovnostech mezní hodnoty svého rozsahu. To se projeví nepříjemným kovovým cvaknutím. Musí se ale jednat o příčný práh o výšce jednoho a půl klasického obrubníku nebo hodně nečekaný propadlý kanál.
Za cenu 622 tisíc se dá koupit velký kus živoucí motocyklové legendy a motorka s hodně rozsáhlým rodokmenem, která nikdy neztratí na hodnotě. Jízda na indiánovi se nikdy neomrzí a přináší radost. Tu ostatně poskytuje temný náčelník nejenom svému jezdci, ale i každému kdo jej zahlédne ve své blízkosti.
Mimochodem, když bude vaše přítelkyně opravdu hodně naléhat, je možné sáhnout pro její sedlo do doplňkové výbavy. Ale uznejte sami: sólo jízdě ve společnosti charismatické mašiny s hlavou indiánského náčelníka na nádrži se žena prostě nevyrovná. Ta ať si jde na indiánka s kamarádkou a do chlapských záležitostí se necpe. Howgh!
Indian Chief Dark HorseMotor Rozměry Odpružení Standartní vybavení: ABS; rám z hliníku s integrovaným Air Box, tempomat, bezklíčkové startování, vinylové sedadlo Cena: 621 900 Kč |
