Návod pro motoristy k použití Itálie působí na pohled hrozivě. Až tři roky kriminálu, když vás nachytají policisté při sexu v autě (více zde). Benzin drahý tak, až se přestanete divit, že Italové jezdí pomaleji než Češi. A co třeba předpis, podle kterého může schytat pokutu ten, kdo doveze do země více než deset litrů pohonných hmot a navíc v nehomologovaném kanystru? Musíte mít i účtenku o tom, že jste dané pohonné hmoty čerpali v zemi EU, jinak hrozí pokuta až 7 700 eur, což je 200 000 korun.
Tolik teorie a změť předpisů. Italská dolce vita se nad ně ovšem dokáže povznést. Prvním předpokladem bezpečné jízdy „all´italiana“ je obezřetnost. Ital ví, že každou sekundu musí sledovat, co se děje ze všech stran kolem něj a nárazník se tak jmenuje proto, že se s ním naráží. Kolem aut se tu valí lavina skútrů a kol, se kterými se musíte podělit o jeden jízdní pruh.
K triviálnostem jako je díra v nárazníku či odřené dveře se neobtěžují volat policii. Červenou na semaforu se především motorkáři a cyklisté příliš nezabývají, když mají volno, prostě jedou. Chce to dobrý postřeh. Italové se nechtějí zdržovat, a proto občas na semaforu vynechávají oranžovou. Domorodci jsou na akci připraveni se zařazenou jedničkou. Cizinec si tento zvyk osvojí poté, co jej párkrát vyženou klaksony. To je v autoškole - hlavně na jihu Itálie - lezione numero UNO.
Standardní a opravdu dodržovanou rychlostí na autostrádách je stočtyřicítka. Jen občas se okolo prožene někdo s ambicemi protlačit se do Scuderie Ferrari formule 1. Pro italského řidiče však není většinou ani vlastnictví nadupaného fára důvodem k tomu, aby nutně jezdil rychle. Klidně jede „kochací“ čtyřicítkou, aby okoukl opálená lýtka krasavic korzujících ulicemi. A když to aspoň trochu stojí za to, pak ji pustí na přechodu, aby si vše pořádně prohlédl.
Cesta do Itálie: tankujte před hranicemi, palivo i dálnice jsou drahé |
Dodržování rychlostních limitů si domorodci Apeninského poloostrova osvojili rychle, na dálnicích je to tam samý radar a pokutu už dokážou Italové poslat i po Evropě. Stále v nich však dříme troška chuligánství. Plná čára není zeď. Dávat dopředu vědět směrovkou, že budu měnit směr jízdy, to se nenosí vůbec. Podle Italů je to zbytečný pohyb navíc.
Řízení ve městech je řidičskou „maturitou“. Čím hlouběji na jih, tím víc adrenalinu. Z místa spolujezdce působí situace v ulicích jako neuvěřitelný chaos. Nejezdí se tu nijak rychle a přitom docela plynule, na zácpu narazíte jen zřídka. Auto jedoucí pětašedesátkou po městě už je opravdu z nejrychlejších. Po chvilce zvykání jsou Italové za volantem velmi čitelní a především se chovají gentlemansky. Žádný spěch! Jste v Itálii.
Buon viaggio a šťastnou cestu!