Úplně prvního jsem měl polského fiata, říkalo se mu maluch. Koupil jsem ho od kolegy z divadla, ale byl dost poruchový. Ten vůz. U druhého už to bylo lepší.
Vy jste měl maluchy dva?
Ano, toho druhého jsem koupil od Luďka Munzara, a to už bylo podstatně spolehlivější. Luděk má k autům dost dobrý vztah, a tak asi proto se o toho fiata podstatně lépe staral po technické stránce, a i vnitřek byl udržovanější.
Čím jezdíte dnes?
Mám Škodu Octavia. Turbodiesel. I když jsem ho také nekoupil jako úplně nový - prodal mi ho kamarád jen lehce ojetý - musím říci, že ten mi vyhovuje ve všech ohledech skoro ideálně. Ale jestli se ptáte, čím jezdím právě v těchto dnech...
To vy tolik střídáte auta?
Je to jenom shoda náhod. K Českému lvu jsem dostal i Renaulta Lagunu na měsíc. S jednou plnou nádrží. Asi je to auto o trošku luxusnější, pohodlnější, možná i o vlas bezpečnější, ale já rozdíl mezi octavií a lagunou skoro nepoznám. Takže i když toho půjčeného renaulta vrátím, budu pořád spokojen.
V seriálu Četnické humoresky jste dělal řidiče motocyklu. Musel jste se dlouho učit jezdit s veteránem?
Já měl, přesně řečeno, funkci řidič motorového kola. V té první sérii jsme měli nějakého anglického veterána a ten dost zlobil. Nestartoval. Nebyl asi seštelovaný. Dost to vždycky trvalo a čílilo to nejen mě, ale potom i režiséra a vlastně i celý štáb. Většinou to odnesli rekvizitáři.
Ale jezdilo se vám na něm dobře...
Ale jo. Pak jsme dostali nějaké BMW, a to už bylo úplně v klidu.
Neláká vás koupit si silnou motorku?
Snad jedině skútra do města.
Divoká akcelerace vám adrenalin nepřináší?
Asi možná trochu ano. Ale třeba když si vzpomenu na kamaráda z fotbálku, kterému se právě na motorce zabil jiný kamarád, vždycky ochladnu.
V nyní očekávaném filmu Jedna ruka netleská, který je považován za pokračování Samotářů, je vaše role také motorizovaná?
Výrazně. Zase to bude renault - ten je totiž přezdíván jako motor českého filmu - VelSatis.
To je vůz s hodně osobitým designem. Vám se líbí?
Na vzhled žádný vyhraněný názor nemám. Ale co mi na něm vadilo, bylo, když na mě to auto mluvilo, různě mě upozorňovalo, že třeba nemám zapnutý pás a podobně. To už je na mě moc techniky. Ale asi by to šlo nějak vypnout...
Posunkují na vás řidiči třeba v koloně před semafory?
Občas. Když je to milé, odpovím.
A když není?
Na takové si vlastně ani nevzpomínám.
 Ivan Trojan dokáže svůj úsměv skrýt do jemné potutelnosti. Podobný je i jeho vztah k automobilům. |
